Předsedové KDU-ČSL a STAN Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík nepřeceňují průzkumy, podle nichž by koalice Lidovců a Starostů nezískala ve volbách deset procent potřebných pro vstup do Sněmovny.
Upozorňují na to, že i v předchozích volbách jim průzkumy slibovaly nižší podporu, než jakou uskupení skutečně dostala. Klidní zůstávají i představitelé KDU-ČSL ve většině krajů. Předvolební situací by se dnes mělo zabývat předsednictvo lidovců, které bude jednat na Velehradě.
„Volbami se zabýváme už půl roku,“ napsal Bělobrádek v reakci na dotaz, zda se předsednictvo KDU-ČSL dnes bude zabývat preferencemi volební koalice. Podle průzkumu společnosti TNS Kantar, jehož výsledky byly zveřejněny v neděli, by získala 7,5 procenta hlasů, a nepřekročila by tak desetiprocentní práh nutný pro koalici dvou stran.
Bělobrádek ale nechtěl průzkumy přeceňovat. Připomněl, že před volbami v roce 2013 slibovaly v červnu průzkumy hnutí ANO jedno procento hlasů, uskupení pak získalo 18 procent. Společnosti CVVM a STEM dávaly lidovcům v září 2013 podporu mezi čtyřmi a 4,5 procenta, v říjnových volbách nakonec KDU-ČSL volilo 6,7 procenta voličů.
„Osobně vůbec nepřeceňuji průzkumy,“ napsal Gazdík a upozornil na to, že před krajskými volbami byly preference STAN výrazně nižší, než nakolik hnutí ve skutečnosti uspělo. „Ale jasně že z těch současných (průzkumů) nemám radost a že o nich diskutujeme,“ doplnil Gazdík.
I kdyby měl věřit průzkumům, v současné politické situaci by volební zisk mezi sedmi a osmi procenty nic neřešil ani v případě, že by Lidovci a Starostové přišli s jinou formou spolupráce, která by neznamenala desetiprocentní volební práh. „Abychom mohli skutečně něco ovlivnit a neměli jen křesla ve Sněmovně pro pár lidí, potřebujeme mnohem lepší zisk a o ten voliče požádáme. Je to na nich,“ napsal Gazdík.
I v krajích zůstávají lidovci většinou klidní. „Nikoho jsem neslyšel mluvit o tom, že by zvažoval konec koalice. Na základě jednoho výzkumu nejde obracet hlavu a dělat závěry,“ uvedl lídr jihomoravské kandidátky Jiří Mihola. Na spolupráci nechce nic měnit. Připustil ale, že koalice musí průzkumy vyhodnocovat, být flexibilní a mít víc variant pro společný úspěch.
„Byla jednou schválena spolupráce, tak předpokládám, že to platí, když to schválil sjezd,“ řekl k úvahám o možném zrušení koalice se STAN člen krajského výboru středočeské KDU-ČSL a místostarosta Vlašimi na Benešovsku Karel Kroupa.
Také jihočeská KDU-ČSL počítá s dodržením koaliční smlouvy. „Průzkumy, které vycházejí v médiích, bereme s velkou rezervou. Očekávám, že koaliční smlouva bude dodržena a půjdeme do voleb společně,“ řekl Šimon Heller, asistent místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška.
„Ta víra v to, že přidaná hodnota tohoto společného díla a dohody je v tom, že to ocení více voličů, stále zůstává,“ řekl člen krajského výboru KDU-ČSL v Olomouckém kraji Pavel Horák.
Krajský lídr lidovců na Vysočině Vít Kaňkovský uvedl, že zatím nemá na další postup ohledně koalice se Starosty jednoznačný názor. Podle něj je teď potřeba vyhodnotit všechna pro a proti a podle toho by mělo padnout rozhodnutí.
Kritický je ke koalici moravskoslezský předseda lidovců Jiří Carbol, který by dal přednost připsání Starostů na kandidátky KDU-ČSL. „Je to řešení, které je osvědčené, v minulosti ho použila TOP 09, která kandidovala jako TOP 09 s podporou STAN a z toho důvodu si myslím, že je to řešení ideální,“ uvedl.
Také lídr kandidátky ve Zlínském kraji Ondřej Benešík řekl, že možný model, při kterém by na kandidátku lidovců byli připsáni Starostové a pro vstup do Sněmovny by stačilo jen pět procent, by byl možná pro voliče čitelnější. „Setkal jsem se s řadou názorů, že je ta desetiprocentní hranice pro některé potenciální voliče zbytečným rizikem. Nechápou, proč si to zbytečně ztěžujeme,“ uvedl.
Také předseda senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar se i na základě posledních průzkumů přiklání k variantě, aby lidovci nešli se Starosty do voleb v koalici, ale s jejich podporou.
