„Poněkud mě znepokojuje, že třeba investice typu Uzbekistán, ale i v dalších zemích, jsou ohroženy politikou, která si říká politika ochrany lidských práv a která ve skutečnosti vede k tomu, že když k nám tito lidé nepřijedou, konkrétně uzbecký prezident (Islam) Karimov, tak my nemáme možnost jim říct do očí svůj názor na lidská práva,“ uvedl Zeman.
Návštěva kontroverzního státníka Karimova byla letos odložena, do Prahy měl přijet 20. února. Proti návštěvě Karimova v Česku totiž protestovala řada nevládních organizací, které uzbeckého prezidenta považují za diktátora. Ze setkání s Karimovem se omluvili premiér Bohuslav Sobotka, ministři i vedení hlavního města.
Zeman tak navázal na bývalého premiéra Petra Nečase. Ten za české ekonomice a exportu škodící postoje označil konkrétně podporu tibetského duchovního vůdce dalajlamy či ruské hudební skupiny Pussy Riot. „Módní politické projevy, jako je podpora ruské skupiny Pussy Riot či dalajlamy škodí českému exportu,“ prohlásil zhruba před rokem a půl Nečas. To vyvolalo ostrou reakci tehdejšího ministra zahraničí a současného předsedy TOP 09Karla Schwarzenberga, který uvedl, že je zděšen tím, jak ochotně Nečas převzal čínskou propagandu.
Mohly se uzavřít zakázky za 15 miliard
Uzbekistán nakonec požádal Hrad o odložení návštěvy Karimova. Podle Zemana se při jeho návštěvě mohly uzavřít kontrakty za 15 miliard korun a podepsat sedm dohod. České firmy podle prezidenta kvůli podobnému postoji českých politiků pouze zbytečně ztratí možnost exportovat například právě do Uzbekistánu.
„Riskujeme, že přijdeme i o investice, které do těchto zemí už byly vloženy. Myslím, že Česká republika si nemá hrát na velmoc a má respektovat fakt, že je v ní 630 tisíc nezaměstnaných. Těmito neuváženými kroky bychom neměli přispívat k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti,“ míní Zeman.
Schwarzenberg: Zeman by měl strávit měsíc ve vězení v Íránu
A Schwarzenberg stejně jako Nečase okamžitě kritizoval i Zemana. „Doporučil bych mu, aby strávil měsíc v íránským či uzbeckým vězení, aby aspoň tušil, o čem kecá,“ řekl ČTK Schwarzenberg, podle něhož se dá kritika porušování lidských práv v zahraničí s podporou českého exportu skloubit. „To jsou kecy, které nám namlouvají, že to škodí. Když máme dobré zboží, tak si to lidi kupují, když nemáme, tak se vymlouvají, že je to kvůli naší zahraniční politice,“ podotkl posléze v telefonickém rozhovoru.
„Země, která není velmoc, si může získat mezinárodní autoritu pouze tím, že se soustředí na jednu mezinárodně akceptovanou významnou hodnotu,“ dodal místropředseda TOP 09 Kalousek. Exprezident Václav Havel i Schwarzenberg podle něj prosadili mimořádnou mezinárodní autoritu Česka právě tím, že země byla lídrem v obhajobě lidských práv.“V okamžiku, kdy na tuto svou prioritu budeme rezignovat, nebudeme mít nic, nebudeme mít ani prestiž, ani proexportní aktivity, pouze servilitu pana prezidenta Zemana vůči diktátorům, které obdivuje. To není hodnota, kterou bychom mohli prodávat,“ doplnil Kalousek.
Premiér Bohuslav Sobotka si ale myslí, že ochranu lidských práv lze s podporou exportu skloubit. „Naše volba přece není export, nebo lidská práva. Musíme se snažit o obojí,“ uvedl v reakci na prezidentův výrok. Dodal, že je pro aktivní ekonomickou diplomacii, silnou podporu českého exportu, ale Česko by podle něj také nemělo zapomínat, že před rokem 1989, v dobách nedemokratického režimu, „byla i pro nás otázka dodržování lidských práv, kterou nastolovaly v té době západní státy, velmi důležitá“. „Nejen z tohoto důvodu by pro nás měla být starost o dodržování lidských práv v co nejširším slova smyslu trvalou záležitostí,“ dodal.
Později Zeman své výroky upřesnil. „Nemluvil jsem o přehnaném dodržování lidských práv. Říkal jsem, že pro ochranu lidských práv v těchto zemích je daleko důležitější, když s jejich vedoucími státníky mluvíte, než když je bojkotujete. Už několikrát jsem uváděl příklad Fidela Castra, který byl 40 let bojkotován a 40 let byl na Kubě diktátorem, jako důkaz pro to, že bojkot diktaturu neoslabuje, ale naopak posiluje,“ vzkázal přes svého mluvčího Jiřího Ovčáčka Zeman.
Firma z Litovle potřebuje souhlas uzbecké vlády
Společnost Paper Mill Holding z Litovle, která je sesterskou firmou podniku Papcel, za poslední tři roky investovala do uzbecké papírny Angren Pack osm milionů dolarů (zhruba 160 milionů korun) a dalších pět milionů dolarů (100 milionů korun) plánuje vložit do jejího základního kapitálu letos.
„Potřebujeme ale souhlas uzbecké vlády a státu, který má (v papírně) blokační minoritu. Před plánovanou návštěvou (Karimova v Praze) se nám uzbecká strana snažila maximálně vyhovět a věřím, že to, co se kolem této návštěvy dělo, nebude mít negativní dopady,“ podotkl spolumajitel Paper Mill Holding David Dostál, který zároveň vlastní firmu Papcel.
Zeman dnes vedení Papcelu slíbil, že se jako prezident bude snažit o vyvážený postoj Česka k těmto nově se otevírajícím trhům zejména ve střední Asii a výhledově i v Íránu. „Protože jestliže exportujete 98 procent produkce, tak jste pochopitelně závislí na tom, jak nás tyto trhy budou přijímat, jaké budou úvěry, jaké budou ceny a koneckonců jaké budou vaše výdělky,“ řekl Zeman pracovníkům Papcelu.
Zdeněk Zemek: V Uzbekistánu chceme trubky vyměnit za naftu
