Rovné platy jsou zatím jen teorie. V praxi ženy stále dostávají nižší mzdy než muži na stejných postech
Ačkoliv zákon nařizuje rovnost, skutečné výplatní částky ukazují jiný obrázek. Podle výzkumu portálu JenPráce.cz mají ženy v Česku na stejných pozicích příjmy o několik tisíc korun nižší než jejich mužští kolegové, přestože princip "stejná mzda za stejnou práci" je v české legislativě zakotven již mnoho let.
Pracovní právo jasně uvádí, že zaměstnavatelé jsou povinni platit zaměstnance za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejně, bez ohledu na pohlaví, věk nebo jiné faktory. Na rozdíl od oficiálních dokumentů se ale nerovnost v odměňování často objevuje v méně viditelných oblastech – například v různých bonusech, prémiích nebo při přidělování významnějších projektů. Podle portálu JenPráce.cz jsou největší rozdíly patrné v oborech, kde mzdy nejsou pevně určeny tarifem – typicky v administraci, obchodní činnosti nebo marketingu. Rozdíl v platu na stejných pozicích může dosahovat 3–5 tisíc korun měsíčně.
„V praxi se setkáváme s tím, že ženy často vykonávají stejnou práci, ale s menší pravděpodobností dosáhnou na bonusy či kariérní růst. Rozdíly často nevznikají záměrně, ale často z kombinace předsudků, transparentnosti i behaviorálních rozdílů mezi muži a ženami,“ vysvětluje Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.
„V jedné firmě může být asistentka s tříletou praxí ohodnocena stejně jako asistent s roční praxí – bez rozdílu kvalifikace, výkonnosti nebo jiných legitimních důvodů, jen proto, že si o vyšší mzdu neřekla. V menších firmách navíc často chybí jasná mzdová struktura, což zvyšuje riziko nechtěné diskriminace,“ doplňuje Kateřina Poláková, advokátka z kanceláře Dostupný advokát.
Evropa tlačí na větší transparentnost
Evropská směrnice o transparentnosti výplat (EU 2023/970) je navržena tak, aby vyrovnala rozdíly v platech mezi ženami a muži, které jsou v EU průměrně 13 procent, zatímco v Česku se tento rozdíl dlouhodobě pohybuje okolo 16 procent.
Budoucí pravidla umožní zaměstnancům znát mzdové rozmezí již během náboru a požádat o informace o své výplatě i platu kolegů opačného pohlaví. Odpovědnost za prokázání spravedlnosti se přesouvá na zaměstnavatele – pokud zaměstnanec podá žalobu kvůli nerovnostem v odměňování, firma musí prokázat, že jednala čestně a objektivně.
Členské státy musí směrnici promítnout do svých zákonů do června 2026. V Česku se proto očekává, že dopad na zaměstnavatele pocítí nejprve větší firmy, následně i menší podniky.
Společnosti s více než 250 zaměstnanci pak budou od roku 2027 povinny pravidelně zveřejňovat rozdíly v odměnách mezi muži a ženami a pokud zjistí rozdíl větší než pět procent, budou muset provést audit platů a přijmout opatření k nápravě.
