Zemřel slavný kameraman Miroslav Ondříček | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Zemřel slavný kameraman Miroslav Ondříček

Zemřel slavný kameraman Miroslav Ondříček
Miroslav Ondříček
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Ve věku 80 let zemřel světově proslulý kameraman Miroslav Ondříček. Partnerka jeho syna Davida Martha Issová dnes řekla, že umělec skonal v sobotu večer. Ondříček je v Česku i zahraničí známý hlavně filmy natočenými s režisérem Milošem Formanem včetně Hoří, má panenko a oscarového Amadea. Kameraman byl také velkým fanouškem fotbalové Slavie.

„Měl jsem ho rád, jako by byl z naší rodiny. Byl to hodný a přátelský člověk. Na to, jak byl světově proslulý, byl hrozně skromný,“ řekl režisér Jan Svěrák. „I nás o generaci mladší režiséry bral a povídal si s námi jako se sobě rovnými,“ dodal. Herec a ředitel karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška označil úmrtí Ondříčka za 'smutný odchod kamaráda a velkého kameramana'. „Lidsky je to složité, ale odešel v požehnaném věku,“ poznamenal.

Režisér Jan Hřebejk považuje Ondříčka za jednu z nejvýznamnějších postav českého filmu. „Ale není to o žebříčcích. Měl jsem ho rád i jako člověka. Kdekdo si zaslouží obdiv a kdekdo si zaslouží lásku. Ale on si zasloužil obojí, a to není žádná fráze. Natočil skvělé filmy a navíc o něm nikdo nemohl říct půl špatného slova,“ prohlásil Hřebejk.

Za velkou ztrátu považuje úmrtí Ondříčka režisérka Helena Třeštíková, podle kteréto byl úžasný kameraman i člověk. „Nedávno jsem ho na Českých lvech zastupovala při předávání ceny za celoživotní dílo. Popřála jsem mu, ať se brzy uzdraví, to se bohužel nevyplnilo,“ řekla.

„Je to velká ztráta, odešel představitel nejslavnější éry československého filmu konce 60. let,“ řekl Ivo Mathé, který jako předseda dozorčí rady působil s Ondříčkem v České filmové a televizní akademii (ČFTA). Ondříček byl jejím prezidentem. „Je to velká ztráta, protože podobné osobnosti kvůli kontinuitě český film potřebuje,“ dodal.

Čtyřicet filmů

Ondříček stál za kamerou u čtyřiceti filmů: sedmi Formanových, několika Jana Němce nebo George Roye Hilla, Lindsaye Andersona. Mezi nejslavnější tituly jeho filmografie patří také Konkurs, Intimní osvětlení nebo Vlasy.

Za Formanovy filmy Ragtime a Amadeus byl Ondříček nominován na kameramanského Oscara. V roce 2004 dostal od Americké unie kameramanů Mezinárodní cenu za životní dílo.

Jeho poslední filmy vznikaly v USA pod taktovkou režisérky Penny Mashallové. Čas probuzení s Robertem de Nirem měl velký ohlas a ve druhém snímku, Velké vítězství, byla hvězdou zpěvačka Madonna.

Narození v den pražského derby

K velkým láskám Ondříčka patřil fotbal, především Slavia. Na přelomu století byl dokonce předsedou představenstva pražského klubu a člen dozorčí komise. Položením základního kamene se podílel i na výstavbě stadionu v Edenu. „Slávisty určitě Miroslav Ondříček neopustil, vždyť to je jedna z nejvýraznějších postav klubu v novodobé historii. Za vše, co jste pro Slavii udělal, vám upřímně děkujeme, pane Ondříčku,“ uvedla Slavia na svém webu.

„Narodil jsem se v neděli 4. listopadu 1934, shodou okolností v den pražského derby Sparta-Slavia - a můj otec tam tehdy byl,“ vzpomínal v rozhovoru pro ČTK minulý rok Ondříček.

