Pronájem bytu a daně v příkladech

Daňové přiznání OSVČ

Daňové přiznání OSVČ Zdroj: Profimedia

Elektronické podání daňového přiznání, ilustrační foto
2
Fotogalerie

Při příjmech z nájmu je nutné vyplnit daňové přiznání včetně přílohy číslo dva daňového přiznání. Vypočítejme si daň v praktických příkladech.

Výdaje u nájmu je možné uplatnit ve skutečné výši nebo 30procentním výdajovým paušálem, přičemž výdajový paušál je možné počítat maximálně z částky 2 000 000 korun. To tedy znamená, že stanovit výdaje paušálem je možné i pro příjmy z nájmu ve výši například 3 000 000 korun, částka výdajů je v takovém případě ale 600 000 korun (2 000 000 korun x 30 procent).

Příjmy z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu nepodléhají platbě sociálního a zdravotního pojištění. Daňoví poplatníci s příjmy z nájmu nemohou použít zjednodušený dvoustránkový daňový formulář.

Tip: Vše o daních včetně daňových formulářů najdete v našem Daňovém speciálu

Student s příjmy z nájmu

Student VŠ Jaroslav pronajímal po celý rok 2019 zděděnou nemovitost po dědovi. Roční příjem z nájmu činil 194 400 korun. Pan Jaroslav žádné jiné zdanitelné příjmy neměl, do daňového přiznání tedy uvede pouze příjmy z nájmu, přičemž výdaje uplatní 30 procentním výdajovým paušálem. Pan Jaroslav má nárok na daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun a slevu na studenta ve výši 4 020 korun.

Daňový základ činí 136 080 korun (194 400 korun - (194 400 korun x 30 procent). Roční daň z příjmu před uplatněním daňových slev je tedy 20 412 korun (136 080 korun x 15 procent). Vypočtená daň z příjmu je nižší než součet daňových slev, na které má pan Jaroslav nárok.

Z důvodu příjmu z nájmu tedy nevzniká studentovi Jaroslavovi povinnost platit daň z příjmu fyzických osob. I při nulové dani z příjmu fyzických osob však musí student Jaroslav odevzdat na FÚ daňové přiznání za rok 2019.

Živnostnice s příjmy z nájmu

Paní Karolína vykonávala po celý rok 2019 samostatnou výdělečnou činnost a současně pronajímala po celý rok 2019 byt. Do daňového přiznání bude paní Karolína uvádět příjmy ze samostatné výdělečné činnosti dle § 7 zákona o dani z příjmu i příjmy z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu.

Roční příjem ze samostatné výdělečné činnosti činil 1 254 400 korun, výdaje uplatní 60 procentním výdajovým paušálem (ostatní živnost). Příjmy z nájmu činily 111 600 korun a výdaje uplatní 30 procentním výdajovým paušálem. Při výpočtu daně z příjmu uplatňuje paní Karolína slevu na poplatníka v částce 24 840 korun a současně daňové odpočty u doplňkového penzijního spoření a životního pojištění v maximální částce 24 000 korun.

Pro příjmy ze samostatné výdělečné činnosti musí paní Karolína vyplnit přílohu číslo jedna daňového přiznání, pro příjmy z nájmu musí vyplnit přílohu číslo dva daňového přiznání.

  • Daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti činí 501 760 korun (1 254 400 korun - (1 254 400 korun x 60 procent).
  • Dílčí základ daně z nájmu činí 78 120 korun (111 600 korun - (111 600 korun x 30 procent).
  • Celkový daňový základ za rok 2019 je 579 880 korun (501 760 korun + 78 120 korun).

Od vypočteného daňového základu se odečtou nezdanitelné položky v souhrnné výši 48 000 korun, po snížení o nezdanitelné položky činí základ daně 531 800 korun (zaokrouhluje se na stokoruny dolu).

Roční daňová povinnost paní Karolíny je tedy 54 930 korun (531 800 korun x 15 procent - sleva na poplatníka 24 840 korun).

Do přehledů o příjmech a výdajích pro výpočet ročního sociálního pojištění a zdravotního pojištění bude paní Karolína uvádět pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu nemají na výpočet povinného pojistného vliv.

Zaměstnanec s příjmy z nájmu

Pan Richard po celý rok pracoval pro zaměstnavatele XY a na daňových zálohách odvedl celkem částku 71 640 korun. Mimo zaměstnání měl pan Richard příjmy z nájmu ve výši 240 000 korun, výdaje uplatní 30procentním výdajovým paušálem. Pan Richard nemohl požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, neboť měl příjmy z nájmu vyšší než 6 000 korun. Pan Richard má povinnost podat daňové přiznání.

K vyplnění daňového přiznání si vyžádá od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. Z důvodu příjmu z nájmu vznikne panu Richardovi nedoplatek na dani z příjmu fyzických osob v částce 25 200 korun, protože daňový základ z nájmu činí 168 000 korun (240 000 korun - (240 000 korun x 30 procent).

Daňová sleva na poplatníka byla v plném rozsahu využita při výpočtu měsíčních zálohových daní během roku, proto činí daňový nedoplatek 25 200 korun (168 000 korun x 15 procent).