„Při vstupu do eurozóny by Česká národní banka ztratila velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky,“ uvedl dnes Zeman na tiskové konferenci po jednání s odbory. Ačkoliv prý netrpí přehnanou podezřívavostí, nemůže vyloučit možnost, že ČNB devalvovala korunu i proto, aby oddálila vstup země do eurozóny a udržela si kompetence.
Je podle něj známo, že každá instituce usiluje o to, aby její kompetence byly co největší. Devizové intervence kvůli hrozbě deflace spustila ČNB loni v listopadu. Bankovní rada koncem letošního července konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.
Zeman se také při jednání s odbory shodl na tom, že pokud by Česko při současném kurzu koruny přijalo euro, prodělali by na tom jak zaměstnanci, tak důchodci. ČNB oslabila loni v listopadu korunu vůči euru zhruba o sedm procent, aby odvrátila hrozbu poklesu spotřebitelských cen.
„Když v listopadu loňského roku došlo k intervenci (ČNB), tak nám bylo slibováno, že intervence zajistí 30 tisíc pracovních příležitostí. Nevíme o žádné pracovní příležitosti, která vznikla z titulu zhoršení kurzu české koruny,“ přidal se k prezidentovi předseda ČMKOS Josef Středula. Podle něj mají Češi právo na jiný směnný kurz, než je téměř 28 korun za euro. „My prostě nechceme jít s holým pozadím do eurozóny,“ zdůraznil odborářský předák.
Kontroverzní rozhodnutí?
Kvůli intervencím čelila centrální banka kritice mnohých politiků, ekonomů i veřejnosti. Právě Zeman po zahájení intervencí uvedl, že tím ČNB zpomalila vstup Česka do eurozóny a zpochybnil oficiální důvody ČNB. Intervence centrální banky podle něho ještě nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. „Žádná deflace nehrozí. Inflační hladina se pohybuje v intervalu mezi jedním a dvěma procenty,“ prohlásil tehdy prezident. Podotkl, že česká ekonomika pomalu oživuje a inflace při takovém vývoji zpravidla roste.
„Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota. Potřebujeme systémovou změnu v ekonomice, rozumnou rozpočtovou politiku a návrat k normální parlamentní politice. Nepotřebuje devizovou intervenci,“ přitakal také bývalý prezident Václav Klaus.
Graf 21. 8. 2014.
