Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška lze výsledky interpretovat jako znak posilování české ekonomiky. „Vyšší tempo dovozu než vývozu, zejména ve skupině strojů a dopravních prostředků, totiž svědčí o vyšší investiční aktivitě tuzemských firem, které obnovují nebo rozšiřují svá fixní aktiva. Růstové tempo exportu meziročně vyšší o 15,3 procenta je přitom nadále velmi slušné,“ konstatoval Sobíšek.
Upozornil, že export roste zejména do Německa, Rakouska a dalších zemí EU, z čehož je patrné, že právě EU nyní představuje po letech stagnace pro české zboží růstový trh. „Ani další důvod poklesu exportních přebytků – dovoz zemního plynu – není důvodem k obavám o zdraví české ekonomiky. Šlo zřejmě o snahu doplnit zásobníky plynu v důsledku eskalace rusko-ukrajinské krize,“ zmínil.
Ekonomika akcelerovala
Po vysokém tempu růstu v maloobchodě a slušných výsledcích průmyslu je zahraniční obchod dalším signálem, že česká ekonomika v letošním prvním kvartálu akcelerovala. I když čisté exporty příspěly k jejímu meziročnímu růstu spíš podprůměrně, její tempo se díky spotřebě a investicím zřejmě dostalo meziročně nad 2,5 procenta, míní ekonom.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil na to, že v únoru poklesl vývoz do Ruska meziročně o 0,4 procenta, zatímco do zemí jako Čína, Francie, Polsko či Německo došlo k meziročnímu nárůstu exportu. „Z jednoho čísla nelze dělat předčasně negativní závěry, avšak se zpomalením vývozu do Ruska je v dalších měsících nutno počítat. Pozitivní zprávou je, že vývoz do EU by měl tento pokles kompenzovat,“ uvedl Novák. Tempo růstu dovozu převýšilo vývoz mimo jiné v důsledku vyšších cen ropy a mimořádného růstu dovozu plynu. „Lze spekulovat, že se jedná o dopad strategického dozásobení České republiky plynem,“ dodala Helena Horská z Raiffeisenbank.
Vývoj českého exportu:
V metodice národního pojetí zveřejnil ČSÚ bilanci českého zahraničního obchodu poprvé v březnu, kdy v ní oznámil výsledky za leden. Tato nová metodika odráží změnu vlastnictví zboží mezi domácími a zahraničními subjekty, ne pouze pohyb zboží přes hranice například i mezi vlastnicky propojenými firmami se sídlem v zahraničí.
Dříve ČSÚ používal přeshraniční metodu. Statistici předpokládali, že podle metody v národním pojetí bude celková obchodní bilance měsíčně horší o zhruba dvacet miliard korun, nová metodika však podle nich lépe odráží skutečný výkon domácí ekonomiky.
Schodek obchodu se státy mimo unii se zvětšil
ČSÚ uvedl, že bilance zahraničního obchodu se státy EU skončila přebytkem 50,3 miliardy korun, a byla tak meziročně o 8,5 miliardy vyšší. Schodek obchodu se státy mimo unii se naopak prohloubil o 11,3 miliardy na 35,4 miliardy.
Vývoz v národním pojetí se v únoru meziročně zvýšil o 15,3 procenta na 252,5 miliardy korun a dovoz o 17,9 procenta na 238,9 miliardy. V lednu až únoru dosáhl přebytek obchodní bilance v národním pojetí 27,7 miliardy, což představovalo meziroční zvýšení o 8,6 miliardy. Od začátku roku stoupl meziročně vývoz o 16,1 procenta a dovoz o 14,8 procenta.
