Skončily časy silných vítězů? Připomeňte si, jak dopadly volby v předchozích letech

Václav Klaus a Miloš Zeman v roce 2003

Václav Klaus a Miloš Zeman v roce 2003 Zdroj: profimedia

Krásná dřevěná urna sloužila už za první republiky.
Volit přišel i Petr Janda.
Zástěny jsou lehké a dají se snadno složit
Alžběta Hornová (82) chodí k volbám v chodském kroji.
Marie Dufková (vpravo) a Alžběta Hornová před volební místností.
8
Fotogalerie

Letos se konají již sedmé volby do Poslanecké sněmovny. Připoměňte si, jak dopadly ty minulé v samostatné České republice a kolik v nich strany získaly mandátů. V posledních letech se ukazuje, že k vítězství stačí stále méně hlasů.

První volby

 

První volby do Poslanecké sněmovny v samostatné České republice proběhly v první polovině roku 1996. Tehdy zvítězila ODS, získala od voličů téměř třicet procent hlasů. Na druhé pozici se umístila ČSSD. Václavu Klausovi se však nepodařilo sestavit většinovou vládu, koalice s KDU-ČSL a ODA měla pouze 99 mandátů. Při hlasování o důvěře odešli však poslanci ČSSD ze sálu.

Druhá vláda Václava Klause však neměla dlouhé trvání. Po roce a půl začalo docházet k problémům, když vypukla aféra s financováním strany. Ke konci roku 1997 tak podala demisi, na toto období po Novém roce navázala úřednická vláda Josefa Tošovského.

Klidná opozice

 

Předčasné volby se konaly v půlce roku 1998, díky krizi v ODS z výsledku těžila především ČSSD. Ta získala přes 32 procent hlasů, ODS tak předběhla o pět procent. Zajímavostí byl úspěch Republikánů Miroslava Sládka.

Vládu tehdy sestavoval šéf sociální demokracie Miloš Zeman, znovu však byla menšinová. Přesto dokázala vládnout celé čtyři roky, především díky vzniku takzvané opoziční smlouvy, kterou Zeman sepsal s šéfem opoziční ODS Václavem Klausem. Hlavním bodem smlouvy byl fakt, že opozice vládní straně nevysloví nedůvěru.

Střídání premiérů

Další volby se konaly řádně na přelomu jara a léta v roce 2002. Tehdy ČSSD potvrdila svou silnou pozici a s 30 procenty hlasů překonala ODS o šest procentních bodů. Úspěch pak zaznamenali komunisté, kteří získali 18,5 procenta a zvítězili ve třech okresech. Do Sněmovny se dostala také koalice KDU-ČSL a US-DEU.

Pověření k sestavení vlády získal Vladimír Špidla, v průběhu začátku vládnutí proběhlo také referendum o vstupu do Evropské unie. Neúspěch strany v evropských volbách pak způsobil politickou krizi, která vyvrcholila demisí Špidly. V průběhu léta pak prezident Václav Klaus jmenoval premiérem Stanislava Grosse, jenž však zůstal v čele kabinetu necelý rok.

Do voleb v létě 2006 byl tak předsedou vlády Jiří Paroubek, který Grosse nahradil kvůli jeho skandálu s financováním bytu.

Patová situace

 

Volby v roce 2006 měly být ve znamení střídání politických sil, ke kterému ale nedošlo jednoduše. Volby vyhrála ODS Mirka Topolánka, koalici pak chtěla vytvořit se Zelenými a KDU-ČSL. Dohromady ale měly strany pouze 100 křesel, čímž došlo k patové situaci.

Volby 2017 sledujeme online >>>

První Topolánkova vláda tak stála v čele země do ledna roku 2007, kdy probíhala vleklá politická krize. Důvěru vláda získala následně díky poslanců ČSSD Melčákovi a Pohankovi, kteří opustili sám před hlasováním. Přesto ale křehká vláda neukončila svůj mandát v řádném termínu. V první půlce roku 2009 musel prezident Klaus jmenovat úřednickou vládu v čele s Janem Fischerem. 

John a Bárta

V roce 2010 si pro vítězství mířila sociální demokracie, koalici však neutvořila. Místo toho ji uzavřela ODS společně s nově vzniklou TOP 09 a Věcmi veřejnými. Lidovci se v tomto období do Sněmovny nedostali.

Premiérem se stal šéf ODS Petr Nečas, již brzy však docházelo k prvním koaličním problémům. Ty se týkaly především předsedy Věcí veřejných Víta Bárty, o rok později pak dokonce došlo k rozštěpení strany, ze které se oddělila frakce s názvem LIDEM. Vaz však vládě zlomila až kauza kolem Jany Nagyové (dnes Nečasové), která byla podezřelá z korupce a zneužití pravomoci. Znovu tak došlo k ustanovení úřednické vlády, do jejíž čela jmenoval prezident Miloš Zeman Jiřího Rusnoka.

Éra Babiše  

Poslední volby se konaly v mimořádném termínu na podzim roku 2013. Do Sněmovny se dostalo celkem stran, zvítězila sociální demokracie. Těsně za ní se však umístilo hnutí ANO Andreje Babiše. S ním ČSSD uzavřela koalici, do které přizvala ještě lidovce, čímž získali ve Sněmovně 111 křesel.

Ke změně sil došlo v roce 2015, kdy se od Úsvitu oddělila nová strana SPD, jejímž předsedou se stal Tomio Okamura. K dalším krizím začalo docházet v poslední rok vládnutí, kdy svou pozici ministra financí opustil Andrej Babiš. Přesto se jedná od dob koaliční smlouvy o jedinou vládu, jež přečkala celé volební období.

Jak se střídaly síly?