Mzda v inzerátu táhne: Firmám přinese o 50 procent více uchazečů, brzy navíc bude povinná
- Transparentnost ve mzdách má na zájem uchazečů zásadní vliv, ale její dopad se výrazně liší napříč obory.
- Podle dat portálu JenPráce.cz inzeráty s uvedenou mzdou získávají v průměru o 47,7 procenta více reakcí než nabídky se skrytou odměnou.
- V budoucnu bude mít dle nové legislativy zaměstnanec už při náboru právo vědět, jaké je platové rozpětí už ve fázi náboru.
Podle informací z portálu JenPráce.cz je průměrný počet lidí, kteří reagují na inzerát bez zveřejněné mzdy, 10,4. Naopak v případě inzerátů, kde je mzda uvedena, je to v průměru 15,4 zájemců.
„Transparentnost mzdy už není jen benefitem, ale stává se standardem, který uchazeči očekávají. Naše data jasně ukazují, že firmy, které odměnu zveřejňují, dokážou oslovit podstatně více kandidátů – v některých oborech až několikanásobně více,“ říká Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz.
Největší nárůst zájmu: Cestovní ruch či technické obory
Největší rozdíly v reakci na inzeráty se skrytou a zobrazenou mzdou jsou patrné v oblastech jako ubytování a cestovní ruch, kde zveřejnění výdělku vede ke zvýšení zájmu uchazečů až o 204,4 procenta (z 17,6 na 53,5 reakcí na inzerát).
„V ubytování a cestovním ruchu se potkává vysoká fluktuace, sezónnost a často nižší mzdy. Uchazeči jsou proto extrémně citliví na to, kolik si skutečně vydělají. Když mzdu nevidí, na inzerát jednoduše nereagují,“ říká Michal Španěl.
Významný vliv je zaznamenán také ve vědeckých, vzdělávacích a sportovních odvětvích, kde se reakce zvýší o 111,1 procenta, i v technických oborech, kde se počet odpovědí prakticky zdvojnásobil o 103,3 procenta.
„Firmy dnes soutěží o kandidáty napříč celou republikou. Zveřejnění mzdy je rychlý a přitom velmi účinný krok, jak zvýšit atraktivitu inzerátu. Z našich dat vyplývá, že v průměru si tím otevřou cestu téměř k polovině dalších uchazečů,“ doplňuje Michal Španěl.
Ovšem zveřejnění nabízené mzdy nefunguje všude stejně. Na opačném konci spektra stojí obory, kde uvedení mzdy přináší jen omezený nárůst zájmu. V obchodu, nákupu a prodeji zboží roste počet uchazečů po zveřejnění odměny pouze o 8,2 procenta, Pod průměrem se drží také energetika, životní prostředí a ekologie (o 27,6 procenta).
Evropa tlačí na větší transparentnost
Větší mzdovou otevřenost vyžaduje i evropská legislativa. Evropská směrnice o transparentnosti odměňování (EU 2023/970) má za cíl odstranit rozdíly ve mzdách žen a mužů, které v EU dosahují průměrně 13 procent, zatímco v Česku se dlouhodobě drží kolem 16 procent.
V budoucnu bude mít zaměstnanec už při náboru právo vědět, jaké je platové rozpětí, a může si vyžádat informace o vlastní mzdě i o odměnách kolegů druhého pohlaví.
Důkazní břemeno se navíc přesune na zaměstnavatele – pokud zaměstnanec podá žalobu kvůli nerovnému odměňování, firma bude muset prokázat, že jednala spravedlivě a objektivně.
Od roku 2027 budou muset větší firmy (s více než 250 zaměstnanci) pravidelně informovat o rozdílech ve mzdách mezi muži a ženami, a pokud zjistí rozdíl přesahující pět procent, bude nutné provést audit a zavést nápravu. Členské země mají do června 2026 za úkol tyto směrnice zahrnout do svých předpisů. V Česku se začne dopad projevovat nejprve u větších firem a postupně i u menších podniků.
