Miloš Zeman v rozhovoru pro ČTK uvedl, že při nedávných schůzkách si lídry klubů ODS a TOP 09 Markem Bendou a Petrem Gazdíkem pravicové politiky požádal, aby mu v případě, že druhý pokus o jmenování vlády bude nutný a on se pro něj rozhodne, seznam s podpisy 101 poslanců opět předložili.
„Dokonce jsem je zdvořile požádal, aby byly notářsky ověřeny,“ poznamenal Zeman. Na otázku, zda v takovém případě pravice po případném neúspěchu Rusnokovy vlády druhý pokus dostane, prezident odpověděl: „V každém případě nedostanou druhý pokus, když to neudělají“. Miroslava Němcová v reakci na slova prezidenta v České televizi ale uvedla, že notářsky ověřit poslanecké podpisy nikdy nenechá, což by, pokud by Zeman na své podmínce trval, vyřadilo pravicovou koalici ze hry.
„Považuji to za hrubý nátlak na Poslaneckou sněmovnu a na diktátorské podmínky se nepřistupuje už z principu,“ uvedla Němcová. „Nepředpokládám, že to pan prezident může myslet vážně. Pokud ano, pak v takovém případě my mu zcela vážně říkáme, že na to v žádném případě nepřistoupíme,“ dodala. Podle ní Zeman hledá záminky, jak udržet Rusnokovu vládu.
Zeman připomněl také to, že pravicové strany plánují dělat minimální změny jak v programu své případné vlády, tak v jejím personálním složení. „Což je poněkud obtížné, uvážíme-li, že ta zhruba devadesátiprocentní nedůvěra občanů (vůči Nečasově vládě) reálně existuje,“ řekl prezident.
Prezident ale prý počká, s čím ODS a TOP 09 přijdou. Bude však prý argumentovat také tím, že stále pokračuje vyšetřování kauz spojených s politikou. „Nemůžeme vyloučit, že zasáhne i některé, ať už bývalé či současné politiky. A zajisté budete souhlasit, že ministerstvo se poměrně obtížně řídí z cely vyšetřovací vazby,“ poznamenal Zeman.
Pravděpodobnost varianty důpvěry pro Rusnokovu vládu přitom pomalu roste. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka sice dnes řekl, že nadále věří, že mu Zeman dá šanci vládu sestavit, pokud Rusnokův kabinet důvěru Sněmovny nezíská, ale v ČSSD již podle vyjádření dalších jejích představitelů sílí přesvědčení, že strana by měla této vládě hlasy dát, mimo jiné proto, aby zabránila návratu pravice k vládě. Definitivní rozhodnutí nepadlo, politici ČSSD ale slibují, že jej pak budou respektovat všichni poslanci strany.
Zeman dusí Sobotku
Naopak téměř nereálnou se stává možost, že šanci sestavit vládu při případném neúspěchu Rusnoka dostane ČSSD. Zeman ČTK totiž řekl, že Sobotka by dostal první pokus sestavit po pádu kabinetu Petra Nečase novou vládu, kdyby si o něj byl řekl. A připomněl, že prezident má z ústavy na jmenování předsedy vlády dva pokusy, a může tedy v prvním z nich „poněkud více riskovat“.
„Bohužel Bohuslav Sobotka to několikrát, a to veřejně, odmítl. Myslím si, že by bylo naprosto legitimní, kdyby první pokus prezidenta měl dostat on. Ale co uděláte s člověkem, který to nechce,“ prohlásil dnes prezident. Bez domluvy s politickými stranami nakonec premiérem jmenoval ekonoma Jiřího Rusnoka. Nyní oba jednají o podpoře této vlády ve Sněmovně.
Zeman, který proti vůli většiny poslanců Rusnokův úřednický kabinet jmenoval 10. července po pádu koaliční vlády ODS, TOP 09 a LIDEM premiéra Petra Nečase, se od pátku do úterý sešel v Lánech se šéfy klubů všech sněmovních stran. „Po kolečku těchto jednání mohu konstatovat, že je pravděpodobné - nikoliv jisté, protože co je v politice jistého - že podporu určitých parlamentních stran Rusnokova vláda dostane,“ prohlásil prezident.
Zda bude podpora zmíněné části politického spektra Rusnokovi k získání důvěry stačit, ale není jisté. Zeman sám dnes připomněl, že ve Sněmovně je skupina 17 nezařazených poslanců a poslankyň. „Petr Nečas jim říkal volné radikály. A zatím nikdo neví, jak se tito nezařazení poslanci zachovají,“ uvedl Zeman.
Do této skupiny však prezident započítal i osm poslanců někdejší vládní strany LIDEM, jejíž šéfka Karolína Peake ale dává najevo přání pokračovat v koalici s ODS a TOP 09. Strany už po pádu Nečasova kabinetu prezidenta přesvědčovaly, že stále disponují většinou 101 poslance, a měly by dostat šanci vládu sestavit. Premiérkou měla být nynější šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Proč jsem rovnou jmenoval Rusnoka? Bylo třeba řešit krizi
Prezident v rozhovoru pro ČTK také vysvětlil, proč se rozhodl Rusnoka rovnou do funkce jmenovat a nepověřil ho jen jednáním o sestavení vlády s potřebnou podporou, jak v minulosti postupoval například prezident Václav Havel.
„Existovala vládní krize, kterou já zcela určitě nezavinil, a tuto vládní krizi bylo třeba okamžitě řešit,“ zdůraznil prezident. Připomněl, že v opačném případě by pokračovala v úřadu Nečasova vláda v demisi. „A i když by to možná bylo nejpohodlnější řešení, určitě by to nebylo řešení nejsprávnější,“ podotkl.
Ve druhém z pokusů o jmenování předsedy vlády přitom musí být prezident opatrnější než v tom prvním, uvedl dnes Zeman. Ústava však podle něj rozhodně nezavazuje hlavu státu k tomu, aby před jmenováním premiéra měla pro jeho vládu dopředu zajištěnou parlamentní většinu, a dává prezidentovi právo jmenovat premiérem kohokoliv. „Uvažujte logicky - kdyby tomu tak bylo, tak by ústava nedávala prezidentovi dva pokusy,“ vysvětlil svůj názor prezident.
Zemana pravá část politických stran obviňuje z likvidace ústavních zvyklostí, TOP 09 hovoří dokonce o jeho snaze změnit českou parlamentní demokracii v poloprezidentský systém.
