Léta podceňované sucho teď nutí kraje jednat. Řeky se za sto let zkrátily téměř o třetinu
Za posledních sto let v Česku zmizel milion hektarů mokřadů a rybníků. Celková délka říční sítě se zkrátila téměř o třetinu, rozloha niv a mokřadů klesla o 80 procent, plocha rybníků se od 17. století snížila o 70 procent a rozoráno bylo 270 tisíc hektarů luk a pastvin. Vyplývá to z dat ministerstva životního prostředí. Tyto proměny se spolu s oteplováním a klimatickými změnami projevily v posledních letech výrazným nárůstem sucha.
Letos v květnu bylo sucho v Česku viditelné dokonce z vesmíru. Data ze satelitů Evropské kosmické agentury ukázala, že zde byla zřejmě nejnižší vlhkost půdy za posledních šest let. Nejhorší byla situace na Olomoucku a Ústecku. Podle odborníků je zdejší sucho, které trvá od roku 2015, nejhorší za 500 let, a ani letošní deštivější léto nebude mít na příbytek spodních vod příliš velký vliv.
„V okamžiku, kdy sucho přichází, neuděláte v krajině mnoho. Již v roce 2017 jsme publikovali desatero adaptačních opatření, které by mohlo pomoci. Střednědobá i dlouhodobá opatření. V loňském roce jsme vydali Expertní stanovisko v oblasti adaptací na sucho, které obdržel každý poslanec a senátor. Znáte je? Seznámili své voliče s tímto dominantním problémem posledních let? Je to skutečně priorita tohoto státu?“ ptá se profesor Zdeněk Žalud z brněnské Mendelovy univerzity, člen týmu Intersucho, který se problematikou sucha a jeho dopadů zabývá od roku 2010. A dodává, že kroky musejí být víceúrovňové a mnohasektorové.
Sucho jako volební téma
Ačkoli by se mohlo zdát, že deště z nedávné doby stav sucha vylepšily, není to tak jednoduché. Nejhorší situaci v současné době hlásí regiony Rakovnicka, Lounska a Podbořanska nebo i jižní Morava. Srpnové deště dokázaly dosytit půdu i na severozápadě Čech tak, že nikde v Česku na konci léta nepanovaly dva nejhorší stupně zemědělského sucha ze šesti a třetí nejhorší byl pouze na polovině procenta území.
I tak se téma sucha, které politici v minulých letech podceňovali, dostává v letošních krajských volbách v některých krajích do popředí. „Kraj bude hrát stěžejní úlohu, protože stát žádnou strategii zatím nemá. Chceme reagovat tím, že uzavřeme dohodu s přírodou a krajinou. Což bude plán, který rozdělí kraj do několika oblastí. Z nich vybereme prioritní, kde vzniknou přírodní prvky, které vrátí krajinu před období padesátých let. Tedy k původní podobě. Když to neuděláme nejen na Plzeňsku, ale v celé zemi, za deset nebo dvacet let budeme žít v polopoušti, ve stepi,“ říká Josef Bernard, bývalý hejtman Plzeňského kraje za ČSSD, který nyní kandiduje jako nestraník za STAN.
Současnou krajinu jsme si podle Bernarda vytvořili v padesátých letech, kdy bylo vody hodně a na polích se jí lidé zbavovali – rozorávali meze a budovali systém meliorací. Vodní toky a jejich okolí upravovali tak, aby vodu v krajině co nejméně zadržovaly.
Výzkumný ústav meliorací uvádí, že až čtvrtina veškerých zemědělských pozemků byla od první světové války postupně odvodňována, aby se na nich dalo hospodařit.
V zemi se ocitly drenážní trubky, které dnes nepomáhají, a naopak odvádějí nedostatkovou vodu. V současné době odborníci nabízejí řešení, jak do drenáží nainstalovat regulační prvky, aby šlo podzemní potrubí uzavřít a zabránit tak odtoku podzemní vody. Vykopávání starých trubek z dvoumetrové hloubky by totiž bylo enormně finančně náročné, a navíc by výkopové práce zemědělské půdě ještě ublížily.
Padesát procent půdy na polích je v současné době ohroženo erozí, a proto se kromě zaslepování drenáží a staveb retenčních nádrží bude v budoucnu přistupovat i k omezování velikosti polí a řadě pozemkových úprav, které mají množství vody udržované v krajině posílit.
Problematice sucha se věnují i na východě České republiky. Pardubický kraj před dvěma lety založil Institut environmentálních výzkumů a aplikací. Ten již vybral deset oblastí s vodními toky, jimž se chce podrobně věnovat s ohledem na ochranu před záplavami nebo zadržení vody v krajině a připravuje projekty, jež by měly situaci zlepšit. „Chceme integrovat všechny aktéry v krajině, kteří mohou přispět k tomu, aby téma záplavy, voda a sucho bylo uchopitelné,“ řekl ředitel institutu Petr Řezníček. Jde podle něho o obce, zemědělská družstva, Lesy ČR, Povodí Labe či Moravy, Státní pozemkový úřad a další subjekty.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
