Jednou z kontroverzních novinek je možnost vyhazovu z práce kvůli nedodržení režimu v pracovní neschopnosti. Jeho porušení by podle ministerstva práce mělo být považováno za hrubý přečin proti pracovní kázni. „V prvních třech týdnech nemoci platí neschopenku zaměstnavatel, a pokud se podle toho zaměstnanec nechová, tak svého zaměstnavatele poškozuje,“ vysvětlil navrženou změnu poslancům ministr Jaromír Drábek (TOP 09).
Právě toto ustanovení je však jeden z paragrafů, který odbory považují za protiústavní. Argumentují mimo jiné tím, že zaměstnanec je za porušení léčebného režimu trestán odnětím náhrady mzdy, tedy nemocenské, a totéž pochybení nelze trestat dvakrát. Že léčebný režim nemůže být součástí pracovních povinností, ovšem tvrdí i legislativní rada vlády. Obtížnější život by kromě marodů, kteří na nemocenské dělají melouchy, v budoucnu měli mít i lidé často měnící zaměstnání. Výše odstupného by se nově měla odvíjet od doby, po kterou lidé vydrží u firmy.
Zpřísnění se dočká úprava řetězení smluv na dobu určitou. Zaměstnavatel ji bude moci dát zaměstnanci maximálně třikrát za sebou. Pak už mu bude muset nabídnout kontrakt na dobu neurčitou. Na dohodu o provedení práce bude nově možné u jednoho zaměstnavatele odpracovat místo dosavadních 150 až 300 hodin ročně, z odměny nižší než deset tisíc korun měsíčně se nebude muset odvádět sociální a zdravotní pojištění.
Výpověď
K dosavadním důvodům pro výpověď ze strany zaměstnavatele má patřit i zvlášť hrubé porušení režimu nemocenské po dobu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. To znamená povinnosti zdržovat se v určeném místě pobytu a také dodržování doby a četnosti povolených vycházek. Nejasné ale je, kdo bude moci říct, že v daném případě skutečně došlo ke zvlášť hrubému porušení pracovního práva. Zřejmě to budou muset být soudy.
Výpověď a konkurenční doložka
Novela zákoníku práce by měla přinést dvě novinky: konkurenční doložku by mělo být možné sjednat i na čas zkušební doby, snížit by se však měla minimální výše peněžitého vyrovnání na polovinu výdělku zaměstnance.
Zkušební doba
Podle nových paragrafů by zaměstnavatelé mohli vedoucím zaměstnancům prodloužit zkušební dobu až na půl roku. V případě, že zaměstnanec uzavírá kontrakt na dobu určitou, by mělo platit, že zkušební doba může činit nejvýše polovinu délky sjednaného pracovního poměru. Pro ostatní zaměstnance platí to, co dosud, tedy tříměsíční zkušební doba.
Odstupné
Nová ustanovení by měla firmám ulehčit život. Ten, kdo je zaměstnán méně než rok, měl by mít nárok na odstupné ve výši jednoho měsíčního platu. Při zaměstnání po dobu roku až dvou by nárok činil dva platy. Na to, co platí nyní, tedy nárok na tři měsíční platy, by dosáhli jen lidé, kteří jsou u jedné firmy zaměstnaní přes dva roky.
Pracovní doba
Sjednotit by se měly podmínky pro zaměstnance při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Maximální délka směny by měla být vždy dvanáct hodin. Rozvrh pracovních směn by byl zaměstnavatel povinen zpracovat a zaměstnance s ním seznámit dva týdny před začátkem platnosti.
Práce na dobu určitou
Platí, že práci na dobu určitou lze prodloužit na tři roky, podle novely zákoníku práce by už však takové smlouvy nebylo možné neomezeně řetězit, prodloužit ji by bylo možné maximálně dvakrát. Poté by musela následovat minimálně tříletá pauza. Celkem tedy bude možné pracovat na dobu určitou v jedné firmě devět let v kuse.
Dohody o provedení práce
Na dohodu o provedení práce by mělo být možné u jednoho zaměstnavatele pracovat nikoliv dnešních 150 hodin, nýbrž 300 hodin ročně. Z dohod s výdělkem nad deset tisíc korun by se však nově platilo pojištění. Nyní je to 15procentní srážková daň.
Práce přesčas
Za práci přesčas by už zaměstnavatelé nemuseli dávat pětadvacetiprocentní příplatek k průměrnému výdělku anebo náhradní volno. Přesčasovou práci by podle novely mohli zaměstnavatelé zahrnout do dohodnuté běžné mzdy, a to až do 150 hodin ročně.
Příplatky
Podle současných pravidel musí příplatek za práci v noci, o sobotách či nedělích činit v soukromých firmách alespoň deset procent průměrného výdělku pracovníka. Nově by zaměstnavatelé měli mít možnost dohodnout si se zaměstnanci podmínky individuálně, příplatky by tedy mohly být i nižší.
