Žalobci státu znovu otvírají kauzy, které hrozí promlčením | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Žalobci státu znovu otvírají kauzy, které hrozí promlčením

Žalobci státu znovu otvírají kauzy, které hrozí promlčením
Úplatek, korupce
• 

Jana HavligerováPavel Otto

Do hledáčku státních zástupců i vlády se dostaly některé kontroverzní privatizace z let 2002 a 2003, jako je prodej Mostecké uhelné, plzeňské Škody a Ostravsko-karvinských dolů. Vrchní zástupce v Praze Stanislav Mečl, který vystřídal na pozici odvolaného Vlastimila Rampulu, se navíc rozhodl zabývat spornými okolnostmi asi nejznámější kauzy spojené s padlou Investiční a poštovní bankou – Českým pivem.

Konec nového šetření faktů se nedá dohlédnout, ale případ MUS, kterým se zabývají švýcarské úřady, už pražským vrchním státním zastupitelstvem otřásl. O místo přišli dva lidé. Ředitelka odboru závažné hospodářské trestné činnosti Marcela Kratochvílová, pod kterou spadalo vyšetřování Mostecké uhelné, stejně jako její zástupce Ladislav Letko.

Kratochvílová zodpovídala především za komunikaci se švýcarskými vyšetřovateli a podle Mečla liknavě vyřizovala náležitosti právní pomoci. Vyřizování právní pomoci Švýcarsko rok a půl bezúspěšně urgovalo. Otevírají se především ty případy, u nichž se chýlí ke konci desetiletá promlčecí lhůta. První obvinění chystá policie u velkých armádních zakázek.

MUS

Česko se snaží dořešit kauzu, při níž po divoké privatizaci přišlo o majoritu v Mostecké uhelné společnosti. A podle švýcarských úřadů i zhruba o osm miliard korun. Kvůli nezákonnému ovládnutí hnědouhelných dolů, praní peněz a korupci postavili Švýcaři před soud sedm bývalých manažerů a majitelů MUS. Na jejich kontech zablokovali dvanáct miliard korun.

MUSMUSAutor: CTK

Vliv nad Mosteckou uhelnou ztratil stát v roce 1998, v době úřednické vlády Josefa Tošovského, více než polovina akcií se dostala pod kontrolu samotné společnosti. Na koupi majoritního podílu byly použity dvě a půl miliardy korun vytažených z podnikových účtů. Podobnou operaci pak noví majitelé uskutečnili ještě jednou, a to při dokoupení zbylého balíku akcií. Stát prodal svůj zbývající 46procentní podíl v Mostecké uhelné Appianu Group zastupujícímu „nejmenované zahraniční investory“ za pouhých 650 milionů korun v roce 1999.

Tato suma je podle švýcarských prokurátorů o tři a půl miliardy korun nižší, než byla skutečná cena. Česká strana se nyní snaží vyšetřit, zda prodej státního podílu neprovázela korupce. Doly měnily majitele několikrát, v roce 2005 je Appian prodal za zhruba šest miliard korun firmě, kterou založila čtveřice manažerů působících v těžební firmě i v Appianu – Antonínu Koláčkovi, Luboši Měkotovi, Petru Pudilovi a Vasilu Bobelovi. Dnes je vlastní podnikatel Pavel Tykač.

Koho stíhají Švýcaři: Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého, Marka Čmejlu, Petra Krause a Belgičana Jacquese De Groota

Škoda Plzeň

I tento případ souvisí s vyšetřováním švýcarské policie. Narazila na něj, když se zabývala finančními toky, které měly vyprat špinavé peníze. I tady figuruje Appian Group a také bývalý šéf energetického gigantu ČEZ Martin Roman. Švýcaři se domnívají, že když stát prodával svůj podíl v plzeňském podniku, 150 milionů korun putovalo tajně na účet neprůhledné firmy sídlící na britských Panenských ostrovech.

