Moravské kraje: odklon od těžby, vylidňování a spor o novou nemocnici

Kraj Vysočina, který leží částečně v Čechách a částečně na Moravě, je převážně venkovský, s čímž souvisejí i některé jeho problémy. Řídká hustota zalidnění a velký počet malých obcí vytvářejí tlak zejména na kvalitní infrastrukturu. Region má výhodu, že ho protíná páteřní dálnice D1 i důležitá železniční trať Praha–Brno s návazností na mezinárodní dopravu. Palčivým problémem ale začal v posledních letech být stav zhruba čtyř a půl tisíce kilometrů silnic nižší třídy ve správě kraje. Silně je totiž zatěžuje těžba dřeva v důsledku kůrovcové kalamity. Podle silničářů přepravily kamiony v uplynulém roce skoro pětinásobné množství kulatiny než v roce 2016. Silnice ničí i přeprava materiálu na opravu D1. Kraj nedávno zavedl systém integrované veřejné dopravy a nyní se s obcemi pře o příspěvky na něj. Hospodaření krajských nemocnic je v černých číslech, ačkoli jsou výsledky o něco horší, než byly v roce 2016. Kraj přitom na jejich provoz přispívá, loni pět zařízení takto získalo sto milionů korun.

Krajské volby 2020: Vysočina >>>

Lidnatý kraj s převážně městským obyvatelstvem, tradičně orientovaný na těžbu a těžký průmysl, bojuje především se změnou své ekonomické orientace. Přestože se v regionu už hodně změnilo, útlum těžby uhlí ho ještě stále ovlivňuje a bude patrně nejdůležitějším volebním tématem oblasti. V kraji je nejvyšší nezaměstnanost nejen na Moravě, ale i v rámci celé České republiky a další pracovní místa jsou ze zmíněného důvodu v ohrožení v nejbližších letech. Podle kritických hlasů chybí vedení oblasti odvaha pouštět se do nových projektů. Region by se podle odborníků měl co nejvíce orientovat na tvorbu malých a středních podniků a soustředit se na to, aby tradiční odvětví nebyla nahrazována z tak velké míry příležitostmi v automobilovém průmyslu. K tomu by měla napomoci i lepší spolupráce škol a firem. Zatím v kraji dochází k trvalému úbytku obyvatelstva a po Ústeckém má druhou nejvyšší míru kriminality v zemi. Problémem je i přetrvávající ekologická zátěž daná průmyslovým působením. V regionu se řeší také dostupnost zdravotní péče, kterou by mělo zvýšit budovaní urgentních příjmů v několika nemocnicích.

České regiony řeší špatné silnice či málo zdravotníků

Krajské volby

Olomoucký kraj je poměrně nevyvážený. Jeho obyvatelstvo je koncentrováno především v oblasti měst Olomouc, Přerov a Prostějov na jihu, který byl historicky soustředěný především na zemědělství a potravinářství a i nyní představuje hlavní ekonomický potenciál kraje. Zejména Šumpersko a Jesenicko na hornatém severu se potýká s úbytkem obyvatelstva, tento problém však region trápí celkově. Mladí lidé v odlehlejších místech nevidí ve svých rodištích žádnou budoucnost, problematické zůstává i dopravní spojení do velkých měst. Nedostatečná dopravní infrastruktura zároveň brzdí větší rozvoj turistiky v Jeseníkách a okolí. Regionu také dlouho chyběl kvalitní výzkum a vývoj, organizace zaměřené na inovace, problematická byla i úroveň středních škol. Zmíněné odlehlé oblasti se potýkají i s nedostatkem praktických lékařů. Společnost, která provozuje krajské nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku však loni hospodařila se ziskem. Jedním ze silných témat v regionu je také sucho, v kraji přitom zároveň často dochází k lokálním povodním.

Jeden z nejlidnatějších krajů se podílí na hrubém domácím produktu země z desetiny a má velký ekonomický potenciál v průmyslu, zemědělství i ve službách, zejména turistice. Je významným dopravním uzlem s mezinárodním přesahem. Nedokončená přesto zůstává dálnice na Vídeň, tento neúspěch ale nepadá na konto kraje. Problémem je i brněnské letiště, které podobně jako další regionální vzdušné přístavy zápasí s nízkým počtem linek. Region neustále rozšiřuje systém integrované dopravy, přesahující do Rakouska a na Slovensko, což s sebou nese i některé kontroverze. Také Jihomoravský kraj se potýká s nedostatkem zdravotnického personálu ve svých devíti nemocnicích, snaží se ho lákat na studijní stipendia. Celkově nemocnice loni skončily ve ztrátě, což bylo dáno hospodařením zařízení v Ivančicích a ve Vyškově. V rámci vznikající koncepce zdravotnictví by je měla v budoucnu zastřešovat jedna organizace. Kraj také aktuálně investuje do rekonstrukce zdravotnických objektů a výstavby základen záchranářů. V poslední době se mu příliš nedaří stavět domovy pro seniory. Region také podle kritiků zatím dostatečně nereaguje na to, že do středních škol zamíří silné ročníky.

Kraje jsou tak trochu všechno a nic, říká politolog Jüptner

Krajské volby

Záměr hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) postavit novou nemocnice v Malenovicích, tedy na předměstí Zlína, je tak silným předvolebním tématem, že bývá nadcházející krajské hlasování označované za referendum o velké investici. Podle kritiků bude projekt za přinejmenším osm miliard korun pro region příliš velkou zátěží. Opozice prohlašuje, že kraj řeší stavby a rekonstrukce, koncentruje péči do regionální metropole a selhává v jejím zajištění jinde. Kritici tvrdí, že kraj zanedbává i dopravní infrastrukturu, část krajských silnic je v havarijním stavu. Dlouhodobou slabinou odlehlého kraje je nedokončené dálniční spojení, které by mimo jiné odlehčilo přetěžované silnici I/55. Oblasti by k rozvoji pomohla také lepší propojenost se Slovenskem. Kraj se také potýká s neustálým poklesem obyvatelstva, firmy narážejí na nedostatek lidských zdrojů způsobený zejména odlivem mladých mozků do Prahy či Brna. Kraj se přesto v posledních dvou letech umístil vysoko na žebříčku v anketě Místo pro život. Její tvůrci ocenili zejména školství a péči o děti v regionu.

Komentář Petra Peška: Hrátky s voličem

Názory a analýzy