Prezident také nabídl Arménii a Ázerbájdžánu, aby v Praze jednaly o svém sporu o Náhorní Karabach. Na tiskové konferenci řekl, že podobná jednání, která Sargsjanovi nabídl, Praha hostila již v letech 2002 až 2005. Zároveň oběma zemím doporučil, aby se poučily z vývoje vztahů mezi Francii a Německem.
Obě země spolu vedly mnoho válek, ale po příchodu dvou osobností, Konrada Adenauera a Charlese de Gaulla, dokázaly navázat spolupráci. Podle Zemana jsou i Sargsjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev silné osobnosti.
U památníku český prezident položil věnec a navštívil muzeum genocidy. V areálu také zasadil strom, u kterého zanechal cedulku, která masakr nazývá genocidou. Vyvražďování Arménů Osmanskou říší jako genocidu uznalo přes 20 zemí světa, Česko mezi nimi není. Turecko takový výklad odmítá.
Zeman do Arménie přiletěl v úterý večer. Návštěva památníku je prvním oficiálním bodem jeho návštěvy. Následuje setkání s arménským prezidentem Seržem Sargsjanem, vystoupení na podnikatelském semináři a návštěva parlamentu.
Zeman již masakr nazval genocidou při návštěvě arménského prezidenta Sargsjana v Praze v lednu 2014. Podle tehdejšího vyjádření Hradu šlo o Zemanův soukromý názor. Česko se k zemím uznávajícím události za genocidu nepřidalo. Tehdejší dění odsuzuje, ale záležitost by podle něj měla zůstat v rukou historiků.
Jerevan udává, že vyvražďování nepřežilo až 1,5 milionu lidí. Ankara důrazně odmítá označit události za genocidu a tvrdí, že počet mrtvých je nadhodnocený. Navíc je považuje za oběti občanské války, nikoli genocidy. Naposledy toto vyvražďování nazvalo genocidou Německo v rezoluci, kterou minulý týden přijali němečtí poslanci, což vyvolalo odmítavou tureckou reakci.
