Celkem již se šestnácti projekty, jež mají Prahu proměnit do roku 2030 v chytré město, pracuje koncepce Smart Prague. Uvedla to primátorka Prahy Adriana Krnáčová společně se zástupci městské společnosti Operátor ICT, která má koncepci na starosti.
Koncept chytrého města si klade za cíl během následujících let zlepšit veřejný prostor a služby pro obyvatele pomocí technologických inovací a sdílené ekonomiky. „U takto velkých projektů je důležité, aby spolupráce probíhala na více úrovních,“ uvedla Krnáčová. Jednotlivé projekty tak budou moci navrhovat sami občané, ty nejlepší pak město uvede do reality.
Rozpočet na první dva roky má dosáhnout 600 milionů korun. Inspiraci si Praha bere ze zahraničí, přesto je však podle primátorky napřed, především proto, že projekt koordinuje přímo společnost města.
Projekt bude pracovat s šesti klíčovými oblastmi. Těmi je mobilita budoucnosti, chytré budovy a energie, bezodpadové město, atraktivní turistika, životní prostředí a zpracování dat. Právě datová platforma má být srdcem celého projektu – bude sbírat získané informace, dále je vyhodnocovat a řídit „chytré“ procesy ve městě. Spustit datové centrum chce magistrát na konci roku.
Mezi další projekty patří například již probíhající instalace chytrého mobiliáře, rozšíření elektromobility nebo podpora chytrých energetických řešení v budovách. Na jejich podporu by měl v Praze v brzké době zvláštní fond.
Spolupracovat s magistrátem bude v rámci Smart Prague bude také ČVUT a Univerzita Karlova. Studenti mají pomoci jak s technickou stránkou jednotlivých projektů, tak i s propagací a správou jednotlivých služeb.
Iniciativa chytrého města má však i své odpůrce, staví se proti ní například Piráti. „Projekt vypovídá o tom, že je potřeba utratit 600 milionů korun a to na věci, které nejsou připraveny. Neřeší se žádné skutečné problémy, řekl pro E15 zastupitel Pirátské strany Jakub Michálek.
Ačkoliv Smart Prague cílí na moderní technologie a sdílenou ekonomiku, primátorka Krnáčová dál nezměnila svůj názor na dvě nejoblíbenější služby tohoto odvětví – přepravní aplikaci Uber a ubytovací platformu Aribnb.
„Dokud budou tyto služby fungovat v rozporu se zákonem, nebudeme jim ustupovat,“ řekla Krnáčová. Naráží především na to, že řidiči Uberu nemají klasickou taxikářskou licenci.
