Licitace o desítky miliard korun, které má Česko získat do konce roku 2023 od Evropské unie, vrcholí. Definitivní podobu Národního plánu obnovy rozděleného do šesti hlavních oblastí musí vláda tento měsíc poslat Bruselu. Přestože kabinet Andreje Babiše (ANO) už nechce pomocí evropských peněz látat díry v českých veřejných rozpočtech, nadále čelí kritice podnikatelských svazů, odborů a opozice. Například k firmám má z více než 170 miliard korun putovat jen necelá čtvrtina.
„Evropské peníze by nám měly pomoci nastartovat a modernizovat ekonomiku po pandemii koronaviru, ale nejen v souvislosti s ní,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který zároveň řídí rezort dopravy. „Evropská komise vymezila přísné mantinely tomu, co v Národním plánu obnovy může být,“ dodal.
I když má Havlíček přípravu plánu na starosti, musel ze svých požadavků slevit. Doprava nezíská 36 miliard korun, jak ještě v únoru předpokládal, ale 22 miliard. Z toho téměř sedm miliard půjde na vybudování osmi tisíc dobíjecích bodů pro elektromobily nebo na nákup elektrobusů či trolejbusů pro města.
EU klade důraz především na klimaticky čisté technologie, tedy omezení závislosti na uhlíku, a na digitalizaci. „V plánu se ale řeší i další témata, jako jsou vzdělávání, zdravotnictví či výstavba jeslí a domů pro seniory. Oproti jiným státům je český plán připraven dobře a věřím, že budeme patřit mezi první země, kterým ho Evropská komise potvrdí,“ podotkl vicepremiér Havlíček.
Nedůvěra
Podniky jsou však skeptické. Ačkoli šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák vítá, že některé nejproblematičtější věci už z plánu zmizely, stále podle něj obsahuje zásadní nedostatky. „Ani čtvrtina prostředků nejde do soukromé sféry a to je špatně. Má se přitom jednat o plán obnovy hospodářství,“ uvedl.
Hanák míní, že vláda nemá strategické představy o alokaci peněz z plánu obnovy ani o ostatních evropských dotacích, které má Česko ještě obdržet. Nechápe mimo jiné, proč do dekarbonizace zpracovatelského průmyslu nemá být investována ani koruna.
Nejasnosti panují také v oblasti digitální transformace země, kam má v příštích dvou letech směřovat 28,5 miliardy korun. Chybí i reforma školství, které má dostat 23 miliard. Z toho jsou čtyři miliardy vyčleněny na notebooky a 3D tiskárny.
„Máme jedinečnou příležitost využít pro náš budoucí růst téměř rekordní výši evropských prostředků, ale stát o nich nedokáže přemýšlet jako o celku. Každý rezort si hraje na svém písečku,“ poznamenal prezident Svazu průmyslu a dopravy.
Vážné pochybnosti má i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud nebudou představy České republiky systémově vloženy do všech plánů a programů tak, aby dávaly smysl, může se stát, že peníze z EU nebudou mít žádný směr,“ řekl.
Připomínkové řízení
Návrh plánu obnovy ještě posoudí jednotlivá ministerstva, bude o něm debatovat i Poslanecká sněmovna a Senát. Opozice ministra Havlíčka kritizuje.
Šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) je přesvědčen, že jinde využijí peníze lépe. „Německo chce nakupovat kvantové počítače, aby ochránilo svoji kritickou infrastrukturu před kybernetickými útoky. Oproti tomu Česko chystá digitalizaci archivů. Není digitalizace jako digitalizace,“ uvedl.
