V Praze se na mnoha místech jezdí pomaleji než dřív. Záchranka proto potřebuje větší počet stanovišť, aut i záchranářů.
Ředitel pražské záchranky Petr Kolouch odevzdal hlavnímu městu vizi rozvoje do roku 2021. Plánuje růst o pětinu. Z dnešního počtu 491 zaměstnanců by záchranka chtěla za pět let vyrůst na 585 lidí.
Zároveň by chtěla mít 80 záchranářských vozů, tedy o deset víc než dnes, a vyjíždět z 25 základen místo dnešních osmnácti. Jak velké investice by si takový růst vyžádal, nechtěl Kolouch prozradit před schvalováním strategie v orgánech Prahy.
„Na jednoho záchranáře potřebujeme zhruba 700 tisíc korun ročně, se vzděláváním a dalšími školeními asi milion,“ poznamenal Kolouch. Pražská záchranka hospodaří s více než 400 miliony korun ročně.
Pokud se zejména počet základen nezvýší, nedokáže pražská záchranka udržet dnešní osmiminutovou dojezdovou dobu k nejvíce urgentním případům.
Jistotu, že svůj plán bude moci uskutečnit, ovšem Kolouch nemá. Z větší části je záchranka financována Prahou jakožto zřizovatelem. Nárůst dotace přitom nebude lehké na Praze prosadit. „Nad návrhem se budeme bavit. Musíme hledat kompromis s ohledem na rozpočtové možnosti,“ uvedl k tomu pražský radní pro zdravotnictví Radek Lacko (ANO).
Prodloužení dojezdu hlásí například výjezdní základna Petřiny na Praze 6. Ulice Na Petřinách je po rekonstrukci a provoz se tu významně zpomalil. Záchranka proto posílila jiná stanoviště.
Zjednodušení práce přinese v příštím roce pražským záchranářům zavedení elektronické zdravotní dokumentace zhruba za 30 milionů korun. V letošním roce plánují pražští záchranáři mimo jiné nákup nových uniforem.
Zprávy z Prahy čtěte ZDE.
Ředitel pražské záchranky Petr Kolouch má za sebou bilanci hospodaření a před sebou jednání o koncepci dalšího rozvoje záchranky včetně otevření až sedmi nových výjezdových základen. Aktuálně také zavádí systém na elektronickou zdravotní dokumentaci, jakou už v jiných krajích používají. Říkáte, že je potřeba navýšit počty výjezdových základen kvůli zpomalování dopravy v Praze. Co když se to nestane? Vidím, jak se vyvíjí naše statistiky. Praha je zvyklá na dojezdovou dobu osm minut u zásahů při ohrožení života. Návrhem na navyšování počtu základen míříme právě k tomu, abychom udrželi tato čísla a to, že šestnáct procent pacientů po naší resuscitaci odchází nakonec v pořádku domů. Možná bych měl do budoucna i ambice, abychom dojezdový čas snížili, jde to. Že bychom nedodrželi zákonem nařízenou dojezdovou dobu 20 minut, toho se Pražané nemusí obávat. Seženete tolik zdravotníků, kolik plánujete v předložené vizi? Letos se nám podařilo získat tolik lidí, kolik jsme potřebovali. Pokud budou finance, prostory, a budeme mít v čem jezdit, neměl by být s personálem problém. Stážují u nás studenti medicíny i zdravotnických škol, je z čeho vybírat. Usilujeme i o akreditaci pro vzdělávání lékařů podle nového zákona. Letos chcete koupit patnáct nových vozů a příští rok dalších patnáct. Jak dlouhá je životnost záchranářských aut? Naše strategie je nepřekračovat 300 tisíc najetých kilometrů a šest let v provozu. Po šesti letech v pražské dopravě se náročnost oprav zvyšuje. Jak moc pomůže záchranářům zavedení elektronické dokumentace? Administrativa dnes tvoří 30 až 50 procent práce. Než zápisy pořízené ve voze přepíšete, než to pak další lidé zkontrolují... A stejně stále bojujeme s čitelností. Ze zákona mají být záznamy čitelné, ale kdo si zkusil psát zápisy během cesty vozem, ví, že to může přes veškerou snahu vypadat různě. Ušetřený čas budou moct věnovat výcviku nebo odpočinku. Kdy se tedy záchranáři zbaví papírů? V první půli tohoto roku zavedeme tablety do osmi vozů, v dalším půlroce bychom měli pokračovat tak, abychom do konce roku naplnili celý projekt, který byl vysoutěžený. Na dodavatele velmi tlačíme, aby nemohlo nastat, že by v roce 2018 nejezdili naši lidé s elektronickou zdravotní dokumentací v každém voze v Praze. Každý vůz bude vybaven tabletem s dotykovou obrazovou a GSM připojením. Do něj se bude zadávat záznam o pacientovi. V momentě předání pacienta do nemocnice se vytiskne papírová zpráva pro nemocnici. Tím to končí. Dokumenty pro zdravotní pojišťovny i pro naši archivaci se přenesou online digitálně, nemusí se tím už záchranář po návratu zabývat. Čím to, že jiné kraje podobné systému už mají? Na rozdíl od Prahy na ně mohly čerpat prostředky z evropských fondů. Jsme sice na konci, má to ale i výhodu. Mohli jsme se poučit ze zavádění elektronických karet v jiných krajích. |
