Prezidenti České republiky a Rakouska Miloš Zeman a Alexander Van der Bellen jednali dnes na Pražském hradě především o ekonomické spolupráci. Při schůzce debatovali také o migraci či jaderné energetice, na které mají odlišné názory.
"Nesetkávají se hory s horami ale lidé s lidmi. Lidé spolu mají mluvit. Našli jsme řadu témat, na kterých se naprosto shodneme," řekl Zeman. Podle něj mají oba státníci například stejný rok narození 1944 a oba jsou také vášniví kuřáci.
Shodu hlavy obou států našli v ekonomických tématech. Diskutovali o vzájemných investicích či obchodní výměně, dobudování dálnice mezi Prahou a Vídní či Lincem a také o železničním spojení.
Podle rakouského prezidenta je jen málo témat, u nichž se se Zemanem "shodnou, že se neshodnou".
Jedním z nich je jaderná energii. Rakousko v minulosti ostře protestovalo proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Alpská republika sice jadernou elektrárnu má, nikdy ji ale nezprovoznila.
Rozhodli o tom lidé v referendu. Areál v Zwentendorfu je tak už po několik desetiletí zakonzervovaný. "V Rakousku panuje konsenzus, že jaderná energie nemá budoucnost. Ale akceptujeme samozřejmě, že je to otázka národní suverenity," uvedl Van der Bellen, který v minulosti vedl rakouské Zelené.
Stejný názor nemají hlavy obou států ani na migraci a uprchlické kvóty. Podle Van der Bellena to může být i "otázka tradice". Rakousko za doby války v Jugoslávii přijalo na 80 tisíc uprchlíků z Bosny, mnoho z nich jsou muslimové. "Neměli jsme s tím vůbec žádný problém," uvedl rakouský prezident.
Podotkl, že s uprchlickou vlnou z arabských zemí je ale nutné věnovat pozornost třeba tomu, aby s příchozími ze států s "protiizraelským prostředím" nepřibývalo v Evropě antisemitismu.
Jednání bylo prvním setkáním obou státníků po loňských rakouských prezidentských volbách, v nichž Zeman podpořil Van der Bellenova protikandidáta Norberta Hofera z populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Česko je poslední sousední zemí Rakouska, kterou nový prezident alpské republiky navštívil.
