Mnoho Čechů netuší, jak na důchod ze dvou států. Nenechte své peníze z Německa či Rakouska ležet ladem

Ať už jde o pendlery denně dojíždějící do Rakouska či Německa, nebo o ty, kteří na Slovensku strávili část své kariéry ještě před rozdělením federace, všechny spojuje jedna zásadní otázka: Jak se roky odpracované v cizině promítnou do budoucího starobního důchodu? Vyřízení mezistátní penze je totiž mnohem složitější než u běžného důchodu v tuzemsku. 

Nárok na důchod ze dvou států

Mnoho lidí se mylně domnívá, že pokud pracovali v zahraničí jen několik let, nárok na tamní důchod jim zaniká. Opak je pravdou. Díky evropským koordinačním nařízením se doby pojištění získané v různých členských státech EU sčítají. Pokud byste například v Česku neodpracovali potřebných 35 let pro vznik nároku na důchod, ale s léty odpracovanými v Německu byste tuto hranici překročili, český důchod získáte. Každý stát vám pak bude vyplácet tzv. dílčí penzi odpovídající přesné době, kterou jste v dané zemi odpracovali. 

Jak funguje výpočet důchodu ze dvou států?

Principem je takzvaný pro rata temporis (dílčí důchod). Každý stát vám vypočítá důchod tak, jako byste v něm pracovali celý život (teoretická výše), a následně vám z této částky přizná podíl odpovídající skutečně odpracovaným letům. Výsledný česko-rakouský důchod se tedy skládá ze dvou částí vyplácených dvěma různými úřady. 

Příklad z praxe: Pokud jste pracovali celkem 40 let, z toho 30 let v ČR a 10 let v Německu, Česko vám vyplatí 30/40 (tedy 75 procent) své teoretické částky a Německo vám bude zasílat 10/40 (tedy 25 procent) své části. Výsledný česko-německý důchod nebo česko-rakouský důchod je tedy součtem dvou samostatných plateb z obou zemí. Je důležité vědět, že o všechny tyto složky žádáte najednou v zemi svého bydliště – ČSSZ následně informuje své partnery v zahraničí. 

Pro vznik nároku na důchod v konkrétní zemi je obvykle nutné v ní odpracovat alespoň 12 měsíců pojištění. Pokud v nějakém státě odpracujete méně než rok, tato doba se ani tak neztratí – převezme ji stát, ve kterém jste pracovali déle. 

Rozdílný důchodový věk: na co si dát pozor?

Jedním z nejčastějších úskalí je rozdílná hranice důchodového věku. Zatímco v Česku odcházíte do důchodu například v 64 letech, v Německu nebo Rakousku může být hranice posunuta na 65 až 67 let (v závislosti na ročníku narození a typu důchodu). 

V praxi to znamená, že vám může vzniknout nárok na český důchod dříve než na ten zahraniční. V takovém období budete pobírat pouze českou část penze a o tu zahraniční si požádáte až po dosažení tamního důchodového věku. 

Práce za hranicemi a papírování: kde vám letos zdarma pomohou?

Pro získání důchodu ze zahraničí musíte doložit historii pojištění v každém státě, kde jste pracovali. Problém často nastává u starších období, kdy evidence mezi státy nebyla digitalizovaná. 

Pro radu tak můžete využít každoročně pořádané poradenské dny České správy sociálního zabezpečení a zahraničních institucí. Právě během nich vám experti přesně spočítají, kdy v které zemi dosáhnete nároku, a zda se vám vyplatí odejít do předčasného důchodu, což je v mezinárodním kontextu administrativně velmi náročné. 

Přehled zbývajících poradenských dnů pro rok 2026

Slovensko-český důchod je specifický díky společné minulosti. Pro ty, kteří pracovali v době federace na Slovensku, je určen termín v Brně, kde se řeší zejména problematika rozdělení dob pojištění před rokem 1993 a nárok na česko-slovenský důchod. 

Pokud jste pracovali v Rakousku, musíte si počkat na další termíny v příštím roce. Rakousko má svá specifika, jako je například vyplácení 13. a 14. důchodu formou mimořádných příspěvků. 

Nová zelená úsporám od června: Bezúročný úvěr na renovaci a až 400 tisíc pro důchodce. Jak peníze získat?

Bydlení

Co si vzít s sebou a jak se objednat

Účast na poradenských dnech je pro veřejnost zcela zdarma, ale předem se musíte objednat. 

Seznam nutných dokladů pro konzultaci: 

1. Doklad totožnosti: Platný občanský průkaz nebo cestovní pas. 
2. Pojišťovací čísla: České rodné číslo a ideálně i zahraniční čísla pojištění (německé či rakouské Versicherungsnummer). 
3. Doklady o pojištění: Pracovní smlouvy, potvrzení o zaměstnání, výplatní pásky ze zahraničí nebo jakoukoli korespondenci se zahraničními úřady. 
4. Informace o studiu a vojně: Pokud tato období nejsou v českém registru, vezměte s sebou příslušné doklady (diplomy, vojenskou knížku). 

Odkazy na telefonní čísla pro rezervaci a další podrobné informace naleznete na webu České správy sociálního zabezpečení. 

Zdravotní pojištění: na co nezapomenout?

Při pobírání mezinárodních důchodů je také nutné myslet na zdravotní pojištění. Obecně totiž platí, že pokud žijete v Česku a pobíráte i český důchod, jste zdravotně pojištěni v Česku. Pokud byste ale pobírali pouze zahraniční důchod a v Česku vám nárok nevznikl, pravidla pro zdravotní pojištění se řídí státem, který důchod vyplácí.