Aktualizováno: Minimální zálohy OSVČ na zdravotním pojištění 2026: Výše odvodů, kdy a kam je zaplatit

Většina OSVČ bude v roce 2026 platí vyšší zdravotní pojištění než v roce 2025, důvodem je zvýšení minimálního vyměřovacího základu. I při nízkém zisku nebo ve ztrátě musí totiž OSVČ vykonávající hlavní činnost platit právě alespoň minimální zdravotní pojištění. V případě vstupu do dobrovolného měsíčního paušálního režimu platí OSVČ splňující zákonné podmínky v prvním pásmu paušální daně zdravotní pojištění právě ve výši minimální zálohy.

Kolik jsou minimální zálohy na zdravotním pojištění OSVČ v roce 2026?

MPSV v aktuálním Návrhu nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu počítá se všeobecným vyměřovacím základem ve výši 46 278 korun a přepočítacím koeficientem 1,0581.

• Rozhodná průměrná mzda pro výpočet minimální měsíční zálohy na zdravotním pojištění pro rok 2026 je tedy dle tohoto návrhu 48 967 korun (46 278 korun × 1,0581).
• Minimální měsíční záloha na zdravotním pojištění pro OSVČ následně činí 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy, což je pro rok 2026 částka 3 306 korun (48 967 korun × 50 procent × 13,5 procenta), zaokrouhleno na koruny nahoru dle § 3a dle zákona č. 592/1992 Sb.

Vývoj minimální měsíční zálohy (2021–2026)

V přiložené tabulce níže máme pro názornost uvedeny minimální měsíční zálohy na zdravotním pojištění v letech 2015 až 2026 v případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Sazba zdravotního pojištění 2026

Zdravotní pojištění u OSVČ, které nevstoupily do daňového paušálního režimu, se vypočítá za celý rok, přičemž od roční částky se odečtou zaplacené zálohy během roku a vypočítá se nedoplatek či přeplatek. OSVČ platící minimální zálohy však nemohou mít přeplatek na pojistném.

Sazba zdravotního pojištění i pro rok 2026 činí 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Skutečným vyměřovacím základem je 50 procent daňového základu, pokud je však skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být při výkonu hlavní činnosti dodržen právě minimální vyměřovací základ.

Splatnost: kdy zaplatit zálohy na zdravotním pojištění?

OSVČ vykonávající hlavní činnost, které nevstoupily do měsíčního daňového paušálního režimu, platí měsíční zálohu na zdravotním pojištění své zdravotní pojišťovně vždy do osmého dne následujícího měsíce. Výpočet zdravotního pojištění je u všech sedmi zdravotních pojišťoven působících na trhu stejný, takže změnou zdravotní pojišťovny nelze ušetřit na zdravotním pojištění.

OSVČ účastny v dobrovolném měsíčním paušálním režimu platí všechny přímé daně, tedy daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění jednou měsíční platbou.

Aktualizováno

Minimální zálohy OSVČ na sociální pojištění 2026: Výše odvodů, kdy a kam je zaplatit

Daňové přiznání

Kam zaplatit zálohy na zdravotním pojištění?

Měsíční zálohy na zdravotním pojištění je nutné platit na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Všechny zdravotní pojišťovny si své pohledávky velmi pečlivě hlídají a z dlužného pojistného je předepsáno dlužné penále. Veškeré pravomocné dluhy jsou následně důsledně vymáhány, takže neplnění zákonné povinnosti se jednoznačně prodraží.

Zálohy OSVČ: Pravidla pro hlavní činnost

Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost, a nesplňuje žádnou z legislativních podmínek, aby byla tato činnost považována za vedlejší, tak vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost a musí dodržetminimální vyměřovací základ. OSVČ vykonávajících hlavní činnost je více než OSVČ vykonávajících vedlejší činnost.

Zálohy OSVČ: Pravidla pro vedlejší činnost

Výhodou výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je, že se roční zdravotní pojištění vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu, a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ tak jako při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Podmínku vedlejší činnosti v praxi splňují zejména podnikající zaměstnanci, kteří již odvádí zdravotní pojištění ze zaměstnání alespoň z minimálního vyměřovacího základu a státní pojištěnci, kteří jsou uvedeni v § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nejčastěji se jedná o důchodce, studenty či příjemce rodičovského příspěvku.