Přebytek zahraničního obchodu má stálé tahouny. Meziročně nejvíce vzrostl u strojů a automobilů, a to o 13,5 miliardy korun. Na druhé straně se deficit naopak prohloubil u minerálních paliv o 0,7 miliardy korun, u potravin a živých zvířat o půl miliardy a u chemických výrobků o 0,2 miliardy korun.
Bilance obchodu se státy Evropské unie skončila loni v listopadu přebytkem 68,9 miliardy korun, byl tak podle statistiků meziročně o 6,5 miliardy korun vyšší. Záporné saldo se státy mimo unii kleslo o 10,6 miliardy na 33,4 miliardy korun.
„Ochodní bilance skončila za listopad ve slušném přebytku. My i trh jsme odhadovali podstatně méně – 21 a 22,7 miliardy korun. Tento rok očekáváme přebytek obchodní bilance 310 miliard, za minulý rok odhadujeme přebytek 299 miliardy korun. Celkově jsou tento rok výsledky obchodní bilance velmi slušné a nebýt politiky ČNB, která se snaží oslabit korunu, aby podpořila ekonomiku, byla by silná vnější rovnováha pozitivním impulsem pro korunu,“ okomentoval výsledky analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
Bilance zahraničního obchodu v miliardách korun v běžných cenách
Přebytek neznačí silnou ekonomiku
Význam externí poptávky zdůraznil i hlavní ekonom UniCredit Bank CR Pavel Sobíšek a přidal střízlivější pohled: „Rekordní přebytek zahraničního obchodu je známkou, že co drží českou ekonomiku nad vodou. Ta ovšem zeslábla v Německu a na Slovensku, tedy ve dvou zemích, které jsou klíčovými obchodními partnery. Exportéry tedy zachraňuje neutuchající zájem o české zboží už jen z Ruska a dalších zemí SNS.“
Při srovnání s dalšími tuzemskými statistikami není podle Sobíška vysoký přebytek obchodu známkou silné ekonomiky, spíš naopak. „Předně, dovozy meziročně klesají, a to zejména ve skupině strojů a zařízení, takže v tuzemsku zřejmě pokračuje investiční útlum. A za druhé, rekordně se zvýšily rozdíly v přebytku mezi přeshraniční a národní statistikou, což vede k úvaze, že dochází ve velké míře k exportu nejen zboží, ale také přidané hodnoty s ním spojené. Pro český HDP má takový export omezený přínos,“ dodal Sobíšek.
Propadl se průmysl, méně stavebnictví
Průmyslová výroba v listopadu meziročně klesla o 3,9 procenta po říjnovém zvýšení o 4,1 procenta. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů se průmyslová produkce v porovnání s listopadem 2011 snížila dokonce o 6,2 procenta.
K meziročnímu poklesu průmyslové výroby nejvíce přispěla výroba pryžových a plastových výrobků, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a produkce základních kovů a slévárenství. Nejvýznamněji naopak vzrostla výroba elektrických zařízení, výroba chemických látek a produkce motorových vozidel.
„Český průmysl je v posledních měsících jako na houpačce. Horší čísla se tentokrát projevovala prakticky ve všech oborech a nenašel se žádný tahoun, který by dokázal přivést průmysl k růstu. Klíčový pro průmysl je zpracovatelský sektor, konkrétně výroba automobilů a náhradních dílů. Ta tvoří bezkonkurenčně nejvyšší hodnotu. Výroba aut vzrostla meziročně o nepatrných 0,3 %. Jedná se o nevýrazný růst, který prozatím nedokáže přinést růstová čísla,“ zdůraznil analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.
Průmyslová výroba meziroční srovnání
Stavební výroba v listopadu meziročně klesla o 2,7 procenta a pokračovala tak v celoročním propadu. Produkce očištěná od sezónních vlivů byla proti říjnu vyšší o 1,3 procenta. Počet dokončených bytů se proti předchozímu roku snížil o 12,9 procenta na 2540 bytů.
„Pro stavební firmy bude rok 2013 doslova očistcem. Některé menší a střední firmy budou muset zaniknout, nebo aspoň výrazně zredukovat svou velikost. Na trhu stavebních zakázek není dostatečná nabídka pro všechny,“ varuje analytik Kozub.
Se svým kolegou souhlasí i Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro stavebnictví a nemovitosti v KPMG ČR: „Listopadové statistiky vývoje stavební produkce potvrzují, že stavebnictví nadále hledá své dno, a to především v oblasti zakázek financovaných veřejným sektorem. Pokračující pokles produkce dále zvyšuje tlak na jednotlivé společnosti. Lze očekávat, že trend odchodu řady z nich z odvětví bude zesilovat.“
