Spoluautor programu a lékař Filip Španiel má za sebou řadu jednání se zástupci VZP, a tomu, proč nechce pojišťovna program hradit, nerozumí. „Nákladovou analýzu jsme dodali a ve čtyřech prestižních zahraničních časopisech vyšly studie,“ uvedl Španiel. Program podle něj navíc již čtyři roky úspěšně funguje v zahraničí. V jedné z japonských provincií ho využívá více než tisíc lidí.
Okolo tisícovky lidí se do projektu zapojilo i v České republice. Pod záštitou odborné psychiatrické společnosti dostávají pacienti každý týden sms zprávy se souborem otázek na výskyt příznaků, které mohou signalizovat zhoršení stavu. U většiny pacientů dokáže vyhodnocovací systém předpovědět vážný problém několik týdnů dopředu.
V současnosti se ale program pohybuje na hranici přežití. „Je to rok od roku horší, sáhli jsme si na dno,“ uvedl Španiel. Roční náklady na pacienta, který se do programu přihlásí, vychází podle Španiela na 3500 korun ročně. Denní výdaje na hospitalizaci, pokud k ní dojede, se přitom podle lékaře pohybují mezi 1300 až 1500 korunami za den. Dodal, že průměrná délka hospitalizace bývá okolo 100 dnů. Podle Španiela by se tak ušetřily desítky tisíc korun ročně.
V rámci dosavadního chodu programu se ukazuje, že systém snižuje výskyt relapsů až o 73 procent.
VZP: Chceme podrobnou analýzu
Podle mluvčí VZP Evy Brožíkové pojišťovna po autorech programu opakovaně požadovala podrobnou relevantní analýzu, ze které by jednoznačně vyplynula nákladová efektivita systému při současném benefitu pro pacienta.
„Z důvodu, že autoři analýzu dosud nepředložili, jsme jim nabídli, že analýzu je schopna VZP provést i sama, ale musí mít k dispozici data o pojištěncích, kteří v reálné klinické praxi byli zařazeni do systému Itareps v minulých letech,“ sdělila Brožíková. Návrh VZP však narazil, podle Španiela pojišťovna vyžaduje rodná čísla pacientů, což není možné dle zákona předat. „Je to v přímém rozporu se zákonem, zdravotnickou dokumentaci jim dát nemůžeme,“ uvedl Španiel.
Pojišťovna argumentuje i tím, že to, že je nějaký výkon zařazen do ministerského systému úhrad, ještě neznamená, že musí být hrazen zdravotními pojišťovnami.
Španiel poznamenal, že pojišťovně už nabízel i možnost pilotního ozkoušení programu s omezeným počtem pacientů. „Bojí se asi toho, že by se počet pacientů navyšoval,“ konstatoval Španiel. Podle jeho odhadu by z programu mohlo mít v česku prospěch až 15 tisíc pacientů.
Ministerstvo: S programem se počítá
Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčí Štěpánky Čechové program podpořilo. Telemonitoring psychóz, tedy intervence a dálková kontrola, by měly být plně hrazené. „V seznamu zdravotních výkonů pro příští rok se s tímto výkonem samozřejmě nadále počítá,“ zmínila mluvčí.
Do seznamu výkonů program zařadilo ministerstvo už v roce 2011, úhrada měla být možná od roku 2012. Podle Španiela ale byly o rok později výkony upraveny a nebyly zahrnuty do ministerské vyhlášky.
| Jak metoda funguje |
|---|
| Pacienti s psychotickými nemocemi, tedy především schizofrenici, mohou být dlouhodobě úspěšně léčeni léky. Hrozí jim ale relapsy, náhlá zhoršení zdravotního stavu, kvůli kterým často končí v nemocnici, a to průměrně na více než tři měsíce. |
| Pacienti, kteří se léčí, chodí pravidelně k ambulantnímu psychiatrovi. Systém Itareps spočívá v tom, že kromě pravidelných prohlídek dostává pacient a někdo jemu blízký každý týden dotazník. Jednoduchou formou na číselné řadě odpoví, jestli se mu zhoršil spánek, chuť k jídlu, jestli pociťuje neklid a podobně. Jedna otázka je přitom individualizovaná. Odpovědi vyhodnocuje moderní počítačový program. Lékař díky tomu má průběžné informace a může okamžitě zvýšit dávky léků. |
| „Ve spolupráci s Katedrou kybernetiky ČVUT jsme vytvořili speciální matematický algoritmus, který dokáže relaps účinně předpovědět již dva měsíce předem. Máme tak dost času zvýšit přechodně dávky medikamentů a relapsu zabránit. Přesnost předpovědi je přitom vysoká, jedná se prakticky o stejnou spolehlivost, jakou má EKG při diagnostice infarktu,“ popisuje Filip Španiel, autor projektu. |
