Od loňského roku prudce vzrostl objem hypoték se zajištěnou úrokovou sazbou na dobu delší než pět let. Nyní se však trend obrací. „Hlavní zájem o delší fixace už trochu opadl,“ komentuje vývoj hlavní analytik Fincentrum Josef Rajdl s tím, že důvodem je růst sazeb u hypoték. A ten vyvolala Česká národní banka (ČNB), která letos začala zvyšovat úroky. Svou klíčovou sazbu zvýšila letos v listopadu již podruhé na 0,5 procenta, což se odrazilo na zdražení peněz v ekonomice.
Cena peněz by se měla navíc zvyšovat i v příštích měsících. České úrokové sazby by se v následujících dvou letech měly dostat do „normálního stavu“, tedy na úroveň asi tří procent,“ prohlásil totiž minulý týden guvernér ČNB Jiří Rusnok.
A to bude mít dopad na cenu dlouholetých hypoték. „Jak porostou úrokové sazby, tak se budou nejvíce zdražovat zejména delší fixace,“ uvádí Rajdl a dodává: „Lidé budou mít proto spíše větší zájem o střednědobé fixace například na pět let.“
Největší rozmach zažily od loňského roku úvěry se zafixovanou sazbou od pěti do deseti let. Jejich objem se totiž podle statistik centrální banky za poslední dva roky dramaticky zvýšil ze 120 miliard korun v polovině 2015 na 260 miliard ke konci letošního července. „V posledních dvou letech zájem o dlouhodobé hypotéky ohromně roste. Zájem o osmi a desetileté narostl několikanásobně,“ uvádí mluvčí České spořitelny (ČS) Filip Hrubý.
Mírně rostoucí trend pozoruje rovněž Hypoteční banka. „Přibližně deset až patnáct procent klientů preferuje delší fixace, z nichž nejvíce má zájem o sedmileté fixační období,“ dodává mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
Za zvýšeným zájmem o dlouhodobější fixaci úrokových sazeb a tím i splátek stojí řada faktorů. Zejména Česká národní banka (ČNB) držela svou klíčovou úrokovou sazbu v blízkosti nuly, což umožnilo bankám nabízet levné hypotéky. Kromě toho se však na tuzemském trhu rozpoutal ostrý konkurenční boj vyvolaný zákonem o spotřebitelském úvěru, který začal platit na konci loňského roku. Ten umožnil klientům splatit až čtvrtinu jistiny úvěru každý rok.
Banky si proto chtěly zajistit klienty před platností zákona na co nejdelší dobu. S agresivní strategií tehdy přišla na trh ČS, která nabízela desetileté hypotéky se sazbou od 1,89 procenta a pětileté od 1,99 procenta. Úvěry s nejdelší fixací tak byly paradoxně nejlevnější, přestože cena peněz na trhu v té době rostla s dobou splatnosti. Na to zareagovaly postupně i další banky.
I v současnosti se však dlouholeté fixace podle Rajdla stále vyplatí. „Na trhu lze sehnat ještě relativně zajímavé sazby do tří procent. V některých případech, když se podaří zkombinovat slevy třeba za aktivní využívání účtu apod., tak se stále dá sehnat sazba do 2,5 procenta,“ upozorňuje Rajdl.
V případě hypotéky ve výši jednoho milionu korun se splatností na patnáct let, když je úroková sazba zafixována na deset let ve výši 2,5 procenta, vychází podle propočtů Fincentra měsíční splátka na 6668 korun.
