Jedna koruna rozdílu, tisíce v odvodech. Proč si u letní brigády pečlivě hlídat hranici výdělku
- Zatímco pod 12 tisíc korun neplatíte z DPP na pojistném ani korunu, s dvanáctitisícovou odměnou se už z výplaty strhnou odvody.
- Pokud vám zaměstnavatel vyplatí přesně 12 tisíc korun, musí státu na odvodech doplatit dalších 33,8 procenta.
- V případě zálohové daně (při souběhu s hlavním prací) vás čeká za rok 2026 vyplňování daňového formuláře.
Pro některé zaměstnance je letní brigáda vítaným finančním přilepšením, pro jiné v podstatě nutností a pro další příležitostí, jak si vyzkoušet jiný typ práce a případně změnit hlavní profesi. Pro všechny zaměstnance s pracovní smlouvou však platí, že u druhého zaměstnavatele již nemohou podepsat prohlášení k dani, a jejich příjem z brigády je proto zpravidla zdaněn bez uplatnění daňových slev.
„Z pohledu pracovního trhu je zajímavé, že brigády už nejsou jen doménou studentů. Čím dál častěji je berou i lidé s běžnou pracovní smlouvou, kteří chtějí dorovnat rodinný rozpočet, vytvořit rezervu nebo si vyzkoušet práci v jiném oboru,“ uvádí Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz. Poptávka po výpomoci nyní podle něj nejvíce roste v gastronomii, cestovním ruchu, logistice, maloobchodu nebo u sezónních služeb.
Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu mají u svého hlavního zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani a vypočtenou daň z příjmů si snižují o daňové slevy, na které mají nárok – vždy alespoň o základní slevu na poplatníka. Jeden z rodičů případně navíc uplatňuje při výpočtu daně z příjmů daňové zvýhodnění na děti.
„Prohlášení k dani není možné mít v jednom měsíci podepsáno u dvou zaměstnavatelů současně a žádnou daňovou slevu nelze uplatnit dvakrát. Ve druhém zaměstnání se tedy prohlášení k dani nepodepisuje, což je typicky případ právě brigády,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Z brigády se tak vždy platí daň z příjmu
I zaměstnanci s pracovní smlouvou si nejčastěji formou brigády přivydělávají na dohodu o provedení práce. Pokud je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 11 999 korun a méně, neplatí se z ní sociální ani zdravotní pojištění. Daň z příjmů však zaměstnanci s pracovní smlouvou platí vždy, protože v druhém zaměstnání neuplatňují daňové slevy.
U zaměstnanců, kteří si na dohodu o provedení práce přivydělají měsíčně 12 tisíc korun až 22 400 korun, se při výpočtu zdravotního pojištění neprovádí dopočet do minima, pokud je alespoň minimální pojistné odváděno v hlavním zaměstnání. „Při hrubé odměně například ve výši 11 900 korun činí daň z příjmu 1 785 korun a čistá odměna bude 10 115 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.
„Když má brigádník daňové slevy, včetně té základní na poplatníka, už uplatněné u svého hlavního zaměstnavatele, příjem z brigády mu stát zdaní hned od první koruny. Na výplatní pásce z brigády tak uvidí čistou částku bez uplatnění jakýchkoliv úlev, což může být pro někoho překvapením,“ dodává Španěl.
Pozor na limit: Rozdíl je propastný
Pokud je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce do limitu, neplatí se z ní sociální ani zdravotní pojištění a taková odměna sama o sobě neřeší pojistný vztah zaměstnance. Zaměstnancům s pracovní smlouvou to nevadí, protože jsou důchodově i nemocensky pojištěni v hlavním zaměstnání. Nižší odvody z dohody o provedení práce jsou pro ně naopak výhodou.
Jakmile tedy hrubá odměna z dohody o provedení práce dosáhne 12 tisíc korun měsíčně, vzniká účast na sociálním a zdravotním pojištění a tento příjem se současně započítává i pro účely budoucího starobního důchodu.
„Hlídání si limitu je zásadní. V roce 2026 je mezi 11 999 korun a 12 tisíc korun propastný rozdíl. Pod tímto limitem neplatíte z DPP ani korunu na pojistném. Jakmile ale odměna dosáhne přesně 12 tisíc korun, z celé částky najednou vzniká účast na sociálním i zdravotním pojištění a brigáda se začne počítat i do budoucího důchodu. Problém je to i pro zaměstnavatele: pokud vám chce vyplatit právě 12 tisíc korun, musí na pojistném odvést dalších 33,8 procenta navíc, tedy 4 056 korun. Rozdíl v podobě jedné koruny ho tak stojí zhruba o třetinu více," upozorňuje Michal Španěl.
Příklad DPP 2026: Zlomová hranice 12 000 korun
Pokud odměna z dohod (DPP) u jednoho zaměstnavatele dosáhne limitu 12 tisíc korun, vzniká povinnost odvést pojistné.
- Hrubá odměna: 12 000 Kč
- Sociální pojištění (7,1 %): - 852 Kč
- Zdravotní pojištění (4,5 %): - 540 Kč
Daň z příjmu: 0 Kč (při podpisu prohlášení k dani)
- Čistá odměna k výplatě: 10 608 Kč
- Sjednaná odměna: 12 000 Kč
- Sociální poj. (24,8 %): + 2 976 Kč
- Zdravotní poj. (9 %): + 1 080 Kč
- Povinné úrazové poj.: cca 50 Kč
- Celkový náklad firmy: 16 106 Kč
Srovnávací tabulka: 11 999 Kč vs. 12 000 Kč
| Položka | Do limitu (11 999 Kč) | Nad limit (12 000 Kč) | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| Hrubá měsíční odměna | 11 999 Kč | 12 000 Kč | + 1 Kč |
| Odvody zaměstnance (pojistné) | 0 Kč | 1 392 Kč | + 1 392 Kč |
| Čistá mzda | 11 999 Kč | 10 608 Kč | - 1 391 Kč |
| Odvody zaměstnavatele | 0 Kč | 4 056 Kč | + 4 056 Kč |
| Celkové náklady firmy | 11 999 Kč | 16 056 Kč | + 4 057 Kč |
Pozor na daňové přiznání
Zaměstnanci s příjmy pouze ze zaměstnání, kteří během celého roku pracují pouze pro jednoho zaměstnavatele, případně pro více zaměstnavatelů postupně za sebou, mohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně a nemusejí podávat daňové přiznání.
Zaměstnanci, kteří alespoň v jednom měsíci pracují pro dva zaměstnavatele současně a z obou zaměstnání je jim sražena zálohová daň z příjmů, si však musí podat daňové přiznání sami.
Pokud je příjem z dohody o provedení práce do limitu a není k ní podepsáno prohlášení k dani, odvádí se v letošním roce srážková daň, která je konečná. „Častým důvodem pro povinné podání daňového přiznání za rok 2026 může být právě letní brigáda u druhého zaměstnavatele, pokud je z ní odváděna zálohová daň. Zaměstnanec v takovém případě již nemůže využít roční zúčtování daně a musí své daňové povinnosti vyřešit samostatně,“ dodává Gabriela Ivanco.
