Máte s partnerem jeden účet? Po jeho smrti vás banka může ze dne na den odstřihnout od peněz

Většina bank nabízí k účtům možnost přidat tzv. disponenta. Typicky jde o situace, kdy manželé či partneři využívají jeden společný účet. Jeden z nich je majitelem a druhý disponentem. Je však důležité vědět, že disponent nemá stejná práva jako majitel. Co se stane, pokud majitel účtu zemře? Může disponent dál volně nakládat s penězi, aby zajistil chod domácnosti, nebo ho čekají nečekané komplikace? 

Majitel účtu versus disponent

Rozdíl mezi těmito rolemi je zásadní. Zatímco majitel má plnou kontrolu nad smluvním vztahem, disponent je osoba, kterou majitel k účtu pouze „přizval“. 

Co disponent může: 

• používat vlastní platební kartu k účtu, 
• nahlížet na pohyby a zůstatek, 
• zadávat platby a převody, vybírat hotovost, 
• spravovat trvalé příkazy, SIPO a inkasa. 

Co disponent nesmí: 

• měnit smlouvu o účtu či jej zrušit, 
• sjednávat půjčky, kontokorent či další služby, 
• nárokovat si vlastnictví peněz, které jsou na účtu uloženy. 

Co se děje po smrti majitele účtu?

V okamžiku úmrtí majitele se situace mění. Může se stát, že karta disponenta přestane okamžitě fungovat a on se k prostředkům vůbec nedostane. Většina bank však umožňuje majiteli nastavit si pravidla pro tento případ dopředu. Účet lze nechat zcela zablokovat, ponechat v provozu jen trvalé platby nebo zachovat plnou funkčnost včetně platebních karet. 

„Majitel účtu si může kdykoliv nastavit prostřednictvím mobilní nebo internetové aplikace KB+, zda dispoziční oprávnění k účtu zůstanou zachována i po jeho úmrtí, nebo nikoliv. Pokud ponechá dispoziční oprávnění v platnosti i po úmrtí, může disponent s finančními prostředky nakládat v rozsahu limitů stanovených majitelem účtu až do řádného vypořádání dědictví oprávněnými dědici. V opačném případě dispoziční oprávnění zanikají okamžikem, kdy se banka hodnověrným způsobem dozví o úmrtí majitele účtu,“ vysvětluje Lucie Leixnerová, tisková mluvčí Komerční banky. 

Pamatujte však, že ani aktivní disponentské právo neznamená neomezenou svobodu. Peníze na účtu se v okamžiku smrti stávají součástí pozůstalosti a jejich použití se řídí občanským zákoníkem. Samotné disponentství z vás nedělá dědice ani vlastníka těchto peněz. 

Co může disponent z účtu hradit a co je protiprávní? 

Částka na účtu ke dni úmrtí patří do dědického řízení. Disponent tedy nesmí peníze vybírat podle libovůle. Existují však výjimky pro nezbytné výdaje. 

• Co lze hradit: Náklady na společnou domácnost, závazky zemřelého (např. nájem, energie) nebo náklady na pohřeb. 
• Co je nepřípustné: Převádět peníze na vlastní soukromý účet (i kdyby šlo o vaše úspory), platit si osobní nákupy (oblečení, benzin) nebo jiné vlastní potřeby. Z pohledu dědického řízení by se jednalo o bezdůvodné obohacení. 
• Pozor na důchody: Pokud na účet přijde důchod po úmrtí majitele, banka jej musí vrátit plátci. Pokud by disponent tyto peníze vybral, jednal by protizákonně. 

„Samotné disponentství nezakládá vlastnické právo k prostředkům ani právo použít je pro sebe. Disponent za dispozice provedené po smrti odpovídá dědicům. Dědicové jako právní nástupci zůstavitele mohou požadovat i zdůvodnění plateb provedených za života zůstavitele, zejména těch, které byly uskutečněny krátce před jeho smrtí nebo se týkaly vyšších částek,“ upřesňuje Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. 

Hypotéka a rozvod: Jak situaci řešit? Možností je více

Bydlení

Paradox společného jmění manželů (SJM)

V případě manželů vstupuje do hry paradox společného jmění manželů (SJM). Do společného jmění totiž spadají všechny peníze vydělané za trvání manželství bez ohledu na to, na čím účtu leží. V rámci dědického řízení se proto nejprve vypořádává SJM – obvykle polovina peněz připadne pozůstalému manželovi a druhá polovina jde do dědictví. 

Problémem však zůstává čas. I když má pozůstalý na polovinu peněz zákonný nárok, fakticky se k nim může v plné míře dostat až po skončení dědického řízení, což může trvat i několik měsíců. 

Proto je vhodné myslet na budoucnost včas a zajistit, aby oba partneři měli dostatečnou finanční rezervu i na svých vlastních účtech.