Martin Roman, ČEZMartin Roman, ČEZAutor: E15 Anna Vackova

Škodu Holding, do které stát převedl zdravou část zkrachovalé Škody Plzeň, mezi lety 2002 až 2003 koupila od státu za 800 milionů korun švýcarská firma Appian Machinery AG. Podle tehdejších tvrzení ji měli ovládat Američané, později se ukázalo, že to bylo šest Čechů, kteří již předtím získali hnědouhelné doly. Martin Roman ve firmě působil jako krizový manažer, stát ho posléze postavil do čela ČEZ. Policie prověřuje, zda v té době neměl majetkové vazby na Škodu. Té elektrárenská společnost zadávala zakázky.

Hlavní aktéři případu: bývalí manažeři a majitelé MUS, bývalý generální ředitel ČEZ Martin Roman

OKD

Kauza, která začala v roce 1997. Tehdy došlo ke snížení základního jmění Ostravskokarvinských dolů, což vedlo k tomu, že stát v důlní společnosti ztratil majoritu. Akcie firmy začal skupovat ostravský podnikatel Stanislav Pros. Do středu pozornosti vládních i policejních orgánů se OKD dostaly až s novým majitelem, firmou Karbon Invest, a jejími vlastníky Viktorem Koláčkem, Petrem Otavou a Petrem Przybylou. Ti se státem začali vyjednávat o odkoupení jeho minority.

OKDOKDAutor: CTK

Karbon Invest za ni nejdříve nabídl 1,5 miliardy korun, pak 2,5 miliardy. Poté, co privatizaci pozastavil antimonopolní úřad, který nabídnutou sumu označil za příliš nízkou, vyšplhala se konečná cena za státní podíl na 4,1 miliardy. Za tu Grossův kabinet OKD prodal. Zhruba týden poté, co Koláček s Otavou sjednanou částku zaplatili, oznámil finančník Zdeněk Bakala, že odkoupil dvě třetiny Karbonu Invest. Cena oznámena nebyla, odhadovala se až na třináct miliard korun.

Později také vyšlo najevo, že Koláček a Otava s Bakalou jednali skoro rok, tedy už v době, kdy vyjednávali se státem. Oba uhlobaroni – Koláček a Otava se dostali před soud za tunelování OKD, byli však osvobozeni. Příslušný státní zástupce se proti rozsudku neodvolal, nedoporučili mu to nadřízení. Okolnosti divoké privatizace, pro kterou se vžil pojem incestní, se znovu otevírá, koho bude policie vyšetřovat, známo není.

Hlavní aktéři případu: Viktor Koláček, Petr Otava

České pivo

Vrchní státní zástupce Stanislav Mečl znovu přezkoumá kauzu známou jako České pivo. Nejproblematičtější transakce bývalé IPB se uskutečnila mezi 5. a 12. březnem roku 1998. Banka nejprve převedla 84 procent akcií Plzeňského Prazdroje na firmu České pivo. O týden později za ně obdržela 7,2 miliardy korun. Byly to ovšem její vlastní peníze, které nejdříve půjčila výměnou za směnky Bankovnímu Holdingu, Prosper Internationalu a CzechTradu.

Hráč Nomury. Jedním z obviněných byl manažer
japonské banky Randall DillardHráč Nomury. Jedním z obviněných byl manažer japonské banky Randall DillardAutor: CTK

Představitelé těchto firem tytéž peníze půjčili Českému pivu. Všichni zúčastnění přitom měli účet v Investiční a poštovní bance. Miliardy z IPB do Českého piva a zpět těmito účty proběhly 12. března 1998. O rok později japonská Nomura, která IPB ovládala, sloučila Prazdroj a Gambrinus s nošovickým Radegastem a prodala je za 22 miliard korun. Z této transakce měla IPB dostat zhruba 9,5 miliardy korun, v její bilanci se však nikdy neobjevily.

