Zeman jmenuje nového guvernéra centrální banky již 25. května

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: CC BY-SA 3.0: Jklamo via Wikimedia

Nástupce Miroslava Singera v čele České národní banky jmenuje prezident Miloš Zeman 25. května. Nejpravděpodobnějším příštím guvernérem je Jiří Rusnok, o němž Zeman loni uvedl, že jde o "excelentního" kandidáta na funkci. V lednu pak prezident jmenování Rusnoka potvrdil, podle dřívějších informací k tomu však mělo dojít až v červenci.

Informaci agentury Bloomberg ohledně termínu potvrdil serveru E15.cz prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, ke jménu budoucího šéfa ČNB se vyjádřit nechtěl. „Pokud jde o ČNB a jmenování, ústavní akt je naplánován na 25. 5.,“ napsal Ovčáček v textové zprávě.

Klíčovým úkolem nového guvernéra bude ukončení režimu devizových intervencí, které oslabují kurz koruny. „S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017,“ řekl nedávno stávající šéf centrální banky Miroslav Singer.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy ale nebude mít Singerův nástupce snadnou úlohu. „Nikdo nemůže zodpovědně prohlásit, že ví, jak ústup z intervence dopadne. Prostě proto, že s takovým opatřením chybí rozsáhlejší historická zkušenost,“ napsal Kovanda v komentáři pro deník E15.

S ukončením intervencí by Rusnok nejspíš nespěchal

Rusnok, na něhož by právě zodpovědnost za „exit“ z intervence dopadla, je členem bankovní rady ČNB, kam jej v březnu 2014 prezident jmenoval. Zeman je kritikem měnových intervencí, označuje je za ekonomicky neefektivní.

Podle Rusnoka zbouraly mýtus koruny jako stabilní měny. „Byl to mýtus pevné, stabilní, pomalu, ale jistě posilující české koruny,“ prohlásil loni Rusnok.

V rozhovoru pro týdeník Ekonom ale dal najevo, že v protikladu s přáním Zemana zřejmě nepřistoupí k jejich co nejrychlějšímu ukončení. V době, kdy byl Rusnok premiér úřednické vlády, dokonce řekl, že devalvace koruny domácí ekonomice pomůže a zvýší její konkurenceschopnost.

Rusnok byl ministrem i premiérem, k Zemanovi má dlouhodobě blízko
Jiří RusnokJiří Rusnok | Michael Tomes, E15Vizitka člena Bankovní rady České národní banky (ČNB) a bývalého premiéra Jiřího Rusnoka (55), který je podle dřívějších informací kandidátem prezidenta Miloše Zemana na nového guvernéra ČNB (Zeman jmenuje nového guvernéra ČNB 25. května):
Datum a místo narození: 16. října 1960, Ostrava-Vítkovice

Vzdělání: absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (1984)

Současná funkce: člen Bankovní rady ČNB (od 1. března 2014); na starost dostal sekci licenčních a sankčních řízení a odbor ochrany spotřebitele; je zastáncem evropské integrace a přijetí eura.

Kariéra: v 80. letech začínal na Státní plánovací komisi a federálním ministerstvu pro strategické plánování, poté přešel na federální ministerstvo práce a sociálních věcí; v letech 1992 až 1998 vedl sociálně-ekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů; v exekutivě začínal jako náměstek ministra práce a sociálních věcí (srpen 1998 až duben 2001), poté byl ministrem financí (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu (červenec 2002 až březen 2003); od června 2002 do dubna 2003 byl poslancem; po pětiletém působení ve vládních funkcích začal v roce 2003 pracovat pro penzijní fond ING (předseda představenstva); od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR; v roce 2009 a po jejím obnovení v létě 2010 byl do roku 2013 členem Národní ekonomické rady vlády; v roce 2013 se stal poradcem prezidenta Zemana; předseda prozatímní vlády (červen 2013 až leden 2014).

Členství v politických stranách: do roku 1989 byl kandidátem na členství v KSČ, v letech 1998 až 2010 byl členem ČSSD, nyní nestraník.

Rodina: ženatý, má tři děti

Ostatní:

- O možnosti, že by se Rusnok stal novým šéfem ČNB, hovořil Zeman již loni v březnu pro server iDnes.cz. Oslovení ekonomové tehdy doplnili, že je důležité, aby Rusnok pochopil a podpořil devizové intervence. Ty přitom Zeman trvale kritizuje.

- Podle Hospodářských novin z letošního dubna chce Rusnok v intervencích ČNB pokračovat. Deníku řekl, že si umí představit i jejich další prodloužení až za polovinu roku 2017.

- Se Zemanem má Rusnok blízké vztahy, podpořil jej například před prezidentskou volbou v lednu 2013. Poté se stal jeho ekonomickým poradcem. Prezident jej následně jmenoval i premiérem, a to proti vůli většiny politické scény po pádu vlády Petra Nečase.

- Rusnok vedl prozatímní kabinet, který úřadoval bez vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou několik měsíců až do ledna 2014. V parlamentu byla tato vláda mimo jiné kritizována za úzké napojení na Stranu práv občanů - zemanovců (SPOZ).

- Jako člen sociální demokracie se Rusnok často dostával do sporu s většinovým názorem strany. Z funkce ministra jej například odvolal premiér Vladimír Špidla oficiálně kvůli špatné komunikaci.

- V dubnu 2003 se pak Rusnok na sjezdu ČSSD postavil Špidlovi v souboji o předsednické křeslo, ale neuspěl. Rusnoka podporovali zejména příznivci bývalého šéfa strany Zemana; po neúspěchu ve volbě šéfa strany se vzdal i poslaneckého mandátu.

- V září 2006 se mluvilo i o jeho vyloučení z ČSSD, když se stal členem expertní skupiny tehdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS).

- V komunálních volbách v říjnu 2010 v pražské Vinoři vedl Rusnok jako nestraník kandidátku SPOZ, do zastupitelstva se ale nedostal.