Mírnější zlepšení nastalo v kategorii efektivita trhu zboží, instituce a technologická připravenost. Minimálního pokroku bylo dosaženo v efektivitě trhu práce a vyspělosti podnikatelského prostředí. Například v podkategorii důvěry v politické představitele skončila ČR na 138. místě, tedy sedmá od konce, upozornila rektorka Vysoké škole ekonomické Hana Machková.
Zásadní z hlediska hodnocení WEF jsou inovace a vyspělost podnikatelského prostředí. Indikují posun země směrem k rozvinuté znalostní ekonomice, jejímiž základy jsou velký inovační potenciál, užití aplikovaného výzkumu, výhodné postavení v mezinárodních produkčních řetězcích, sofistikovaná výroba a služby s vysokou přidanou hodnotou. Česko se podle zprávy v těchto pilířích v posledních letech trvale zhoršuje.
Zlepšení po čtyřech letech
Česká republika se v letošní Zprávě o globální konkurenceschopnosti umístila na 37. místě ze 144 srovnávaných ekonomik. Proti loňsku se posunula o devět příček vzhůru. Jde o první zlepšení po čtyřech propadech v řadě. Letošní pořadí opět vede Švýcarsko.
WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost nebo inovace. Autoři vycházejí z dat OSN a dalších mezinárodních organizací a z vlastního průzkumu mezi 15.000 zástupci firem ve sledovaných zemích.
