Zeman: Americký velvyslanec má dveře na Hrad zavřené

Prezident Miloš Zeman

•

ZDROJ: ctk

Americký velvyslanec Andrew Schapiro má dveře na Hrad zavřené, řekl prezident Miloš Zeman serveru Parlamentní listy. Schapiro nedávno kritizoval Zemana kvůli jeho chystané květnové cestě do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války.

Velvyslanec je nyní na velikonočním víkendu v USA. Na svůj twitter dal odpoledne pražského času bez dalších souvislostí sdělení: „Probudil jsem se, zapnul jsem počítač a vidím, že zatímco jsem spal, se toho hodně stalo. Jsem rád, že jsem vypnul telefon.“

„Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem,“ řekl serveru Zeman. Podle vysvětlení prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka pro Český rozhlas to prý znamená, že „pan prezident neplánuje s panem velvyslancem Schapirem žádnou schůzku“.

I’m in the U.S. for the holiday weekend. I wake up, turn on computer, and see that a lot happened while I was asleep! #GladITurnedMyPhoneOff
— Andrew Schapiro (@AndySchapiro) April 5, 2015

„No, to bude panu velvyslanci strašně líto,“ okomentoval stručně Zemanův postoj někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, předseda sněmovního zahraničního výboru a opoziční TOP 09. Podle předsedy poslanců vládního hnutí ANO Jaroslava Faltýnka byla reakce prezidenta „zbytečně vyhrocená“. Souhlasí ale s tím, že není vhodné ze strany velvyslance kritizovat hlavu státu. „Předpokládám, že se celá věc racionálně vysvětlí,“ uvedl Faltýnek.

„Rozhodnutí pana prezidenta přerušit komunikaci s velvyslancem USA pokládám za neadekvátní dané situaci,“ uvedl na svém twitterovém účtu předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že ani jeho strana „nepovažuje za vhodnou“ Zemanovu účast na vojenské přehlídce. Schapirovu kritiku ovšem nepokládá za standardní chování velvyslance vůči hlavě hostitelského státu.

Schapiro na konci března v pořadu České televize Události, komentáře upozornil, že Zeman by mohl být v Moskvě jediným vůdčím představitelem státu Evropské unie, což označil za „poněkud prekérní“. Zároveň ale podotkl, že není jeho úlohou říkat českému prezidentovi, co má nebo nemá dělat.

Spíše sporadické diplomatické přestřelky mezi ČR a USA
Výběr některých předchozích diplomatických střetů mezi ČR a USA v posledních letech:
březen 2008 - Zpráva amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě uvedla, že přestože česká vláda chrání práva svých občanů, je v zemi nadále velkým problémem korupce a vynutitelnost práva. Dokument zmínil aféru bývalého lidoveckého ministra Jiřího Čunka nebo sociálnědemokratického expremiéra Stanislava Grosse. Tehdejší český premiér Mirek Topolánek kritiku ostře odmítl s tím, že “… země, která umožňuje mučení zajatců, mě jen těžko může poučovat o tom, jak jsou porušována lidská práva u nás.“
březen 2009 - Český premiér Mirek Topolánek se v Evropském parlamentu ostře vyjádřil k americkým státním zásahům do ekonomiky v rámci boje proti finanční krizi. Názor „šéfa“ EU (ČR tehdy předsedala Unii), že americká opatření pro boj s hospodářskou krizí jsou „cestou do pekel,“ se dostal na přední stránky deníků Financial Times a International Herald Tribune či do hlavního vysílacího času CNN.
květen 2011 - Petr Hájek, vicekancléř prezidenta Václava Klause, označil v rozhovoru se serverem Parlamentní listy.cz život a smrt teroristického vůdce Usámy bin Ládina za mediální fikci. Podle tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga vzbudily tyto výroky neblahou pozornost a znevážily jméno Česka. Všimly si jich média v USA, například Wall Street Journal napsal: „Můžeme jen doufat, že prezident Klaus je schopný oddělit zrno od plev, co se týče názorů jeho poradců.“ Klaus se od Hájkových názorů distancoval.

Z prezidentů zemí Evropské unie dorazí do Moskvy kromě Zemana podle ruských médií už jen nejvyšší představitelé Kypru a Řecka. Zemanovu účast na oslavách kritizují politici některých koaličních stran i pravicové opozice. Vláda ale zřejmě jeho cestu do Moskvy schválí, navrhuje jí to ministerstvo zahraničí v dokumentu, o kterém v sobotu informoval deník Právo.

