Prezident se musí více věnovat regionálním rozdílům, říká bývalý guvernér ČNB Tůma
Bývalý guvernér České národní banky a předseda dozorčí rady ČSOB Zdeněk Tůma působil před volbami ve sboru expertů, kteří radili Petru Pavlovi v ekonomických otázkách. Po Pavlově zvolení se ale na Hrad nechystá. Přesto má návrhy, jak změnit některé prezidentské pravomoci. „Viděli jsme, že v horizontu několika měsíců došlo prakticky ke kompletní obměně bankovní rady. Bohužel se nikdy nepovedlo nastavit, že by tam byly překrývající se mandáty podobně jako v Senátu, kde se vždy jednou za dva roky mění třetina komory,“ zmiňuje příklad možné změny.
Co očekáváte od nového prezidenta v ekonomické oblasti?
Neočekávám toho tak moc. Podle mého názoru hodně těch předvolebních debat šlo tím směrem, ale všichni víme, že prezident nemá zas tak moc pravomocí v ekonomické oblasti. Ale bezpochyby je pravda, že může nastolovat nějaká témata, může je debatovat s vládou, ale ty pravomoci jsou někde jinde.
Pokud bych si měl vybrat, tak mám za to, že hodně málo pozornosti bylo v minulosti věnováno ze strany všech vlád regionálním rozdílům. Máme docela velké rozdíly z hlediska ekonomické výkonnosti, což se promítá do oblasti vzdělání či zdravotnictví. To je něco, co by mohlo být téma i pro příštího prezidenta.
Petr Pavel nastoupí do úřadu v situaci, kdy na tom ekonomika není nejlépe. Hovoří se o tom, že jsme už loni prošli recesí, letošní ekonomický růst bude podle predikcí minimální. Jak může podle vás prezident v takové situaci působit na zranitelné lidi optimisticky a vnést do národa nějakou pozitivní energii?
Vzhledem k tomu, že tady máme velké regionální rozdíly, tak by se měl podívat na to, kde jsou, ty regiony navštěvovat, o čemž mluvil. Zatím jsme recesí neprošli, ekonomika dosud rostla. Čekalo se, že ta situace v loňském roce bude daleko horší, čekalo se, že letos v prvním nebo druhém kvartálu budou problémy. Uvidíme, ale zatím ta situace není zdaleka tak špatná. Ani ty zprávy od našich hlavních obchodních partnerů, tedy hlavně Německa, nejsou vůbec tak špatné.
Zdá se, že s tím tlakem a vnějšími šoky, které souvisejí ještě pořád s dopady covidu nebo válkou na Ukrajině Evropa zvládá docela dobře. Ale není pochyb o tom, že procházíme celkem složitým obdobím. Naděje je však slušná, i když nedokážu odhadovat, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině, což bude pro další vývoj klíčové.
Jak by mohl prezident ovlivnit aktuální politiku centrální banky? Pro nového prezidenta zbývá v rámci příštího volebního období jmenovat jednoho člena bankovní rady.
Nemůže a ani by neměl mít tu ambici. Je pravda, že prezident má pravomoc jmenovat členy bankovní rady, ale rozhodně centrální banka by měla být nezávislá. Ani prezident by neměl říkat, že by to banka měla dělat tak či onak. Přesně jak říkáte, zbývá tam k jmenování jedno místo.
V této souvislosti bych ale chtěl říct jinou věc. Během těch debat byla otevřena otázka v souvislosti s výlučnou pravomocí prezidenta jmenovat členy bankovní rady, a jde o to, jestli by se toto nemělo nějakým způsobem modifikovat. Hodně se mluví o tom, že by při tom jmenování měl mít prezident partnera, jako je tomu v případě ústavních soudců, to znamená, že by Senát měl verifikovat prezidentovy návrhy.
Jsou ještě důležitější otázky, než je tato. Viděli jsme, že v horizontu několika měsíců došlo prakticky ke kompletní obměně bankovní rady. Bohužel se nikdy nepovedlo nastavit, že by tam byly překrývající se mandáty podobně jako v Senátu, kde se vždy jednou za dva roky mění třetina komory. Myslím, že by vůbec nebylo špatné, kdyby se něčeho podobného podařilo dosáhnout v případě členů bankovní rady.
Další důležitou otázkou je délka mandátu člena bankovní rady. Mít dva mandáty není převažující praxe v Evropě a nebylo by vůbec špatné diskutovat o tom, zda by člen bankovní rady neměl mít jen jeden mandát, možná i delší, než je nyní. Ten výhled opakovaného jmenování může vést k tomu, že člen bankovní rady se bude snažit vyjít vstříc tomu, co chce prezident.
Prezident ale nemá zákonodárnou pravomoc. Hovořil jste o těchto návrzích s vládou?
Prezident by měl být připraven diskutovat a já věřím, že tento prezident bude připraven se o těchto tématech bavit.
Před volbami jste působil v expertním týmu poradců Petra Pavla. Pokud by vám teď nabídl místo poradce na Hradě, přijal byste to?
Ne, poradcem prezidenta určitě nebudu.
Zdeněk Tůma (62)
Byl guvernérem ČNB v letech 2000 až 2010. Po odchodu z centrální banky pracoval jako partner zodpovědný za finanční služby v KPMG Česká republika. V minulosti působil také jako hlavní ekonom Patria Finance nebo byl výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně. Od roku 2019 působí jako šéf dozorčí rady ČSOB.
