Čeští politici nemají recept na elektronizaci státní správy, upozorňuje estonský expert

Čtečka občanských průkazů

Čtečka občanských průkazů Zdroj: Michal Tomeš, E15

Čtečka občanských průkazů
Buňka pro výrobu občanského průkazu
Budeme potřebovat nové občanky?
Středa 23. 12. a pak až 4. ledna. Potřebujete-li vyměnit občanku či pas, dnes máte poslední šanci v tomto roce. (ilustrační foto)
5 Fotogalerie

Náročnost stavebních řízení, složité vyplňování daňových přiznání nebo zdlouhavé zakládání vlastní firmy. To jsou jen některé byrokratické překážky, kvůli kterým patří česká státní správa v Evropě mezi ty nejméně efektivní. Jednotlivé politické strany se sice digitalizací státní správy zabývají, podle estonského experta Andrese Raiesteho však nedostatečně, což může mít dopad na ekonomiku.

Právě Estonsko je příkladem země, která během posledních let dokázala posunout digitalizaci státní správy na vysokou úroveň. V mezinárodních srovnáních se země pravidelně nachází v efektivitě státní správy na předních příčkách. V indexu rozvoje e-governmentu z loňského roku se baltský stát umístil na sedmé příčce, Česko se dostalo o tři pozice výš na 50. pozici.

Estonsko jako vzor v přístupu ke komunikaci státu a občanů ve své knize udává například Andrej Babiš. „Estonsko je totální lídr v oblasti digitalizace. Osmdesát procent lidí tam využívá e-government,“ uvádí publikace lídra hnutí ANO. Pro deník E15 se však už dříve vyjádřil, že se jedná pouze o dlouhodobý pohled v rámci jeho vize a konkrétní body do připravovaného programu nehodlá zanést.

Podle Andrese Raiesteho ze společnosti Nortal, která se na zavádění e-governmentu v Estonsku podílí, je to však nevhodný postup. „Změna musí přijít ze strany politiků, kteří jednoznačně prosadí změnu legislativy,“ říká Raieste. „Úřadům nezbude nic jiného, než se přizpůsobit,“ vysvětluje Estonec legislativní procesy, které v zemi před lety prosadila skupina mladých zákonodárců.

O konkrétních návrzích zákonů se však nezmiňují ani politické strany, které principy e-governmentu propagují ve svých programech.

ČSSD zmiňuje „větší využívání svobodného softwaru a zveřejňování dat,“ poukazuje také na nutnost zvýšení zabezpečení. Zástupci ministerstva vnitra, kteří v červenci představovali nejnovější vlnu zjednodušení státní správy, však poukazují na to, že stát data chrání dostatečně. V Estonsku pak tuto problematiku řeší nařízení, že veškeré schraňované osobní údaje jsou ve vlastnictví občanů, ne institucí nebo firem.

ODS by ráda navázala na již existující aplikace, jakou je například domácí rozhraní služby CzechPoint. Podporuje také snahy na jednotné inkasní místo a zjednodušení plateb, na podobné aplikaci však už ministerstvo vnitra pracuje, stejně jako některé úřady nabízejí informování o agendě pomocí SMS.

Komunisté v programu žádají zpřístupnění elektronických programů občanům. Jak však uvádí předseda Unie ICT Zdeněk Zajíček, krajské a státní úřady nabízí celkem 735 online služeb, jejich problémem je ale především nedostatečné propojení.

Ke kritice současného stavu e-governmentu v Česku se přidává také TOP 09, která operuje s principem „Digital first,“ tedy že nové procesy musí být možné provádět digitálně. S tímto pojmem operuje také estonská vláda, která poukazuje například na lepší transparentnost hospodaření.

Podle Raiesteho ale musí dojít ke konsenzu napříč politickým spektrem, které musí sledovat jediný zájem – tedy sloužit občanům.