Registry: Zadlužení Čechů letos stouplo na 3,8 bilionu korun
Zadlužení obyvatel Česka v prvním pololetí letošního roku vzrostlo meziročně o 10,8 procenta na 3,8 bilionu korun. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 8,3 procenta na 33,76 miliardy korun. Z toho 29 miliard korun připadá na nesplácený dluh na spotřebu, který se zvýšil o 8,8 procenta. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Na konci druhého čtvrtletí letošního roku pokračoval růst dluhu na bydlení, který meziročně vzrostl o 11 procent na 3,16 bilionu korun. Jde o nejvyšší meziroční zvýšení od roku 2022. Pokračuje zároveň pokles počtu klientů, kteří dluh na bydlení splácejí. Proti situaci na konci června minulého roku jich ubylo téměř 8 000. Přes dvě pětiny úvěrů na bydlení splácí lidé ve věku 35 až 44 let.
„Objem dluhu na bydlení letos překročil hranici tří bilionů korun a za první polovinu roku se zvýšil o 172 miliard korun. Zároveň ale klesá počet klientů bank a stavebních spořitelen s tímto typem dluhu. Proti situaci na konci června před pěti lety se jejich počet snížil o 57 tisíc,“ uvedla ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Do objemu úvěrů na bydlení se promítají rostoucí ceny nemovitostí i refinancování tříletých a pětiletých fixací z let, kdy byly nízké úrokové sazby.
S růstem dluhu na bydlení roste i objem nespláceného dluhu. Jde o částku dluhu po splatnosti o více než 90 dní nebo o takzvané zesplatněné úvěry. Na konci loňského roku začal poprvé od roku 2015 růst a na konci druhého čtvrtletí dosáhl 4,72 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o šest procent.
Na rozdíl od dluhu na bydlení u krátkodobých úvěrů na spotřebu se obrátil trend v počtu klientů. Zatímco ještě v prvním čtvrtletí byl jejich počet meziročně nižší, na konci června mělo dluh na spotřebu meziročně o 42 tisíc lidí více. Objem krátkodobého dluhu na spotřebu meziročně vzrostl o 9,6 procenta na 645 miliard korun.
„U dlužníků ve věku 35 až 44 let se zároveň zhoršuje platební morálka,“ upozornil ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se u nich ze všech věkových skupin nejvýrazněji zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení. Na konci června byl meziročně o 17 procenta vyšší a dosáhl 1,6 miliardy korun, což je zhruba třetina z celého objemu nesplácených hypoték a úvěrů ze stavebního spoření.
Stejně jako u dluhu na bydlení se u dlužníků ve věkové skupině 35 až 44 let nejvíce zvýšil objem nespláceného dluhu na spotřebu. Proti druhému čtvrtletí loňského roku vzrostl o 13 procent na 7,8 miliardy korun. Obdobně jako u dluhu na bydlení je to nejvyšší objem ze všech věkových kategorií. Zároveň také v této skupině přibylo více než tisíc klientů bank a nebankovních institucí, kteří nezvládali dluh na spotřebu splácet. Celkem jich bylo 41 544.
