Třicet tisíc jako bonus od státu. Penzijní spoření se má rozrůst až o půl milionu mladých účastníků
- Noví účastníci penzijního spoření by si mohli našetřit na důchod až tři miliony korun.
- Vláda má návrh předložit do konce června, opatření mají platit už od příštího roku.
- Penzijní společnosti jsou ochotny ustoupit státu a snížit poplatky, které jim hradí klienti.
Vláda spolu s penzijními společnostmi dokončuje zásadní změny v důchodovém spoření. Hlavním cílem je až dvojnásobně zvýšit výslednou částku, kterou lidé ve finále díky odvážnějšímu ukládání, přesněji investování peněz především v dynamických fondech získají. Ideálně by tak měli mít před odchodem z ekonomicky aktivního života našetřeny přibližně tři miliony korun. Klíčové je, aby si penzijní spoření nezakládali kolem čtyřicítky jako dnes, ale o deset až patnáct let dříve.
U nových smluv tomu má napomoci povinné zavedení takzvané strategie životního cyklu a také výrazné zvýšení motivačního impulsu pro mladé lidi do třiceti let. Jednou z možností, o níž diskutuje ministerstvo financí se zástupci penzijních společností, je jednorázový bonus od státu ve výši třiceti tisíc korun pro každého nového účastníka. Rezort financí má legislativní návrh předložit vládě do konce června, následně ho projedná parlament. S platností upravených paragrafů se počítá od začátku příštího roku.
Nižší poplatky a státní bonus
„Správné fungování třetího pilíře garantuje bezpečnost a udržitelnost důchodového systému na generace dopředu. Tento stav je do budoucna podmíněn tím, že penzijko bude produkt atraktivní pro mladou generaci, který dokáže v investování automaticky zohledňovat různé životní fáze,“ řekl na tiskové konferenci Asociace penzijních společností (APS) její šéf Radek Moc.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk podle pravidel pro rok 2025:
Stejně tak je podle něj důležité vyřešit otázku historických transformovaných fondů, jejichž výnosy dlouhodobě nepřekonávají ani inflaci, a adekvátně nastavit politiku poplatků celkem devíti penzijních společností působících v tuzemsku.
Právě na snížení poplatků tlačí kabinet, slibuje si od toho nárůst úspor klientů. Penzijní společnosti jsou připraveny vládě vyhovět. Zároveň přišly s návrhem třicetitisícového příspěvku pro nové účastníky mladší třiceti let. APS odhaduje, že pro státní rozpočet by to znamenalo nárůst výdajů v řádu nižších jednotek miliard korun ročně. „Ministerstvo financí návrh dostalo dnes, bude ho analyzovat,“ uvedl mluvčí rezortu Filip Běhal.
Klíčová je správná strategie
Základním kamenem změn v důchodovém spoření je podle Moce povinné zavedení strategie životního cyklu. Jedná se o zařazení účastníka do správného fondu ve správný čas. Jinými slovy, každému má být vybrán nejvýnosnější mix fondů podle jeho věku. Smyslem je, aby mladší účastníci odvážněji investovali v dynamických fondech s vysokým podílem akcií, které například v roce 2025 vydělaly v průměru 16,5 procenta ročně.
A teprve deset až patnáct let před dosažením důchodového věku daného člověka by jeho portfolio postupně přešlo do konzervativnějších forem spoření, jak je běžné v jiných evropských zemích.
„Došlo by tak k nahrazení nevhodné praxe investičních dotazníků pro nové účastníky. Samozřejmě, každý by ale mohl kdykoliv svou strategii měnit,“ dodal Moc. Podle výpočtů APS je nyní více než polovina účastníků mladších 55 let z hlediska strategie životního cyklu v nevhodném, tedy zbytečně konzervativním typu fondu. Rozdíl koncové sumy člověka, který třicet let ukládá prostředky do méně ziskového fondu, oproti účastníkovi v dynamickém fondu je ve druhém případě až o 100 procent vyšší, upozornil Moc.
Začít spořit už před třicítkou
Druhým klíčovým opatřením má být zvýšení atraktivity důchodového spoření pro mladé. Kromě jednorázového třicetitisícového bonusu je jako další varianta ve hře zvýšení průběžného státního příspěvku pro účastníky, kteří by do systému vstoupili před dovršením třicítky. Namísto stávajících maximálních 340 korun by například mohli každý měsíc dostávat pětistovku.
A třetí možností je snížení minimální částky nutné pro získání státní podpory, a to opět pro účastníky do zmíněného věkového stropu. Ti by rovněž mohli použít až 50 procent hodnoty penzijního spoření na nákup první nemovitosti. Vše je ale zatím předmětem jednání.
Penzijní společnosti se na základě expertních posudků i průzkumu veřejného mínění agentury IPSOS přiklánějí k první variantě. Modelový příklad jim ukázal, že třicetitisícový vstupní příspěvek by vedl ke zdvojnásobení počtu mladých účastníků ze stávajících zhruba 430 tisíc až na jeden milion v horizontu několika let. Finální částka získaná na základě státní pobídky v kombinaci s rizikovější, avšak výnosnější investiční strategií by byla dvojnásobná a činila by podle APS přibližně tři miliony korun. To by bylo dvakrát tolik, než kolik získá před odchodem do důchodu člověk, který začal s penzijním spořením přibližně ve čtyřiceti letech.
