Vláda schválila nová pravidla penzijního spoření. Mají přilákat mladé a srazit poplatky
- Vláda schválila návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření.
- Státní podpora pro mladé klienty zřejmě od příštího roku vzroste.
- Nová legislativa zároveň výrazně snižuje poplatky odváděné penzijním společnostem.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si od úpravy slibuje posílení motivace ke vstupu do systému, který je aktuálně ryze dobrovolný. Sněmovna by se podle ní měla návrhem zabývat v prvním čtení už v září. Ministryně věří v širokou shodu napříč politickým spektrem, pro zástupce opozice proto chystá odborný seminář za účasti ekonomů z Akademie věd, kde chce plánované kroky detailně zdůvodnit.
Opoziční Piráti už mezitím zveřejnili vlastní požadavky, které budou chtít do vládní novely prosadit. Místo vyššího měsíčního státního příspěvku navrhují jednorázový vstupní bonus ve výši 20 tisíc korun pro lidi do třiceti let a deset tisíc korun pro věkovou kategorii od 30 do 40 let. Zároveň požadují povinné příspěvky od zaměstnavatelů a možnost bez penalizace přecházet mezi penzijním spořením a dlouhodobým investičním produktem (DIP). Samotné ministerstvo zavedení povinné nabídky spoření novým zaměstnancům zvažovalo, kvůli chybějící shodě jej ale do návrhu nezařadilo. Schillerová však nevyloučila případnou podporu poslaneckého pozměňovacího návrhu v tomto směru.
Zákon počítá s tím, že pro klienty do 29 let se státní podpora u měsíčních úložek mezi 500 a 1700 korunami zdvojnásobí na 40 procent vložené částky. Maximální státní příspěvek tak dosáhne 340 korun. U dětského spoření se naopak sníží spodní hranice pro přiznání podpory z 500 na 100 korun měsíčně. Rozpočet vyjdou tyto změny podle odhadů na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně. Mladí spořící také získají možnost jednorázově vybrat do 36 let třetinu svých úložek bez dodatečného zdanění či ztráty státních příspěvků. Doposud byl tento krok možný pouze mezi 18. a 20. rokem.
Konec transformovaných fondů a nová investiční strategie
Zásadní změnou projde i způsob zhodnocování vložených prostředků prostřednictvím takzvané strategie životního cyklu. U klientů mladších padesáti let se budou peníze investovat primárně do akcií s vyšším ziskem. S blížícím se důchodem postupně poroste podíl bezpečnějších konzervativních nástrojů, což zajistí ochranu naspořené částky před výkyvy trhu.
Současně má do roku 2036 definitivně skončit činnost starých transformovaných fondů, kde si stále spoří zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich povinnost vykazovat každý rok kladné zhodnocení vede podle ministerstva k příliš konzervativnímu přístupu a nízkým ziskům. Zbývající klienti budou od roku 2037 automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového spoření.
Zákon navíc omezuje odměny penzijních společností. Zruší se poplatek za výkonnost a poplatek za správu bude zastropován na 0,5 procenta. Výjimku dostanou pouze alternativní fondy. Penzijní společnosti tento krok ostře kritizují. Varují, že omezení financí je donutí redukovat distribuční sítě, což zbrzdí nabírání nových klientů. Alena Schillerová však jejich obavy s odkazem na data České národní banky odmítla s tím, že stabilita společností ohrožena není a případné úspory ve vlastním hospodaření jsou na nich. Podle ministerstva má nyní smlouvu o penzijním spoření zhruba 3,9 milionu občanů, přičemž fondy spravují majetek v celkovém objemu 660 miliard korun.
