Lidé by si měli dávat pozor na nevýhodné smlouvy od dodavatelů i na přihlášky do aukcí od zprostředkovatelů. Místo úspory za elektřinu se totiž mohou dočkat tučné pokuty.
Za prvních pět měsíců letošního roku přijal Energetický regulační úřad (ERÚ) už přes 5 500 stížností na dodavatele i zprostředkovatele. Odhaduje, že do konce roku 2021 může dorazit 13 300 podání, ale může jich být i více. Elektřina totiž zdražuje, a to je voda na mlýn nepoctivým obchodníkům.
„Kdykoliv ceny rostou, narůstá také ochota spotřebitelů ke změně dodavatele. Toho pak zneužívají zprostředkovatelé, když ve svých telefonátech lákají z lidí závazné přihlášky do aukcí, které nezřídka končí několikatisícovou pokutou," varuje Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
Riziko rychlého souhlasu
Dodavatelé i zprostředkovatelé v posledních měsících domácnosti nejen obchází, ale častěji také volají. „K uzavření smlouvy po telefonu mohou být lidé manipulovaní sérií vhodně formulovaných dotazů, až nakonec odpoví ano na někdy úmyslně zmatečně položenou či triviální otázku. Zaznamenali jsme i případy, kdy byl hovor účelově sestříhán, aby to vypadalo, že spotřebitel smlouvu uzavřel, ačkoliv tak ve skutečnosti neučinil,“ říká Eduarda Hekšová ze spotřebitelské poradny dTest.
Podepisování smluv mezi dveřmi nebo jejich uzavírání po telefonu je přitom velmi rizikové, protože lidé nevědí, s čím souhlasí a jaké jim hrozí sankce, pokud svým závazkům nedostojí. Potom se stává, že nevědí, kdo je jejich dodavatelem. Nebo zprostředkovateli svěří plnou moc a on pak za ně může libovolně uzavírat smlouvy, například s dodavatelem, který vzešel ze slibované aukce. Ta se často ani neuskuteční.
Některé domácnosti pak mají se svým dodavatelem uzavřenou smlouvu na dobu určitou, a pokud od něho chtějí odejít, aby vyhověli nově uzavřené smlouvě a mohli odebírat energii od nového dodavatele, původní společnost od nich požaduje sankci za předčasné ukončení smlouvy. Pokuta jim ale hrozí i z druhé strany, pokud závazku u nového dodavatele nevyhoví.
To samé pořád dokola
Nekalí obchodníci přitom stále dokola využívají ty samé triky. Zpočátku mohou být milí a usměvaví, nad kávou si s důvěřivým člověkem povídají o dodávkách energií ale i o životě. Do toho přidají informace o tom, že lidé mohou za elektřinu ušetřit, pokud přidají svůj podpis na smlouvu nebo na přihlášku.
„Ovšem pokud to nejde po dobrém, může obchodník zvolit nátlakové metody. Například předstírá, že je uražen nedůvěrou spotřebitele, snaží se v něm vzbudit pocit viny nebo studu, takže spotřebitel nakonec podlehne a podepíše dokumenty, z nichž se později vyklube nevýhodná smlouva o dodávkách energií nebo přihláška do aukce,“ popisuje praktiky Eduarda Hekšová.
Pokud lidé na nabídku kývnou, ať už po telefonu nebo smlouvu podepíšou osobně, a později si vše rozmyslí, neměli by otálet s výpovědí. Od smluv uzavřených při podomním prodeji lze totiž odstoupit, a to do 14 dnů od jejich uzavření. Pokud jde o smlouvu sjednanou přímo s dodavatelem energií, lze ji vypovědět ještě do 15 dnů od zahájení dodávek. To ale neplatí v případě zprostředkovatelů, například aukčních společností. Tam mohou lidé uplatnit pouze první možnost, tedy odstoupení do dvou týdnů.
Obrana s pomocí úřadů
Pokud lidé nestihnou od smlouvy včas odstoupit či ji vypovědět, případně odstoupit od přihlášky do aukce energií, obrana bývá složitější. „V závislosti na konkrétní situaci lze poukázat na užití nátlaku, nekalé obchodní praktiky nebo uvedení v omyl ze strany podomního prodejce či zprostředkovatele, a zpochybnit tak, že vůbec došlo k řádnému uzavření smlouvy. Dále je možné pokusit se zpochybnit požadovanou smluvní pokutu či její výši poukazem na neurčitost, nepřiměřenost nebo nepřípustnost,“ uvádí Eduarda Hekšová.
Lidé se také mohou obrátit na takzvané dozorové orgány. V případě dodavatelů energií to je Energetický regulační úřad. Na zprostředkovatele pak má páky Česká obchodní inspekce.