Navíc směnky od tří zmíněných prostředníků vložila IPB do fondů na Kajmanských ostrovech a ty je následně převedly na nizozemskou firmu Pembridge, která patřila do skupiny Nomura. Složitý případ, jehož vyšetřování se táhlo roky, skončil obviněním bývalých manažerů IPB a českého zastoupení japonské banky Nomura. Jejich stíhání zastavil v roce 2009 státní žalobce Ladislav Letko.

Hlavní aktéři případu: bývalí náměstci generálního ředitele IPB Libor Procházka a Aladár Blaas, bývalý zástupce japonské Nomury Eduard Onderka, dva exmanažeři českého zastoupení Nomury Randall Dillard a David Thirsk

Transportéry Pandur

Nákupu osmikolových transportérů se zpočátku vytýkaly přemrštěné požadavky včetně předražené výbavy. Postupně se přidala vážná podezření z korupce a několik podivných úmrtí. V pořadí druhá vlna policejního vyšetřovaní začala loni, znovu se přetřásaly vazby expremiéra Stanislava Grosse na zbrojaře Pavla Muselu, jehož firma Pamco Rakušany v Česku zastupovala.

PandurPandurAutor: Richard Rames

Zásadní zlom ale nastal až letos, kdy do médií unikla výpověď manažera Steyru, podle něhož si Marek Dalík, poradce bývalého ministerského předsedy Mirka Topolánka, řekl o půlmiliardový úplatek. Přitom to byla právě Toplánkova vláda, která přitlačila výrobce obrněnců ke zdi: pokud nebude souhlasit s redukcí zakázky, nic z ní nebude.

Ovšem poté, co některé tuzemské noviny zveřejnily jméno klíčového svědka, se vyšetřování jak v Rakousku, tak v Česku zadrhlo, ze speciálního týmu odešel elitní policista František Zahálka. S kauzou může souviset vážné zranění Musely s trvalými následky. A také dopravní nehoda, při níž zahynul Rostislav Levíček, někdejší šéf státního podniku VOP 026, který pandury montuje. Navíc oba bývalé Muselovy společníky nedávno zastřelil jeho bratr, zbraň pak obrátil proti sobě.

Hlavní aktéři: manažeři Steyru, Marek Dalík

Nákladní vozy Tatra

Exministrovi obrany Martinu Bartákovi lze vytýkat předražené zakázky zadávané napřímo, zda si ale v souvislosti s automobily Tatra řekl o úplatek, je sporné. Přesněji řečeno, tvrdí to dva svědci. Vedle Bartáka má být obviněn i obchodník Michal Smrž. Za případem stojí vlivní politici lobbující za zájmy českého průmyslu. Vedení kopřivnické továrny v čele s Ronaldem Adamsem se v roce 2007 ocitlo pod silným tlakem jak ODS, tak ČSSD.

TatraTatraAutor: CTK

Kvůli údajné nekvalitě vypovědělo firmě Praga subdodávky náprav a převodovek. Podíl tuzemských firem na zakázce za 2,7 miliardy korun se tak minimalizoval (Tatru už tehdy ovládali zahraniční investoři). Vozidla neplnila testy, automobilka musela platit penále. Tehdy měl Smrž nabídnout Adamsovi, že problémy vyřeší. Policie má mít zvukový záznam jejich rozhovoru.

Proti Bartákovi vypovídali bývalý velvyslanec USA v Česku William Cabaniss, který se krátce po odchodu z diplomacie stal šéfem dozorčí rady Tatry, a jeho kolega Duncan Sellars. Oba se svým svědectvím přišli teprve loni. Že by vlivný člen vlády (tehdy byl Barták prvním náměstkem ministra obrany) jednal na vlastní pěst, není pravděpodobné. Kdo Bartáka úkoloval, ale policie nezjišťovala.

Hlavní aktéři: vedení Tatry, Martin Barták, Michal Smrž

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!