Již od příštího roku začne stát vydávat nový druh občanského průkazu. Zatímco doposud byly čipy uvnitř dokladu dobrovolné, nově bude mít čip každý vydaný průkaz. To by mělo občanům pomoci při jednání se státem, ale i bankami nebo jinými soukromými institucemi. O podstatě e-governmentu a chystaných změnách hovořil server E15.cz s Petrem Mayerem ze společnosti Atos, která je jedním z dodavatelů řešení pro identifikační průkazy.
Už nyní je možné vybrat si, zda chci občanský průkaz s čipem. Proč je potřeba vytvářet nové?
Původně se mělo na současné občance nacházet mnohem méně vytištěných údajů a informace měly být na čipu nebo v centrálních evidencích. Poté se vedly debaty o tom, jaká data mají na průkazu být uložená. Výsledkem byl jakýsi hybrid, na kterém je vytištěno prakticky tolik údajů, jako na předchozím typu občanského průkazu. Za 500 korun je možné si připlatit za verzi s čipem, kdy je v čipu uloženo číslo dokladu a je možné si do průkazu přidat kvalifikovaný elektronický podpis. Na druhou stranu, tento podpisový certifikát je možné si uložit i na jiné médium. V praxi se pak takový podpis dá použít k podepisování elektronických dokumentů nebo e-mailů.
Nové průkazy budou tzv. nosičem elektronické identity, budou mít tedy všechny čip a nebude se za něj připlácet. Občan si pak vybere, zda bude chtít elektronickou část využívat. Zároveň na nový občanský průkaz budou připravené také státní instituce, takže možnost využívání průkazů bude širší.
V čem se tedy bude nový průkaz lišit, jak se jeho výhody projeví v praxi?
Na novém čipu bude uložené to, co je vytištěné, tedy bude technicky jednoduché si tato data načíst, aniž by došlo k překlepům. A přitom budou data zabezpečena tak, aby je bylo možné číst pouze se souhlasem držitele. Dále v čipu bude identifikační certifikát, který bude vydávat stát a umožní přístup k dalším informačním systémům.
Zjednodušeně řečeno, po získání nové občanky bude možné s tímto certifikátem vzdáleně využívat elektronické služby, třeba z domova. Budou však nutné změny na čipu a zabezpečení, doklad se dočká také grafických změn. Je také potřeba vybudovat národní identitní autoritu, která bude vydávat příslušné certifikáty. Nová občanka nebude pouze o tom, co je napsáno na ní, ale i o infrastruktuře na pozadí.
Jaké to bude mít další dopady?
Nejvíce na nové průkazy čekají banky a telekomunikační operátoři. I soukromé instituce vás musí při větších hotovostních transakcích ze zákona identifikovat, což pro ně bude mnohem snazší. Nedojde k žádným překlepům při přepisování dat. Operátor může být také napojen na systém, který bance ihned řekne, zda není průkaz hlášený jako ztracený.
Veškeré instituce se kdykoliv budou moci dostat k mnohým informacím jen na základě vložení občanského průkazu do čtečky – samozřejmě vše zabezpečenou cestou držitel vždy potvrdí zadáním osobního identifikačního kódu (PIN, neboli IOK), bez něj nebude možné data načíst.
A jak je to s připojením státních institucí?
Ty mají už nyní přístup do různých registrů a evidencí, cílem tak bude vytvoření uzlu, který bude jednotlivé databáze propojovat. Klíčové je spojení především s Registrem obyvatel, který je nositelem identity občana.
Proč se elektronické doklady začaly řešit právě nyní?
Věcí, které se dějí nyní, je více. Jakýmsi katalyzátorem je nařízení Evropské unie, zvané eIDAS. To jednotlivým státům přikazuje, aby vzájemně uznávaly své národní prostředky pro elektronickou identifikaci a kvalifikované podpisové certifikáty, jež zaručují pravost dokumentů a identitu občana. V praxi to znamená, že pokud bude na internetovém serveru prodávat něco například Maďar Čechovi, tak všechny zúčastněné subjekty budou jednoznačně identifikovány a jejich identita bude zaručena.
Jak je to s dobou čekání na nový doklad? Nemůže se prodloužit?
Ano, i doba vydání nových dokladů se v novele řeší, ale měla by se naopak zkrátit. Občané si totiž budou moci požádat o takzvaný „superblesk,“ kdy si žadatel bude moci vyzvednout hotový doklad do 24 hodin nebo do pěti pracovních dní od podání žádost. V praxi to může být ještě méně. V systému bude také zavedena automatická notifikace občanovi o tom, že je doklad připraven k vyzvednutí na úřadě. Tuto službu sice některé úřady nabízejí už nyní, ale dělají tak pouze ze své vlastní iniciativy.
Jak je to vlastně s bezpečností nových dokladů a dat na nich uložených?
Jedním tématem je samotná bezpečnost a ochranné prvky dokladu. Dalším stupněm jsou data uložená na čipu a ta musí být silně zabezpečena – za tím stojí celá bezpečnostní infrastruktura, která zajišťuje, že jsou data na průkazu uložena vysoce zabezpečeně. Za několik desítek let je možné, že dosáhneme výpočetního výkonu, který dokáže data prolomit, za tu dobu však bude zabezpečení dokladů již zase na mnohem vyšší úrovni.
Jak jsou na tom s elektronickými doklady ostatní státy?
Na dobré úrovni má elektronickou identitu například Slovensko. Je to způsobené i tím, že celá elektronická identita je v gesci policie, což je mnohem snazší pro jakoukoliv změnu, na které u nás musí spolupracovat více úřadů najednou. Například technické průkazy pro auta na Slovensku vypadají jako kreditní karta, nesou vytištěné údaje, další údaje uložené v čipu karty, a vzdáleně je možné si načíst zbytek informací.
Například Němci mohou mít v občanském průkazu kromě běžných osobních údajů a elektronického podpisu volitelně také otisky prstů.
Jaká je budoucnost elektronické identity občanů?
Jeden z našich rozvojových projektů v Atosu je umožnit, aby bylo možné elektronickou identitu přenést do mobilu. Například operátor by mohl mít smlouvu se státem, na základě které by přehrál obsah občanského průkazu do SIM karty v telefonu. Dovedeme si představit, technicky i administrativně, že na kontaktním čipu občanského průkazu budou nahrány aplikace s některými důležitými informacemi, jako jsou různé profesní nebo zdravotní doklady.
Asi nemá cenu uvažovat o komerčním využití ve smyslu elektronické peněženky, jízdenky nebo průkazky do půjčoven. Technicky tomu nic nebrání, ale občanský průkaz je dokladem vydávaným státem a neměla by s ním být spojeno nějaké přímé komerční využití.
Je možné, že dojde v budoucnu k případné konsolidaci dokladů?
Dokážu si však představit, že se na úřadech začnou nabírat další doklady na stejných místech a stejnou technologií, jako se dnes nabírají žádosti o občanky nebo pasy, typicky třeba řidičské průkazy. Už nyní lidé si lidé stěžují, že není možné různé doklady udělat v rámci jednoho procesu, ačkoliv na mnohých místech se dokonce jejich žádosti řeší u stejné přepážky.
