Prezident Miloš Zeman míní, že v prezidentských volbách budou kandidovat také odborový předák Josef Středula, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Tito lidé, a také někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková mají šanci být zvoleni, řekl Zeman v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zemanova nástupce budou obyvatelé vybírat za necelý rok.
Zeman v neděli také uvedl, že podepíše vládní pandemickou novelu. Poukázal na sněmovní úpravy předlohy, které se týkaly omezení platnosti zákona do konce listopadu, snížení horní hranice pokut a nařizování karantény nebo izolace. Pokud by měla novela od počátku tuto formu, Zeman míní, že její obstrukce ve Sněmovně by nebyla tak výrazná a demonstrace proti zákonu by byly méně početné.
Sněmovna pandemickou novelu schválila ve středu večer po zhruba 35 hodinách od zahájení jednání v úterý dopoledne. Debatu o předloze provázela tvrdá obstrukce poslanců opozičního hnutí SPD. Ve čtvrtek novelu projedná Senát, pokud ji schválí, poputuje na Hrad. „Ano, v té upravené verzi ten zákon podepíšu,“ řekl Zeman.
Kritizoval to, že v původním znění novely měl zákon platit „dost nesmyslně“ časově neomezenou dobu. Horní hranice peněžitých postihů byla podle prezidenta nesmyslně vysoká. Sněmovna je snížila na pětinu. Pandemická novela zejména rozšiřuje okruh činností, které mohou omezit mimořádná protikoronavirová opatření.
Prezident se také opřel do počínání demonstrantů, kteří ke Sněmovně dopravili při schvalování zákona makety šibenic. Jak uvedl, nesouhlasí ani s tím, že se nejednalo o přestupek. „Ti lidé, kteří ty šibenice přinesli, by měli být potrestáni,“ míní Zeman. Prezident také poukazoval na to, že účastníci protestu nedodržovali rozestupy a neměli respirátory.
Nejdůležitější okamžiky v životě prezidenta Miloše Zemana:
„A už tady bez změny zákona máte dostatečný důvod k zákroku,“ poznamenal. Zmínil navíc, že v okruhu sto metrů od parlamentních budov jsou demonstrace zakázané. Nynější znění shromažďovacího zákona ale vyjmenovává konkrétní ulice, náměstí a místa kolem Sněmovny a Senátu.
Zeman dále uvedl, že by se zřejmě zúčastnil pátečního zahájení zimních olympijských her v Pekingu, pokud by mu to umožnil zdravotní stav. „Diplomatický bojkot her zdůvodňovaný porušováním lidských práv v Číně je téměř nulový,“ myslí si Zeman. Politický bojkot olympiády předem oznámily některé západní země v čele se Spojenými státy. Z české vlády do Pekingu nikdo nepojede.
„Většina členských zemí Evropské unie se tak či onak olympijských her svými představiteli účastní,“ řekl Zeman. Posílají podle něho minimálně velvyslance nebo ministra odpovědného za sport a v některých případech i hlavu státu. Mezi zahraničními hosty byl třeba ruský prezident Vladimir Putin nebo polský prezident Andrzej Duda. Ke své případné účasti na zahájení her Zeman poukázal na to, že mu lékaři zakázali létat. „Jít do Číny jiným dopravním prostředkem než letadlem je prakticky nemyslitelné,“ uvedl.
Zeman s ohledem na zdravotní stav také uvedl, že váhá, zda pojede vzhledem k blížícímu se konci svého prezidentského mandátu na rozlučkové cesty do zahraničí. Řekl, že by chtěl navštívit především Izrael jako „zemi svého srdce“ a Čínu kvůli jejímu ekonomickému výkonu.
„Byl jsem tam několikrát, mám přátelské vztahy s čínským prezidentem, a myslím si, že by bylo slušné se s ním rozloučit,“ poznamenal prezident. Míní, že by tím pomohl i českým exportérům. Bude se však řídit doporučením svých lékařů.
Za bouři ve sklenici vody označil prezident nynější diskuse o skartaci zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. „Myslím si, ale to bych nevyčítal, to je chyba, která se může stát, chyba BIS, že měla tuto zprávu, pokud ji přikládala takovou důležitost, označit jako tajnou. Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné,“ řekl Zeman.
Několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály. Prezident poukazoval na zveřejněné informace Kanceláře prezidenta republiky, podle nichž se nejednalo o omyl, ale skartace se uskutečnila podle řádu.
Zeman také řekl, že by opět nejmenoval šéfa BIS Koudelku do generálské hodnosti. Prezident má proti Koudelkovi i civilní kontrarozvědce výhrady dlouhodobě. Návrhy bývalých kabinetů jmenovat plukovníka Koudelku brigádním generálem odmítl v minulosti už šestkrát.
Prezident rovněž nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině. Nynější napětí zatím pokládá za válku slov a přál by si, aby to tak zůstalo.
