Zvýšíme daň z nemovitostí výměnou za osekání dotací, navrhuje STAN. Obce jsou ale proti

Hnutí STAN navrhuje zvýšení daně z nemovitosti výměnou za osekání dotací.

Hnutí STAN navrhuje zvýšení daně z nemovitosti výměnou za osekání dotací. Zdroj: Profimedia.cz

Šéf hnutí STAN Vít Rakušan
Daň z nemovitosti
3
Fotogalerie

Snaha vlády získat část peněz ze zdanění nemovitostí, pomocí nichž by snížila schodek státního rozpočtu, se mění ve stále zamotanější rébus. Výnos z odvodu je čistým příjmem samospráv, které se však za žádnou cenu nechtějí se státem dělit. A to ani za předpokladu, že by se daň o sto procent zvedla, jak navrhuje šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) či koaliční hnutí Starostů a nezávislých.

Nyní se inkaso ze zdanění bytů, domů, komerčních budov nebo pozemků pohybuje kolem 12 miliard korun ročně. Napříště by to mohl být dvojnásobek. Úvahy o zvýšení daně vycházejí z loňských doporučení Národní ekonomické rady vlády.

„Vedle úspor ve státní správě či rušení daňových výjimek se díváme i na příjmy státního rozpočtu. Tam se nabízejí změny u nejnižších daní,“ řekl šéf rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Josef Bernard (STAN).

Ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je v Česku daň z nemovitostí nejnižší. Její výnos činí 0,2 procenta HDP, oproti tomu průměr v OECD je 1,6 procenta. „Komplikací je ale skutečnost, že výnos z této daně je čistým příjmem obcí. Navrhujeme ji zvýšit o sto procent, tedy na 0,4 procenta HDP, přičemž všechny vybrané prostředky by i nadále zůstávaly obcím. Recipročně by jim stát snížil objem národních dotací a tím by ušetřil,“ popsal záměr STAN Bernard.

Jenže radnicím se takové řešení vůbec nezamlouvá. „Vyměnit plošné zvýšení daně z nemovitostí za část dotací nemá logiku. Subvence směřují do projektů podporovaných Evropskou unií, jako jsou moderní vědecká pracoviště, školy či sportoviště, na nichž by měla být shoda se státem, protože to jsou jeho priority,“ uvedla výkonná ředitelka Svazu měst a obcí (SMO) Radka Vladyková.

Zájmové sdružení samospráv je jedním z míst, která připomínkují legislativní předlohy. Jeho nesouhlas s vládní úpravou paragrafů by zřejmě vyvolal negativní reakce v Senátu, který je s regiony více provázaný. „Pokud stát nechce podporovat vědu a výzkum či vzdělanostní ekonomiku, ať řekne, že na to nebude přispívat,“ dodala Vladyková.

Ministerstvo financí nechtělo záměr STAN komentovat. „Až do konce března jednají o návrzích koaličních stran předsedové poslaneckých klubů. Zatím není nic definitivní,“ uvedla mluvčí rezortu Michaela Lagronová.

SMO však odmítá i Stanjurovy představy o celostátním zvýšení daně z nemovitostí pod podmínkou, že část výnosu by pomocí novelizace zákona o rozpočtovém určení daní směřovala do státního rozpočtu. „Když stát zvedne například spotřební daň z alkoholu, z níž má stoprocentní výnos, obce by pak také mohly požadovat, aby z toho něco měly, když po různých oslavách musejí uklízet veřejná prostranství,“ podotkla ředitelka SMO.   

Stanjura podle svých slov nevidí důvod, proč by měl za současné napjaté situace ve státním rozpočtu usilovat o přilepšení obcím. Ministr opakovaně připomněl, že stát ze zdanění nemovitostí nemá ani korunu. Naopak na ně doplácí, protože její správa a výběr daně, o něž se stará, ročně stojí přes 1,2 miliardy korun. 

Piráti a STAN rovněž hovoří o progresivním zdanění majitelů více investičních bytů nebo domů. Brzdou je však děravá evidence trvalých bydlišť, kterou by bylo nutné zpřesnit. Jinak nelze stanovit, v jaké nemovitosti vlastník bydlí a jaké pronajímá. Po zásahu státu by se navíc zvýšené náklady pravděpodobně přenesly na nájemníky, což nechce KDU-ČSL.

Desítky daňových a dalších změn zčásti navržených Národní ekonomickou radou vlády už probrala třicítka zástupců jednotlivých koaličních stran a NERV. Tento měsíc jednání pokračuje v užším formátu. Konečné slovo bude mít vláda, která hodlá soubor opatření pro snížení rozpočtového schodku o 70 miliard korun v dubnu nebo v květnu poslat do parlamentu. Balíček má platit od ledna 2024.