Hodně zodpovědnosti za málo peněz. Kandidovat na starosty a zastupitele chce každým rokem čím dál méně lidí, a to i přesto že o komunální volby mají voliči tradičně zájem. Ve třetině obcí budou mít lidé dokonce na výběr jen z jedné kandidátky, v jedenácti obcích se pro nezájem kandidátů nebudou konat volby vůbec. Důvodů může být celá řada. Komunální politici mají od počátku pandemie covidu zmrazené platy, donedávna také museli zveřejňovat svá majetková přiznání.
Do komunálních voleb kandiduje letos přes 195 tisíc lidí, v předchozích volbách byl počet kandidátů vyšší o několik desítek tisíc. Prudce roste počet obcí, kde byla podána jen jedna kandidátka. Zatímco v roce 2014 to bylo 1289 obcí, o čtyři roky později to bylo 1612 obcí, letos už je to 1778 obcí. Lidé tam mohou prakticky jen volit dotyčnou stranu, vhodit prázdnou obálku nebo nepřijít k volbám vůbec.
Průvodce komunálními volbami:
Starostové malých obcí, kteří často vedle práce na radnici vykonávají další zaměstnání nebo podnikají, se shodují, že je za řízením obce příliš mnoho práce. Musejí například žádat o dotace, řešit drahé energie, zvažovat úvěry na budování kanalizace či řešit četné sousedské spory. Na rozdíl od primátorů a starostů velkých měst nemají dostatečný úřednický aparát na všechnu byrokracii. Komunální politici mají také už druhým rokem zmrazené platy, které nyní neodpovídají vývoji ekonomiky.
V šesti tisících obcí není důležitá stranickost, bez politické příslušnosti je celých 86 procent všech kandidátů. Politologové se shodují, že voliči v komunálních volbách spíše než strany volí konkrétní lidi, které znají. „U komunálních voleb je specifické, že si voliči dokážou představit konkrétní věci a kroky, které pro ně může město nebo obec udělat. V mnohem menší míře jde tak o hodnocení celostátní politiky,“ domnívá se politolog Masarykovy univerzity Miloš Gregor. Velké strany se prezentují zejména ve velkých městech.
Na některých místech proto dokonce známí straníci potlačují stranickou značku a kandidují za různá uskupení. Platí to zejména o ČSSD, pro kterou to bude první zkouška od prohraných sněmovních voleb v loňském roce. Například v Pardubicích lze nalézt sociální demokraty „schované“ pod sdružením Žijeme Pardubice, v Praze zase pod uskupením Solidarita.
Podle politologa Gregora utekli levicoví voliči od ČSSD k jiným partajím, zejména k ANO a SPD. „Samozřejmě mohou existovat místní enklávy, kde mohou být úspěšní starostové za sociální demokracii. Ale nečekám, že by mimoparlamentní levicové strany v nějakém větším měřítku v komunálních volbách uspěly. Tím spíš když v řadě měst kandidují politici ČSSD pod jinou značkou,“ domnívá se politolog.