Vlastenec a slávista
Ondříček se narodil 4. listopadu 1934 na pražském Žižkově, kde měl jeho otec holičství a maminka kloboučnictví. Už na střední škole byl prý denně v kině. „Viděl jsem snad všechny filmy a toužil jsem být jejich součástí. Ten pocit byl velmi silný, a tak jsem se rozhodl pro studium filmu,“ vzpomínal. Mladý nadšenec se nejprve vyučil ve filmových laboratořích na Barrandově, v letech 1953 až 1963 byl asistentem kamery a na konci 50. let vystudoval večerně filmovou tvorbu při pražské filmové fakultě.
Při natáčení filmu Až přijde kocour (do kin 1963) se seznámil s Milošem Formanem, který zrovna chystal Konkurs. „Přišlo strašně moc holek, mezi nimi třeba i Přenosilová. Ale přišly taky holky, co zpívaly strašně,“ popsal Ondříček na začátek spolupráce, která vyústila v řadu nezapomenutelných filmů. Vytvořil obrazovou složku Lásek jedné plavovlásky a Hoří, má panenko, stejně jako Formanových amerických filmů od Taking Off přes Hair (Vlasy), Ragtime až po Amadea či Valmonta.
Po odchodu Miloše Formana do USA musel Ondříček často čelit otázce, jestli neuvažoval o emigraci. „Nevím, myslím si, že jsem asi blbej. Možná jsem takový vlastenec a slávista. Měl jsem výborného otce, kterého jsem tu nechtěl nechat samotného, protože maminka brzy umřela,“ zněla jedna z odpovědí kameramana, který se ale dokázal v Hollywoodu prosadit i ze svého pražského domova. Cestu mu kromě Formana otevřela spolupráce s anglickým režisérem Lindsayem Andersonem.
Seznámili se při natáčení „Lásek“ ve Zruči nad Sázavou, kam se čelný představitel free cinema přijel podívat. V 60. letech pak Ondříček stál za kamerou filmů Bílý autobus a Kdyby. V Americe kromě Formana spolupracoval i s Georgem Hillem (Svět podle Garpa a Blázinec) a s Mikem Nicholsem (drama Silkwoodová). Ondříčkovy poslední filmy v USA pak vznikaly pod taktovkou Penny Mashallové. Čas probuzení s Robertem de Nirem měl velký ohlas, ve Velkém vítězství hrála titulní roli Madonna.
Miroslav Ondříček prošel filmařským řemeslem od píky, jako asistent se učil u Jaroslava Kučery nebo Jana Čuříka. Zkušenosti sbíral také u dokumentů a schopnost přenést na plátno přirozené vidění světa se stala jeho poznávacím znamením. Proto si Ondříčka také v polovině 80. let - po zhlédnutí Formanova Amadea - vybral tenorista Luciano Pavarotti, aby snímal dokument o jeho turné po Číně. Byl z toho povedený dokument s názvem Distant Harmony.
Přes slibně rozjetou hollywoodskou kariéru Ondříček až do konce 70. let točil také v Československu. Za kamerou stál u filmů Ivana Passera (Intimní osvětlení, Homolka a Tobolka), Jana Němce (Mučedníci lásky) nebo Jiřího Krejčíka (Božská Ema). Jeho posledním českých filmem byla variace na Krakatit Otakara Vávry nazvaná Temné slunce (1980), kterou ale pro zranění nedokončil. Pak už točil jen v USA, jeho posledním dílem se stal snímek Kluci v mém životě s Drew Barrymoreovou (2001).
Po listopadu 1989 se Ondříček také angažoval v českém filmovém životě. Na jaře 1995 stál spolu s Petrem Vachlerem, Jaromilem Jirešem a Zdenkem Sirovým a Theodorem Pištěkem u zrodu České filmové a televizní akademie. Letitý fanoušek fotbalové Slavie se zapojil i do dění v klubu, byl dokonce předsedou představenstva sešívaných, kteří mu ovšem na hřišti moc radosti nedělali. Mnohem častěji se mohl těšit z úspěchů syna Davida, producenta a zejména talentovaného filmového režiséra.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!