Moskevské oslavy se rozhodla bojkotovat řada západních politiků. Protestují tak proti ruské anexi ukrajinského Krymu a podpoře, kterou Moskva poskytuje proruským separatistům v konfliktu na východě Ukrajiny. Německá kancléřka Angela Merkelová do Moskvy přiletí až 10. května, den po hlavních oslavách. Velkou pozornost věnují média také očekávané návštěvě severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Zeman již dříve prohlásil, že jeho cesta do Ruska bude „výrazem vděčnosti za to, že v této zemi nemusíme mluvit německy“. Do Ruska jede proto, aby vyjádřil úctu padlým 150 tisícům sovětským vojákům, řekl prezident rozhlasové stanici Frekvence 1.

Zeman v aktuálním rozhovoru pro Parlamentní listy reagoval také na výrok kardinála Miloslava Vlka pro Týden, jenž řekl, že prezident úkoluje církev, když jí říká, co by měla udělat s penězi z církevních restitucí. Zeman navrhl, aby z nich financovala hospice. Podle Vlka je takový přístup protiústavní a komunistický. „Kardinál Vlk je zřejmě zatrpklý člověk, se kterým cítím soucit,“ řekl Zeman.

Právník Schapiro zastupuje USA v ČR od loňského září
Vizitka amerického velvyslance v ČR Andrewa Schapira (prezident Miloš Zeman se vyjádřil, že diplomat má dveře na Hrad zavřené; Schapiro jej kritizoval kvůli chystané květnové cestě do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války) Americký velvyslanec Andrew Schapiro a český prezident Miloš Zeman na snímku ze září 2014Autor: ctk
Vzdělání: Vystudoval historii na Yaleově univerzitě (1981 až 1985), filozofii, politiku a ekonomiku na Oxfordské univerzitě (1985 až 1987) a práva na Harvardově univerzitě (1987 až 1990). Ve stejné době studoval práva na Harvardu i americký prezident Barack Obama.
Současná funkce: velvyslanec USA v ČR (jmenován byl 14. srpna 2014, pověřovací listiny předal 30. září 2014).
Kariéra: v letech 1992 až 1993 pracoval jako advokátní koncipient u Nejvyššího soudu USA; soudní advokát (1993 až 1998); právník ve firmách Mayer Brown LLP (1998 až 2011) a Quinn Emanuel Urquhart & Sullivan (2011 až 2014).
Rodina: se svou ženou Tamar Newbergerovou má dvě děti; jeho matka Raya Czerner Schapirová pochází z Prahy, odkud v roce 1939 prchla před nacisty.
Ostatní: Je znám jako uznávaný obhájce v kauzách takzvané kriminality bílých límečků. Zaměřoval se na případy sporných transakcí s cennými papíry, spory o duševní vlastnictví a složité obchodněprávní případy.
Je členem největší organizace právníků ve Spojených státech American Bar Association (ABA) a je na seznamu nejlepších amerických právníků (Best Lawyers in America).
Proslavil se například úspěšným zastupováním firmy Google a její dceřiné společnosti YouTube ve sporu o autorská práva s firmou Viacom, která Google zažalovala za údajné porušení autorských práv k tisícům obrazových záznamů. Schapiro rovněž zaujal úspěšnou obhajobou burzovního makléře Roberta Scavoneho, obžalovaného z akciového podvodu se škodou ve výši 19 milionů dolarů.
Sloužil ve správní radě chicagského fondu zabývajícího se bydlením pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, v poradní radě odvolacího soudu v druhém soudním obvodu, ve správní radě židovského výboru pro městské záležitosti a v poradní komoře institutu zabývajícího se činností Nejvyššího soudu USA.
Je rodákem z Chicaga ve státě Illinois. Vydatně pomáhal s financováním prezidentských kampaní Obamy, na které během let údajně získal až 700 tisíc dolarů, tedy přes 14 milionů korun.
Před svým nástupem do funkce velvyslance řekl, že chce rozvíjet vzájemnou spolupráci především v oblasti bezpečnosti v rámci NATO a v oblasti hospodářství a obchodu. Rovněž chce propagovat boj proti korupci a zasazovat se za etnickou a náboženskou rovnoprávnost.
Do bývalého Československa se Schapiro poprvé podíval jako student v roce 1982. Další návštěvu pak absolvoval o pět let později již se svou matkou, která ze země odešla jako dítě.