Jako první se k dokumentům dostali reportéři německého listu Süddeutsche Zeitung, kteří se ale rozhodli spolupracovat s kolegy, protože zpracování 2,6 terabytu dat neboli více než 11,5 milionu jednotlivých listin bylo nad jejich síly. Nyní popsali svou roční anabázi a to, jak probíhaly rozsáhlé rešerše materiálu a jeho ověřování.
Neznámý zdroj kontaktoval novináře Süddeutsche Zeitung přes internet s nabídkou dokumentů známé právní kanceláře Mossack Fonseca, která svým klientům nabízí, jak se pomocí zakládání firem v daňových rájích co nejefektivněji vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti.
| V „panamských papírech“ figurují Putinovi přátelé |
|---|
| Dokumenty o podezřelých machinacích přátel ruského prezidenta Vladimira Putina za miliardy dolarů, které unikly z panamské právní kanceláře Mossack Fonseca, vyvolaly v ruském tisku jen zdrženlivé reakce. Kreml totiž s týdenním předstihem varoval, že se proti Putinovi chystá informační útok. Prý půjde o pokus o diskreditaci před příštími prezidentskými volbami v roce 2018, v nichž by se Putin mohl ucházet o další znovuzvolení do čela státu. |
| „Hlavní novinka zní, že jeden z Putinových přátel, hudebník Sergej Roldugin figuroval v řetězci společností spjatých s bankou Rossija…, ale přímé potvrzení korupčních transakcí se ani v případě Ruska, ani Ukrajiny najít nepodařilo,“ napsal list Kommersant. Podle něj nejde o takovou mediální bombu, jakou se v roce 2013 stala prvá odhalení investigativních novinářů z mezinárodního sdružení ICIJ o majetkových úkrytech politiků v daňových rájích. |
| „Našel se další milionář - přítel Vladimira Putina,“ píše liberální list Vedomosti. Poznamenal, že ačkoliv Putin bezmála pět let vyzývá ruský byznys k odchodu z daňových rájů, ty se stále těší veliké oblibě, a to i u přítele z Putinova mládí a kmotra Putinovy starší dcery Roldugina. |
„Zdroj nežádal o žádnou finanční kompenzaci ani nic dalšího na oplátku, jen naléhal na některá bezpečnostní opatření,“ popsal deník Süddeutsche Zeitung, jak celá kauza začala. Komunikace proto poté probíhala šifrovaně a nedošlo k žádnému osobnímu setkání. Podle novinářů sám zdroj svou motivaci vysvětlil tím, že chce, aby se veřejnost dozvěděla o deliktech, o nichž dokumenty vypovídají.
Jen pro srovnání: například únik diplomatických depeší zveřejněných serverem Wikileaks v roce 2010 měl objem 1,7 gigabytu, tedy téměř třítisíckrát menší. Nedávná aféra kolem daňových dohod firem s Lucemburskem zvaná Luxleaks, na jejímž odhalení se v roce 2014 rovněž podílelo mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), se zakládala na čtyřech gigabytech dat.
| Norská banka DNB má vysvětlit zakládání firem v daňových rájích |
|---|
| Norská vláda vyzvala největší norskou banku DNB, aby vysvětlila svou pomoc klientům při zakládání firem v daňových rájích. DNB se podle vlády podílela na zakládání offshoreových společností na Seychelách. Banka se omluvila a uvedla, že takové počínání neměla dovolit, protože tím mohla pomoci k daňovým únikům. |
| Zároveň ale popřela, že by se sama účastnila jakékoli nezákonné činnosti. Do skandálu, který vyvolalo zveřejnění dokumentů uniklých z právní společnosti Mossack Fonseca, je zapletena i největší skandinávská banka Nordea a třetí největší dánský finanční ústav Jyske Bank. |
| Banka DNB v prohlášení uvedla, že lituje, že v letech 2006 až 2010 pomohla asi 40 klientům se založením firmy na Seychelách, a mohla jim tak dát možnost vyhnout se placení daní ve své zemi. |
Informace za tři dekády
Uniklé informace pocházejí z období více než tří desítek let: ty nejstarší jsou ze 70. let minulého století, ty nejčerstvější ze začátku letošního roku. Konkrétně jde zejména o dokumenty ve formátu PDF, e-maily a obsah firemních databází. Roztříděné jsou podle jednotlivých firem, jež právní kancelář na přání svých klientů zakládala. Složka každé konkrétní schránkové firmy obsahuje všechny související materiály - smlouvy, příslušnou korespondenci či další naskenované dokumenty. Většinou jde o tisíce stran.
Právě kvůli obrovskému rozsahu materiálu němečtí novináři zapojili do práce ICIJ a jeho prostřednictvím pak kolegy z mnoha zemí včetně Británie, Francie, Rakouska či třeba Argentiny. Celkem se na pátrání podílelo na 400 žurnalistů ze stovky médií v 80 zemích světa.
Jejich prvním úkolem bylo dokumenty digitalizovat pomocí metody optického rozpoznávání znaků, které umožňuje fulltextové vyhledávání pomocí variabilně nastavitelných algoritmů.
Složité prověřování firem a osob
Mnohem obtížnější pak byl následný krok: prověřit jednotlivé firmy, jichž je celkem na 214 tisíc ze 200 zemí, a osoby, které v nich figurují. Z vyhledávání se zjistilo, že schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiků, sportovců či celebrit, prosté vlastnictví takové firmy ale automaticky neznamená porušení zákona.
Tím může být třeba její konkrétní využití k praní špinavých peněz či daňovým únikům. Pro taková tvrzení je však třeba pečlivě vysledovat finanční toky a zjistit koncové majitele společností, což je však často problém, protože ti se nechávají zastupovat právníky, bankami či prostředníky.
Tento úkol tak zřejmě připadne vyšetřovacím orgánům jednotlivých zemí, z nichž některé už začaly konat. Týká se to například Panamy, kde kancelář Mossack Fonseca sídlí, Nového Zélandu nebo Austrálie.
| V Panama Papers figuruje řada celebrit i vysokých státníků |
|---|
| Mezi stovkami osob a firem, jimž právní firma Mossack Fonseca údajně pomáhala v uplynulých letech obcházet daňové zákony, je například i španělský režisér Pedro Almodóvar, fotbalista Lionel Messi, teta španělského krále či argentinský prezident Mauricio Macri. Informoval o tom španělský list El Mundo. Podle serveru BBC mezi klienty firmy byla či je také asi sedmdesátka bývalých i současných státníků. |
| Na jedenáct milionů dokumentů v Panamě sídlící poradenské firmy Mossack Fonseca zveřejnilo v neděli několik předních světových médií. Údajně z nich vyplývá, jak firma pomáhala klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. |
| Společnost Mossack Fonseca se ale hájí, že za 40 let nikdy nebyla obviněna z kriminální činnosti. Zakládání offshoreových společností, či působení politiků v jejich vedeních samo o sobě není ilegální. Záleží na legislativě dané země, jak na věc pohlíží. Politici například mohli porušit zákon, když nepravdivě informovali o svém majetku. Zakládání offshoreových firem v takzvaných daňových rájích se využívá ke snížení daňové zátěže, což někde může být také nezákonné. |
