Hlavní téma podzimních sněmovních voleb ještě ani zdaleka není jasné, více prostoru však docela jistě dostanou debaty o změnách v daňovém systému. Stranou nezůstanou ani mzdové sliby. Záměry politických stran by příjmovou stranu státního rozpočtu připravily o desítky miliard.
Volební programy ještě zdaleka nemají definitivní tvář a některé už zveřejněné nejspíš doznají změn. Z těch, které vešly ve známost, je však jasné, že po období klidu vynuceném koaliční smlouvou vládnoucí ČSSD, ANO a lidovců se do středu pozornosti opět dostanou daně.
Záměr měnit současný daňový systém oznamují všechny hlavní parlamentní strany napříč politickým spektrem. Nejčastěji se shodují v tom, že skončit by měla superhrubá mzda. Ve vícero programech se objevuje také možnost společného zdanění manželů.
Nejucelenější daňové změny představila dosud nejsilnější vládní strana, ČSSD. Především za model progresivního zdanění příjmů fyzických osob schytala tvrdou kritiku. Takže hlásí opravu. Platit by mělo, že lidé, kteří berou do 30 tisíc, by odváděli dvanáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy.
Kritická mzdová hranice pro zvyšování daně by už ale podle nového volebního lídra Lubomíra Zaorálka neměla činit padesát, ale osmdesát tisíc korun měsíčně. Socialisté tvrdí, že jejich daňový systém zaručí zvýšení čisté mzdy více než devadesáti procentům zaměstnanců. Pro příjmy státního rozpočtu z této daně by to ale znamenalo propad zhruba dvaceti miliard. Finanční kompenzaci by mělo zaručit mimo jiné progresivní zdanění firemních zisků.
Hnutí ANO ještě volební program nezveřejnilo. Jeho šéf Andrej Babiš ale veřejně promluvil o tom, že každý zaměstnanec by měl mít měsíčně o pětistovku víc. Získal by ji zavedením nezdaněného výdajového paušálu. Ročně by tento paušál připravil státní rozpočet o 17,6 miliardy korun. Původně Babiš uvažoval, že by pět set korun měsíčně navíc dostávali jen zaměstnanci s platem do 50 tisíc hrubého měsíčně, nakonec se hnutí ANO přiklonilo k tomu, že mezi zaměstnanci nebude dělat rozdíly.
Proti plánům sociální demokracie se zatím ve volebním programu nejrazantněji vymezili občanští demokraté. Opoziční ODS navrhuje zavedení patnáctiprocentní sazby z hrubé mzdy místo z nynější superhrubé. Podle šéfa strany Petra Fialy by to mělo vést ke zvýšení čisté mzdy zaměstnanců průměrně o sedm procent. Například zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 27 tisíc by si přilepšil o 1377 korun.
Lidé, kteří berou 120 tisíc, by měli každý měsíc o 6668 korun víc. ODS také navrhuje společné zdanění manželů a učitelům slibuje průměrný měsíční plat minimálně 35 tisíc korun hrubého. ODS by si rovněž přála zastropování odvodů zdravotního pojištění na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy, povinné odvody za zaměstnance by celkově měly klesnout o dva procentní body.
Další pravicová strana, TOP 09 se hodlá rovněž zaměřit především na snížení daňového zatížení práce. Strana slibuje především zásadní pokles zdanění práce, odvody na sociální pojištění by se v novém volebním období měly postupně snížit o osm procent, větší část úlevy by se týkala odvodů zaměstnanců. Daň z příjmů fyzických osob by měla činit 19 procent z hrubé mzdy. Stejně vysoká by byla i korporátní daň. Lidovci nepočítají ani se zvyšováním, ani snižováním daní, ty jsou podle šéfa KDU-ČSL Pavla Bělobrádka nastaveny dobře.
ČSSD Socialisté razí progresivní zdanění a zrušení superhrubé mzdy. Progresivní zdanění by se mělo týkat i velkých firem s vysokými zisky. Naopak malým a středním podnikům by se měly daně snížit. Zavedení progresivní daně z příjmu fyzických osob by podle ČSSD mělo přinést zvýšení mezd pro 98 procent zaměstnanců. Minimální mzdu chtějí sociální demokraté zvýšit do roku 2022 alespoň na 16 tisíc korun, zvyšovat by se měla tak, aby činila minimálně 40 procent průměrné mzdy. Zavedena by měla být také daň z prodeje podílů firem či akcií na stejné úrovni, jako jsou daněny dividendy. Na majetek nad 50 milionů korun pak dědická a darovací daň na úrovni několika procent a u majetku nad 100 milionů korun ve výši 15 procent. ODS Daně, respektive reforma daňového systému tvoří stěžejní část volebního programu strany a znamená návrat k rovné sazbě daně z příjmu fyzických osob. Patnáctiprocentní sazbou by se danila nikoli superhrubá, nýbrž hrubá mzda. Solidární přirážku, kterou nyní platí lidé s vysokými příjmy, by ODS zrušila. Strana také počítá se společným zdaněním manželů. Občanští demokraté rovněž požadují návrat ke dvěma sazbám daně z přidané hodnoty nebo pro neplátce DPH možnost paušální daně. Sazby DPH by činily deset a devatenáct procent. Zrušit by se měla daň z nabytí nemovitosti a silniční daň. Zavedení patnáctiprocentní daně z hrubé mzdy by podle ODS znamenalo, že se všem zaměstnancům zvýší čistá mzda o sedm procent. TOP 09 Strana slibuje především zásadní pokles zdanění práce, odvody na sociální pojištění by se v novém volebním období měly postupně snížit o osm procent, větší část úlevy by se týkala odvodů zaměstnanců. Daň z příjmů fyzických osob by měla činit 19 procent z hrubé mzdy. Stejně vysoká by byla i korporátní daň. TOP 09 stejně jako ODS prosazuje návrat ke dvěma sazbám DPH, a to ve výši 10 a 20 procent. Snížení odvodů z práce by spolu s růstem ekonomiky a zvyšováním platů mělo během následujících čtyř let vést ke zvýšení čisté mzdy o 30 procent. KDU-ČSL Lidovci odmítají zvyšování daní, usilovat však chtějí o částečné zjednodušení daňového systému, neříkají ale, jak konkrétně. Spolu se starosty hodlají prosazovat další daňové zvýhodnění pracujících rodin s dětmi. Daňové zákony podle KDU-ČSL musejí vycházet vstříc výkonnosti a investicím, zůstat spravedlivé a dlouhodobě stabilní. Soustavně stíhány musejí být daňové úniky. Pokud jde o platy, samozřejmostí musí být, že muži a ženy dostávají za stejnou práci stejnou odměnu. ANO Hnutí ještě ucelený volební program nepředstavilo, jeho šéf Andrej Babiš však přišel s tím, že hodlá prosadit nový zaměstnanecký výdajový paušál 500 korun. Pětistovku měsíčně navíc by zaměstnanci dostali formou slevy na pojistném. Jak Babiš uvedl v rozhovoru pro Právo, za rok by tak každý zaměstnanec získal bez dalšího zdanění šest tisíc korun. KSČM Komunisté by se chtěli zasadit o spravedlivější rozdělení daňového břemene tím, že by progresivnímu zdanění podléhaly především zisky velkých korporací a oligarchů, u malých příjmů by zavedli daňové paušály. Minimální mzda by postupně měla dosáhnout 50 procent průměrné mzdy. Odstranit by se měly neoprávněné rozdíly v příjmech žen a mužů. |
