Zájemci o maturitní obory poprvé píší jednotné testy

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Plošné přijímačky na maturitní obory umožní porovnání středních škol, snižují ale jejich pestrost.

Na středních školách s maturitou tento týden po několikaletém pilotování poprvé probíhají plošné státní přijímačky, které organizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Rozpočet na plošné přijímačky činí zhruba 21 milionů korun za rok. „Při zhruba 300 tisících zkouškách to znamená náklady sedmdesát korun na jedno testové zadání,“ uvedl Jan Pohanka z Cermatu.

Výsledkům plošného testu musí ředitelé středních škol dát alespoň šedesátiprocentní váhu při hodnocení uchazečů. „Bude fajn, když nás to bude motivovat vzájemně si porovnat výsledky. Bude to také zpětná vazba pro základní školy,“ uvedla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Střední školy budou muset zveřejnit počet bodů, který získal v plošných testech nejslabší přijatý uchazeč. Podle toho se budou moci v příštích letech rodiče orientovat při výběru střední školy.

„Naši situaci to komplikuje, a to můžu říct za lecjakou soukromou školu,“ prohlásil Petr Hopfinger, ředitel Gymnázia Duhovka, osmiletého česko-anglického Montessori gymnázia. „Bere nám to díl svobody, studenti se seřadí v jiném pořadí, než by škola považovala za smysluplné,“ vysvětluje. Novými testy u něj budou znevýhodněny děti, které se třeba v posledních letech nevzdělávaly v Česku.

Podle Renaty Schejbalové, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií, je dobře, že stát nestanovil přesnou hranici, kolik bodů z plošného testu musí uchazeč o maturitní obor splnit. Ovšem zkoušky určitě nevyřeší to, že se na některé školy dostanou i děti bez předpokladů ke složení maturity.

Asociace středních průmyslových škol plošné přijímačky podporuje. Její předseda Jiří Zajíček vnímá drobnou nevýhodu v tom, že děti budou déle než dřív čekat na výsledky. „Minulý týden proběhly první testy, rozhodnutí o přijetí můžeme vydat nejdříve 3. května,“ řekl Zajíček.