Expremiér Mirek Topolánek může mít velký problém se svou kandidaturou na Hrad. Podle některých ústavních právníků totiž podpisy senátorů a poslanců, kteří se „upsali“ více kandidátům, nebudou platit. Přestože ministerstvo vnitra uvádí opak. Upozornila na to Mladá fronta Dnes s odkazem na názor Jana Kysely a Václava Pavlíčka. Stejného názoru jsou ale také někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (BEZPP) a exministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD), kteří to potvrdili pro Blesk.cz. Naopak za názorem vnitra stojí ústavní právník Jan Kudrna.
Co říká zákon? Podle § 21 odst. 2 zákona o volbě prezidenta „navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu."
Ministerstvo vnitra aktuálně trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. Ústava ani zákon o volbě prezidenta to nezakazují, řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
Přehled všech kandidátů na prezidenta najdete zde >>>
Je to výrazný posun oproti minulosti – před první přímou prezidentskou volbou v roce 2013 resort naopak uváděl, že jeden konkrétní zákonodárce může podpořit jen jednoho kandidáta.
„Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin,“ zdůraznil dnes Mlsna.
Ústávní právník a vysokoškolský pedagog Jan Kudrna na změně stanoviska ministerstva vnitra nevidí nic zvláštního ani neobvyklého. „To, že si v roce 2013 zákon vykládalo jinak, je poměrně běžná věc, která se stává. Tehdy se na to dívali tak, že poslanec nebo senátor může navrhovat vždy pouze jednoho kandidáta. Domnívám se totiž, že nikoho ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Až když se na to začali ptát redaktoři a ministerstvo získalo zpětnou vazbu, podívalo se na zákon z jiného úhlu pohledu,“ doplnil pro info.cz Kudrna.
Zároveň se domnívá, že k soudu nějaké stížnosti přeci jen dorazí, a to ze strany neúspěšných kandidátů nebo naštvaných voličů. Správní žalobu související s přihláškou do prezidentských voleb však může podat jen kandidát, kterého ministerstvo vnitra do voleb nezaregistrovalo. Soudně nelze zpochybnit to, že byl úspěšně zaregistrován někdo jiný, jak zmínil i Mlsna.
Vše o prezidentských volbách čtěte zde >>>
Kudrna je navíc zastáncem výkladu, že zákon mluví o konkrétní množině zákonodárců, nikoliv o jednotlivcích. Problém by podle něj při takovém výkladu nastal pouze tehdy, sešlo-li by se deset podpisů stejných senátorů, nebo dvaceti stejných poslanců pod dvěma různými kandidaturami. Což se s největší pravděpodobností nestane. Duplicita jednotlivců nevadí.
„Ten paragraf hovoří v množném čísle. Vnitro má pocit, že tam může být pochybnost. Není tam napsáno, že 'navrhující poslanec nebo senátor může podpořit pouze jednu kandidátní listinu'. Došli k závěru, že se to dá vykládat tak, že je vyloučena totožnost podporující skupiny poslanců nebo senátorů. Oni si zvolili, podle mě správnou cestu, že když tu jsou dvě možnosti výkladu a jedna je ve prospěch uplatnění ústavně garantovaného práva, tak si vybrali tu liberálnější,“ řekl pro Blesk.cz Kudrna.
Ústávní právník a vysokoškolský pedagog následně svou argumentaci ještě rozvedl pro portál Info.cz: „V případě pochybností je třeba zákon vykládat ve prospěch uplatnění ústavně garantovaného práva nebo svobody,“ uvedl Kudrna.
Opačný názor však zastává exministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD), který uvedl, že zákon mluví jasně. „Senátor se může podepsat pouze jednomu z kandidátů. Pokud se podepsal vícekrát, jeho podpisy musí být na všech listinách hodnoceny jako neplatné. Vnitro nemůže posuzovat, komu toho senátora ponechá,“ míní Dienstbier.
„Nemůžou říct, že Fischer jich má dost, tak Czernina nechají Topolánkovi. Pan senátor Czernin se veřejně vyjádřil, že jeho kandidátem je Pavel Fischer, ale že to tedy podepsal i tomu Topolánkovi,“ dodal.
Profil největšího favorita prezidentských voleb Miloše Zemana čtěte zde >>>
„To, že senátoři nebo poslanci neznají zákony a že je neznají ani kandidáti na prezidenta, tak pokud kvůli tomu se vůbec do té volby nekvalifikují, tak je to jejich chyba. To není zmatek na straně státu,“ má jasno Dienstbier.
„Bylo to vyjádření pracovnice PR odboru a ne věcně příslušných útvarů. Řadová úřednice nevykládá zákony. Nevidím důvod, proč by to mělo zpochybnit volby. Předpokládám, že vnitro nemá žádnou jinou možnost, než ty zdvojené podpisy vyškrtnout a pak rozhodne, kdo jich má dost,“ argumentuje někdejší předseda Legislativní rady vlády.
