Problémy českého zdravotnictví státní peníze nejspíš nevyřeší. Strany téma obchází

Platy zdravotníků v nemocnicích zvýšila vláda třikrát od roku 2015

Platy zdravotníků v nemocnicích zvýšila vláda třikrát od roku 2015 Zdroj: profimedia

Programové priority stran v oblasti zdravotnictví
Programové priority stran v oblasti zdravotnictví
Platy zdravotníků v nemocnicích zvýšila vláda třikrát od roku 2015
Platy zdravotníků v nemocnicích zvýšila vláda třikrát od roku 2015
Platy zdravotníků v nemocnicích zvýšila vláda třikrát od roku 2015
7
Fotogalerie

Současná vláda nalila do zdravotnictví hodně peněz, ale s podstatou problémů českého zdravotnictví neudělala nic. Pokud se dá soudit z programů stran kandidujících v podzimních volbách, bude velmi podobně postupovat i příští kabinet.

Česko už zažilo volby, v nichž rozhodovalo téma zdravotnictví. Když sociální demokraté v roce 2008 zvítězili v krajských volbách stylem „oranžové tsunami“, bylo to z velké části kvůli kampani vystavěné na soustředěném odporu proti zdravotnickým regulačním poplatkům, které o rok dříve schválila vláda Mirka Topolánka. Od té doby se zdravotnická témata do volebních kampaní a programů pravidelně vracejí, ale zdaleka ne s takovou silou.

Současné vládě se podařilo situaci v českém zdravotnictví zklidnit, což je jeden z důvodů, proč v současné předvolební kampani hrají prim jiná témata. Nicméně toto zklidnění bylo dáno téměř výhradně tím, že kabinet Bohuslava Sobotky vycházel vstříc platovým požadavkům lékařů a ochotně zvyšoval platby zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce, tedy především děti, seniory a nezaměstnané.

Prakticky všechny peníze, které se ve zdravotnictví objevily navíc díky zvýšení státních plateb a příznivé ekonomické situaci, ovšem směřovaly do nemocnic právě kvůli zvyšování platů. Platy zdravotníků v nemocnicích zvýšila vláda hned třikrát, v letech 2015 a 2016 vždy o pět procent, v roce 2017 o deset a příští rok je v plánu další desetiprocentní zvýšení. Ostatní sektory zdravotnictví měly smůlu.

Hlubší strukturální problémy českého zdravotnictví přitom státní peníze samy o sobě vyřešit nemohou. Největším problémem je skladba příjmů českého zdravotnictví. Česko vydává na své zdravotnictví zhruba 7,5 procenta HDP, což je v porovnání se zeměmi OECD podprůměrná hodnota.

Jenže zhruba 85 procent těchto příjmů zdravotnictví tvoří platby z veřejných zdrojů, což je naopak jeden z nejvyšších podílů mezi vyspělými zeměmi. Právě enormní závislost zdravotnictví na veřejných penězích vytýká Česku i Světová banka ve své dva roky staré zprávě.

Současná vláda tuto závislost svými kroky dále prohloubila. Následkem je neustále rostoucí citlivost zdravotnického systému na výkyvy ekonomického cyklu. V roce 2018 by podle odhadu měly výdaje na státní pojištěnce dosáhnout skoro 70 miliard korun, což je o devět miliard více než v roce 2015. Situaci nepomáhá ani stárnutí obyvatelstva, které zvyšuje jak objem plateb za státní pojištěnce, tak výdaje na samotnou zdravotní péči, z níž senioři čerpají největší část. Programové priority stran v oblasti zdravotnictvíProgramové priority stran v oblasti zdravotnictví|E15

Řešením tohoto problému by mohlo být vpuštění většího podílu soukromých peněz do zdravotnictví, tedy navýšení spoluúčasti pacientů především ve formě možnosti legálně si připlatit za jasně definovanou nadstandardní péči. To dnes legislativa neumožňuje.

Pokus o zavedení nadstandardu provedl naposledy ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) ve vládě Petra Nečase, ale se svou představou určení nadstandardních výkonů narazil na Ústavní soud. Druhý pokus už kvůli pádu vlády v červnu 2013 nestihl. Zmínku o zavedení nadstandardu lze najít v programu TOP 09, STAN a ODS, jinak se strany tomuto citlivému tématu vyhýbají.

Dalším letitým problémem českého zdravotnictví je systém několika zdravotních pojišťoven, které mezi sebou ovšem nemohou soutěžit o pojištěnce jinak než nabídkami marginálních slev na plavání, antikoncepci či kosmetické služby. Současný systém byl ustaven před 25 lety jako provizorní, než se vytvoří jasná pravidla pro soutěž mezi pojišťovnami, k čemuž ovšem nikdy nedošlo.

Řešení navrhovaná v předvolebních programech se pohybují od nahrazení všech pojišťoven jedinou pojišťovnou státní (KSČM) až po rozběhnutí zamýšlené konkurence prostřednictvím individuálních pojistných plánů či bonusů pro klienty, kteří žijí zdravě (TOP 09, ODS, ANO). Programové priority stran v oblasti zdravotnictvíProgramové priority stran v oblasti zdravotnictví|E15

Nejkonkrétnější jsou v oblasti zdravotnictví programy TOP 09, která vychází z nedokončených reformních snah bývalého ministra Hegera, a KSČM, jejíž vize zjevně míří k podřízení veškerého dění ve zdravotnictví státní kontrole a řízení.

Ostatní programy se klíčových problémů českého zdravotnictví spíše jen opatrně dotýkají a vystačí si s obecně formulovanými frázemi o „potřebě zvyšování transparentnosti“, „zajištění významné úlohy občana“ či „urychlení kroků k další elektronizaci zdravotnictví“.