Kraje jsou tak trochu všechno a nic, říká politolog Jüptner

Petr Jüptner

Petr Jüptner Zdroj: Michaela Szkanderová

Petr Jüptner
Petr Jüptner
Petr Jüptner
Petr Jüptner
5
Fotogalerie

Kraje to u nás ani dvacet let po svém vzniku nemají lehké. A podobné je to s krajskými volbami – někdy jsou považovány za druhořadé, případně za malé referendum o vládní politice či za generálku na sněmovní klání. Mají ale svůj význam. Jak dopadnou ty nadcházející podzimní?  “Hnutí ANO je přinejmenším favoritem voleb. Může se ale začít hroutit jeho obraz jako neporazitelné vítězné strany,” říká ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Jüptner.

Za necelé dva měsíce nás čekají krajské volby. O co v nich vlastně jde?

Každé z těch dosavadních byly trošku jiné. Například ty úplně první v roce 2000 byly o samotných krajích. Později se do nich čím dál víc dostávala témata národní politiky, viz například éra ČSSD a téma poplatků ve zdravotnictví. Poslední krajské volby pak byly někde mezi – částečně se tam promítli komunální politici a zájmy obcí, na druhou stranu i národní témata.

Jak to z dnešního pohledu odhadujete s těmi nadcházejícími?

Nejdřív je třeba si říct, jak se vlastně krajské volby chovají. Kraje a krajská témata to mají strašně těžké. Sice mají v našem politickém systému své místo, hrají důležitou úlohu, ale politici jim to nedělají zrovna jednoduché. Snaží se přesvědčovat voliče, jak jsou na to dlouhodobě zvyklí, v kampaních vystupují podle toho, co jim funguje. Krajské volby jsou proto částečně takovými klasickými volbami druhého řádu, kdy se do nich strany, aby zmobilizovaly voliče, snaží dostat ta národní témata. Stávají se tak malým referendem o celostátní politice a jakousi generálkou na sněmovní volby. Na druhou stranu ale ve volbách „prodávají“ i tu komunální úroveň, což vychází z velké důvěry voličů v komunální politiky. Snaží se vysvětlit, že je potřeba mít dobrý vztah mezi obcí a krajem, například kvůli shánění dotací.

Mohou podzimní volby ovlivnit situaci ve vládě či tvorbu koalic pro příští sněmovní klání?

U všech těch voleb – ať už jsou to krajské, komunální či senátní – je to podobné. Objeví se vlna spekulací, nápadů a silných vyjádření. Přinese to nové impulsy a po nějaké době utichne. Takže bych to nepřeceňoval. Je tu ale několik momentů, které mohou být s ohledem na nadcházející sněmovní volby zajímavé. Každopádně nemyslím, že by to mělo mít nějaký zásadní vliv na vztahy ve vládní koalici.

Ani případný další propad sociální demokracie?

Sociální demokracie byla na nižších úrovních často slabší, například v 90. letech na komunální úrovni, a ten deficit až později postupně doháněla. Podobně měla horší výsledky na krajské úrovni, když byla u vlády. Levicovým voličům nepřijde význam krajů úplně zřejmý, takže ke krajským volbám moc nechodí. A stejně tak, jak dopadly pro ČSSD špatně komunální volby, tak to pro ni může skončit i v krajských volbách. Dá se říct, že ČSSD je na to už zvyklá a rozlišuje se tam mezi národní úrovní a těmi dalšími úrovněmi.

A co rozkol v Ústeckém kraji, kde vedení ČSSD postavilo vlastní kandidátku oproti krajské organizaci? Může se nějak projevit na výsledku?

To může být samozřejmě zajímavé. ČSSD lavíruje na jedné straně mezi rozmělněním své značky v různých regionálních seskupeních a mezi udržením „pořádku“ ve straně. A tady se zjevně vsadilo na pořádek ve straně, který je důležitý pro koaliční vládnutí na parlamentní úrovni, a s tím úspěchem v krajských volbách se asi ani příliš nepočítá.

Co jiného tedy mohou krajské volby přinést?

S ohledem na koalice je zajímavější a dost možná i bezprecedentní situace v pravém středu politického spektra. Malé strany si začínají uvědomovat, že samostatný postup v parlamentních volbách může být rizikový. Ukazuje se nutnost spolupráce, probíhají různá jednání, objevují se různé nápady. Zajímavé je, že teď v krajských volbách máme spoustu variant předvolebních koalic a společných kandidátek, které tyto snahy vyjadřují. Jde přitom o hodně různorodé konfigurace. Jednou vidíme TOP 09 s ODS, jindy se Zelenými. Jednou jde STAN samostatně, jindy s TOP 09, jindy zase s někým jiným. I například lidovce vidíme v různých koalicích.

Takže si strany testují koalice pro sněmovní volby?

Svědčí to hlavně o tom, jak je krajská politika svébytná. Krajští politici často přicházejí z radnic, mají tam své partnery. Politika je tam často postavena na osobních vztazích, které jsou v každém kraji jiné. Pak tu jsou různé komunální kauzy, které mají také na vzájemné vztahy dopad. To vše bude hrát roli. Není to ani tak o tom, že by si někdo něco zkoušel nebo nezkoušel. Bude to o těch příbězích úspěchu, které mohou být inspirací. Pak se to může promítnout do úvah o společných kandidátních listinách. Ale vzhledem k tomu, že v každém kraji jsou jiné představy, bude to strašně těžké. Což už možná začínáme vidět v té u rýsující se koalice STANu a Pirátů, kdy Piráti mají ze STANu přirozeně obavy.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!