Domácnosti, které plynem vaří nebo vytápí, by si podle odborníků měly jednou za čas porovnat cenu zemního plynu. Nabídky dodavatelů se totiž mohou lišit o stovky až tisíce korun.
Zhruba 80 procent ceny plynu tvoří obchodní složka. To znamená, že velkou část platby mohou lidé ovlivnit změnou dodavatele. Letos už podle statistik Operátora trhu (OTE ČR) změnilo dodavatele téměř 155 tisíc domácností, což je o 40 tisíc více než loni za stejné období. Hlavní motivací bývá nižší cena. Rozdíl mezi platbou za megawatthodinu, v níž je cena plynu účtována, může být i 200 korun.
Svobodný trh, doporučená cena
Od roku 2016 mají spotřebitelé v ruce nástroj, který jim má pomoci ceny plynu porovnat. Energetický regulační úřad (ERÚ) co čtvrt roku vydává tzv. indikativní ceny plynu, které mají sloužit spíše jako ukazatele nebo nezávazná doporučení pro dodavatele. Trh s plynem je totiž svobodný.
„Jde o ceny orientační, chcete-li doporučené. Slouží především jako návod pro spotřebitele a jako nezávazné doporučení pro obchodníky,“ uvádí Vladimír Outrata z Energetického regulačního úřadu.
Regulátor počítá indikativní ceny plynu na základě aktuálního vývoje burzovních cen. Zahrnují také přiměřenou marži obchodníka. Právě marže nebo strategie nákupu jsou tím, co se do výsledných cen dodavatelů promítá.
Proto na trhu mohou existovat zásadní rozdíly. ERÚ zavedl indikativní ceny plynu v reakci na výrazné zlevnění komodity na burzách v době, kdy ne všichni dodavatelé tento pokles promítli do svých ceníků.
Tak akorát vysoká platba za plyn
Pro třetí čtvrtletí letošního roku vypočítal Energetický regulační úřad cenu plynu na 699 korun za megawatthodinu pro domácnosti, jež komoditu používají k vytápění. Lidé, kteří na plynu vaří, by měli platit kolem 899 korun a domácnosti ohřívající plynem vodu 749 korun.
Indikativní ceny plynu jsou rozdělené podle charakteru odběru – vaření, ohřev vody a vytápění. Nezahrnují DPH a je nutné k nim přičíst regulovanou složku ceny, která je specifická pro dané distribuční území. Všechny tyto údaje pro výpočet celkové ceny zjistí spotřebitelé na vyúčtováních za služby dodávky plynu.
Poslouží i srovnávače
„Od počátku se někteří dodavatelé vymezují proti tomuto ukazateli, považují ho za cenový diktát. To je špatná interpretace, neboť tento ukazatel dodavateli nic nepřikazuje. Dobře slouží spotřebitelům, kteří si mohou jednoduše porovnat, kolik jim účtuje současný dodavatel, a napoví jim, zda se vyplatí hledat jiného dodavatele,“ dodává Vladimír Outrata.
Záměrem indikativních cen zemního plynu je dát spotřebitelům do rukou argument. To se ale podle některých odborníků ne vždy setkává s úspěchem. „Indikativní cena plynu nemá valného významu pro vyjednávání s dodavateli. Mnohem užitečnější je vycházet z konkrétních nabídek, které si zákazník může zjistit z některého internetového srovnávače. Pro další období se lidé budou muset připravit na zvýšení konečné ceny plynu,“ konstatuje Jiří Gavor, analytik společnosti ENA.
Lidé by si ceny plynu měli porovnat alespoň jednou ročně, například v době, kdy jim obchodník pošle vyúčtování.
