Z politických institutů získá nejvíce peněz think tank Babišova hnutí ANO
Stát letos rozdal dvacet sedm milionů korun politickým institucím, které fungují pod křídly sněmovních stran. Zdaleka nejvíc peněz získá Institut pro politiku a společnost, který je think tankem vládního hnutí ANO. Za letošní rok si přijde zřejmě až na třináct milionů.
„Příspěvek na politické instituty inkasují strany letos poprvé,“ upozornil člen Úřadu pro dohled nad hospodařením stran Jan Outlý. Dosud se tyto think tanky profilovaly jako nezávislé, aby však dosáhly na příspěvek od státu, musely se se změnou zákona o sdružování v politických stranách přeměnit minulý rok v politické instituty. Povinně tak musejí mít transparentní financování a podléhají dohledovému úřadu.
„Díky příspěvku můžeme mít naše akce na kvalitnější úrovni. Zveme větší odborníky a nabízíme hlubší analýzu,“ říká ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Prát, podle které je organizace nezávislá na svém mateřském hnutí ANO. Ve správní radě institutu přitom sedí řada významných straníků, stejné je to ale i u ostatních organizací. Nárok na příspěvek ze státního rozpočtu mají organizace přiléhající k ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS a TOP 09.
Politický institut | 1. pololetí | 2. pololetí |
ANO - Institut pro politiku a společnost | 6,69 | probíhá správní řízení (posouzení žádosti) |
ČSSD - Masarykova demokratická akademie | 3,93 | 3,7 |
KDU-ČSL - Institut pro křesťansko-demokratickou politiku | 2,37 | 2,34 |
ODS - Institut pro pravicovou politiku | 3,08 | 3,25 |
TOP 09 - Politický institut TOPAZ | 1,34 | probíhá správní řízení (posouzení žádosti) |
Zákon umožňuje čerpat dotaci na politický institut jen těm stranám, které měly poslance alespoň ve dvou ze tří posledních volebních období. Příspěvek činí deset procent částky, kterou dostávají mateřské strany jako příspěvek na činnost. Instituce se však ze zákona nesmějí podílet na volebních kampaních, ale mají se zaměřovat hlavně na vzdělávání. „Příspěvek nám nabídl větší stabilitu ve financích, schopnost posílit tým o analytické pracovníky a rozšířit naše aktivity,“ řekl Reda Ifrah z TOPAZ, který funguje při TOP 09.
Příspěvek od státu pro většinu institucí znamená významnou injekci do rozpočtu. Masarykova demokratická akademie hospodařila loni se zhruba 1,5 milionu korun, letos přitom získala od státu 7,6 milionu. Poslední platbu však získala teprve před několika dny. „Reálně rozšíříme činnosti v příštím roce, už máme rozpracované některé projekty,“ řekl Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie.
Příspěvku se naopak přizpůsobil rozpočet lidoveckého Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku. „Dosud jsme hospodařili převážně se soukromými dary. Tím, že naběhl tento příspěvek ze státního rozpočtu, jsou ty dary výrazně nižší,“ říká ředitel institutu Jan Šmídek.
ODS čerpá příspěvek na Institut pro pravicovou politiku (IPPO), který vznikl se změnou zákona. Většinu aktivit pořádá se známějším think tankem Pravým břehem - Institutem Petra Fialy, který je pro občanské demokraty zavedenější platformou. „V letošním roce se činnost IPPO rozbíhala, na řadě projektů spolupracoval jak s ODS, tak s Pravým břehem. Příspěvek využívá k organizování akcí, na publikační a analytickou činnost," uvedla mluvší ODS Jana Havelková s tím, že IPPO nijak Pravý břeh nedotuje.
Podle politologa Jakuba Charváta fungují politické instituty v Česku dobře, diskutují podle něj relevantní témata s kvalitními odborníky. „Když si uvědomíme, které funkce instituty v politickém systému plní, a jedna z nich je vzdělávací, pak je naprosto v pořádku, aby ta činnost byla nějakým způsobem financovaná. Pokud politická strana má funkční think tank, tak není důvod, aby neměla nárok čerpat příspěvek ze státního rozpočtu," řekl. Limitem politických institutů je podle něj to, že dokáží nalákat jen tu část veřejnosti, kterou to zajímá.
„Česká republika podcenila občanské vzdělávání a politické vzdělávání konkrétně. Dnes průzkumy tento fakt jen potvrzují," upozorňuje na vzdělávací funkci institutu Ifrah. „Je to příležitost rozvinout tu politickou složku politického a občanského vzdělávání v českém prostředí, které považujeme za podstatné. Politické nadace jsou hodnotově ukotvené a co ještě chybí rozvinout, je občanské vzdělávání, které je přísně hodnotové neutrální," doplňuje Eichler.
Představitelé think tanků trvají na tom, že se změnou na politické instituty nebyla ohrožena jejich nezávislost. „Jsme nezávislá organizace, není to organizační složka sociálně demokratické strany, nevykonáváme příkazy ČSSD. Můžeme rozhodovat o nakládání s prostředky dle svého uvážení," říká Eichler.