Volby 2020 | Sucho v Česku: Kraje musí začít jednat | E15.cz

Léta podceňované sucho teď nutí kraje jednat. Řeky se za sto let zkrátily téměř o třetinu

Michal Nosek

Za posledních sto let v Česku zmizel milion hektarů mokřadů a rybníků. Celková délka říční sítě se zkrátila téměř o třetinu, rozloha niv a mokřadů klesla o 80 procent, plocha rybníků se od 17. století snížila o 70 procent a rozoráno bylo 270 tisíc hektarů luk a pastvin. Vyplývá to z dat ministerstva životního prostředí. Tyto proměny se spolu s oteplováním a klimatickými změnami projevily v posledních letech výrazným nárůstem sucha.

Letos v květnu bylo sucho v Česku viditelné dokonce z vesmíru. Data ze satelitů Evropské kosmické agentury ukázala, že zde byla zřejmě nejnižší vlhkost půdy za posledních šest let. Nejhorší byla situace na Olomoucku a Ústecku. Podle odborníků je zdejší sucho, které trvá od roku 2015, nejhorší za 500 let, a ani letošní deštivější léto nebude mít na příbytek spodních vod příliš velký vliv.

„V okamžiku, kdy sucho přichází, neuděláte v krajině mnoho. Již v roce 2017 jsme publikovali desatero adaptačních opatření, které by mohlo pomoci. Střednědobá i dlouhodobá opatření. V loňském roce jsme vydali Expertní stanovisko v oblasti adaptací na sucho, které obdržel každý poslanec a senátor. Znáte je? Seznámili své voliče s tímto dominantním problémem posledních let? Je to skutečně priorita tohoto státu?“ ptá se profesor Zdeněk Žalud z brněnské Mendelovy univerzity, člen týmu Intersucho, který se problematikou sucha a jeho dopadů zabývá od roku 2010. A dodává, že kroky musejí být víceúrovňové a mnohasektorové.

Sucho jako volební téma

Ačkoli by se mohlo zdát, že deště z nedávné doby stav sucha vylepšily, není to tak jednoduché. Nejhorší situaci v současné době hlásí regiony Rakovnicka, Lounska a Podbořanska nebo i jižní Morava. Srpnové deště dokázaly dosytit půdu i na severozápadě Čech tak, že nikde v Česku na konci léta nepanovaly dva nejhorší stupně zemědělského sucha ze šesti a třetí nejhorší byl pouze na polovině procenta území.

I tak se téma sucha, které politici v minulých letech podceňovali, dostává v letošních krajských volbách v některých krajích do popředí. „Kraj bude hrát stěžejní úlohu, protože stát žádnou strategii zatím nemá. Chceme reagovat tím, že uzavřeme dohodu s přírodou a krajinou. Což bude plán, který rozdělí kraj do několika oblastí. Z nich vybereme prioritní, kde vzniknou přírodní prvky, které vrátí krajinu před období padesátých let. Tedy k původní podobě. Když to neuděláme nejen na Plzeňsku, ale v celé zemi, za deset nebo dvacet let budeme žít v polopoušti, ve stepi,“ říká Josef Bernard, bývalý hejtman Plzeňského kraje za ČSSD, který nyní kandiduje jako nestraník za STAN.

Současnou krajinu jsme si podle Bernarda vytvořili v padesátých letech, kdy bylo vody hodně a na polích se jí lidé zbavovali – rozorávali meze a budovali systém meliorací. Vodní toky a jejich okolí upravovali tak, aby vodu v krajině co nejméně zadržovaly.

Výzkumný ústav meliorací uvádí, že až čtvrtina veškerých zemědělských pozemků byla od první světové války postupně odvodňována, aby se na nich dalo hospodařit.

V zemi se ocitly drenážní trubky, které dnes nepomáhají, a naopak odvádějí nedostatkovou vodu. V současné době odborníci nabízejí řešení, jak do drenáží nainstalovat regulační prvky, aby šlo podzemní potrubí uzavřít a zabránit tak odtoku podzemní vody. Vykopávání starých trubek z dvoumetrové hloubky by totiž bylo enormně finančně náročné, a navíc by výkopové práce zemědělské půdě ještě ublížily.

Padesát procent půdy na polích je v současné době ohroženo erozí, a proto se kromě zaslepování drenáží a staveb retenčních nádrží bude v budoucnu přistupovat i k omezování velikosti polí a řadě pozemkových úprav, které mají množství vody udržované v krajině posílit.

Problematice sucha se věnují i na východě České republiky. Pardubický kraj před dvěma lety založil Institut environmentálních výzkumů a aplikací. Ten již vybral deset oblastí s vodními toky, jimž se chce podrobně věnovat s ohledem na ochranu před záplavami nebo zadržení vody v krajině a připravuje projekty, jež by měly situaci zlepšit. „Chceme integrovat všechny aktéry v krajině, kteří mohou přispět k tomu, aby téma záplavy, voda a sucho bylo uchopitelné,“ řekl ředitel institutu Petr Řezníček. Jde podle něho o obce, zemědělská družstva, Lesy ČR, Povodí Labe či Moravy, Státní pozemkový úřad a další subjekty.

Pokračování článku patří k prémiovému obsahu E15
fotoRoční předplatné1899 Kč
Ušetříte 489 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
fotoČtvrtletní předplatné499 Kč
Ušetříte 98 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
fotoMěsíční předplatné99 Kč
Cena 99 Kč platí pro první měsíc pro nové předplatitele. Další následující měsíc stojí 199 Kč.
Objednat
fotoDarujte roční předplatnéNáhled předplatného1899 Kč Objednat
Firemní předplatné
Roční licence pro firmy a instituce
Printová verze E15
Předplatné printového deníku E15

Volby 2020

Krajské volby a 1. kolo voleb do Senátu se konají 2. a 3. října 2020. Druhé kolo voleb do Senátu se koná 9. a 10. října. Přečtěte si, jak se stát členem volební komise a jak získat voličský průkaz.

Krajské volby

Kandidáti do krajů Jak volit v krajských volbách? Výsledky krajských voleb

Volby do Senátu

Kandidáti do Senátu Druhé kolo voleb Výsledky senátních voleb

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!