Fakt ovšem také je, že například zavedení zvláštní sektorové daně nebo zrušení rovné daně z příjmů fyzických osob je pro členskou základnu ČSSD téměř stejně ikonické jako dosažení úprav církevních restitucí.
Právě na zvýšení sazby korporátní daně a zavedení zvláštní sazby pro firmy podnikající v energetice, telekomunikacích a bankovnictví se však ČSSD a ANO ne a ne dohodnout. Socialisté proto tak trochu doufají, že jim pomohou lidovci.
Ti jsou ochotni kývnout na zvláštní zdanění bankovního sektoru. Podporují také jistou daňovou progresi u příjmů fyzických osob, bez ní by totiž nemělo smysl společné zdanění manželů, které KDU-ČSL vehementně prosazuje.
Jisté tak je, že od Nového roku 2015 už nebude solidární sedmiprocentní přirážka dočasným vylepšením rozpočtu, ale standardní druhou sazbou daně z příjmu, v budoucnu by se mohla posunout směrem nahoru.
Práce pro ministra financí z ANO
Pokud vznikne trojkoaliční vláda, bude se muset pořádně ohánět především hnutí ANO, konkrétně jeho ministr financí, jehož post si hnutí vybojovalo. Ten dostane – pokud jde o hýbání s daňovými sazbami – maximálně roční odklad.
Sociální demokraté nevěří, že se dají nalézt miliardové úspory, a už dnes požadují, aby se do koaliční smlouvy zaneslo, že sazby korporátní daně se od ledna 2015 zvýší z nynějších devatenácti na 20 či 21 procent a zavede se speciální sektorová daň.
Nejasná třetí sazba DPH
Shoda je na nižší sazbě DPH, respektive na plánu zavedení třetí sazby daně z přidané hodnoty. O kolik by byla nižší než dnešních 15 procent, zatím jasné není. Stejně jako to, zda by do ní kromě léků spadaly také dětské pleny, základní potraviny či knihy.
Lidovci mají ještě další požadavky. Rádi by prosadili zvýšení daňové slevy na dítě, a to z nynějších 13 404 na 24 840 korun ročně. Rozpočet by tak přišel až o dvacet miliard korun. ČSSD proto tvrdí: o slevě uvažujme, ale v menším objemu.
Sečteno podtrženo, z včerejšího jednání expertů plyne, že daňová agenda má zhruba dvacet položek, u tří z nich dál trvají rozpory.
