"Navržená podoba stavebního zákona není ideální, ale určitě povede k výraznému urychlení procesu vydávání stavebních povolení. Jelikož naši zemi trápí nedostatek nemovitostí, což vede k prudkému růstu cen na realitním trhu, je zřejmé, že nový stavební zákon jde správným směrem," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Podle analýzy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které je za přípravu zákona odpovědné, by se průměrná doba povolení u větších projektů měla zkrátit ze současných 5,4 roku na jeden rok. MMR plánuje, že zákon by měl vstoupit v platnost na jaře příštího roku, účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023.
"Návrh stavebního zákona, se kterým by souhlasili všichni, není možný. Různé zájmové skupiny, které stavební zákon ovlivňuje, jsou příliš rozdílné. Bude tedy nutné protlačit nový stavební zákon na sílu. Největší odpor zřejmě vyvinou občanští aktivisté, ekologové, památkáři a místní samosprávy," uvedl dále Křeček.
Partner společnosti BDO Legal Jiří Šmatlák označil stávající právní úpravu za nepřehlednou a nefunkční. Situace je podle něj neudržitelná a brání rozvoji stavebnictví. Zjednodušení a zkrácení stavebního řízení je podle něj reálné za předpokladu, že bude zajištěna dostatečná personální kapacita a odbornost úředníků na stavebních úřadech. "Velký přínos pro zjednodušení povolování staveb vidím v jeho digitalizaci. Lze očekávat, že návrh zákona čeká v rámci legislativního procesu ještě hodně úprav a můžeme jen doufat, že případné změny návrh zákona ovlivní pozitivně," doplnil Šmatlák.
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by byl stavební zákon dle návrhu MMR krokem vpřed, byť mu k ideálu ještě cosi schází. Zejména velké stavební projekty by se podle něj měly stavět výrazně rychleji, což podpoří celou ekonomiku. "Obce a další úžeji profilovaní účastníci řízení, jako například památkáři nebo ochránci životního prostředí, však budou mít stále až příliš silné slovo. To umožní nadále prosazovat partikulární zájmy, byť v nižší míře, které ekonomice jako celku ne vždy svědčí," sdělil Kovanda.
Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners uvedl, že úprava stavebního práva je zcela nezbytná. Podle něj není současným problémem pouze délka povolovacích řízení, ale také jejich složitost. "Problém je, že v návrhu předkládaném vládě stále zůstává řada zásadních připomínek, které dosud nebyly vypořádány. Navíc je návrh nové normy velmi rozsáhlý a má příliš mnoho vznesených připomínek. Proto se obávám, že schvalování nového zákona bude během na dlouhou trať, a není jisté, zda bude sledovaných cílů dosaženo," dodal Kadlec.
Legislativní rada vlády v prvním srpnovém týdnu doporučila vládě schválit upravené znění návrhu zákona. Významné koncepční zásahy podle rady nenastaly. Ve většině úprav šlo spíše o technické záležitosti a právní upřesnění, aby zákon co nejlépe fungoval v praxi.
Podle návrhu zákona by po jeho schválení mělo stačit jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Celý proces má být digitalizovaný. Neintegrovaní do systému takzvaného jednoho razítka mají zůstat jen částečně památkáři, a to u kulturních a národních památek a památkových rezervací.
Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek odklonil od původní podoby a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy. Podle Sdružení místních samospráv zákon zruší většinu stavebních úřadů v obcích a povede k odlivu odborníků, kteří tam specializovanou stavební agendu dosud vykonávali.
