Strany nechtějí vystřílet finance, sítě jsou levnější, říká o kampani politolog Just

Petr Just, politolog,

Petr Just, politolog, Zdroj: FSV UK

Předseda ANO Andrej Babiš a místopředsedové Jaroslav Faltýnek, Jaroslava Pokorná Jermanová a Martin Stropnický
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Petr Gazdík (STAN) představovali logo nové koalice pro sněmovní volby. Koalice však vzápětí skončila a obě strany musí narychlo vymyslet vlastní strategii.
Kalouskova TOP 09 spojila síly s stranou LES Martina Bursíka. Zleva Olga Sommerová, Martin Bursík, Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg.
Členové vedení ČSSD při cestě z Lidového domu -  (v popředí) Jan Birke, Miloslav Ludvík, Lubomír Zaorálek, Bohuslav Sobotka, Milan Chovanec a Roman Sklenák
Jana Černochová je v čele pražské kandidátky ODS.
6
Fotogalerie

Před letošními parlamentními volbami poprvé platí zákonný limit 90 milionů pro financování kampaní. Strany tak utrácí s rozmyslem, říká politolog Petr Just. Jedním z levnějších nástrojů pak jsou právě sociální sítě. Většina stran chce však spustit hlavní fázi kampaně až po prázdninách.

Volební kampaně nejsou nyní moc vidět, je to obvyklé v létě před volbami?

Ta hlavní intenzivní kampaň přijde v průběhu září a v první polovině října. To, že je teď takový klid, souvisí se dvěma situacemi. Za prvé, je ještě relativně brzo před volbami a strany nechtějí vystřílet všechny své finance, protože se to teď více hlídá s účinností nového volebního zákona, nechtějí ale vystřílet ani svá témata, svou energii.

Druhý důvod může být v načasování. Teď je léto, doba dovolených, každý si chce odpočinout. Politici vědí, že nějakými příliš intenzivními, vtíravými kampaněmi by ty voliče mohli znechutit. Je tam snaha neotravovat lidi.

Změnil se nějak charakter volebních kampaní? Není zde třeba větší důraz na sociální sítě?

Už jsme viděli v předchozích letech, že Facebook, Twitter, Instagram, se stávají čím dál intenzivnějším komunikačním nástrojem. On je totiž relativně účinný z hlediska dosahu i z hlediska financí. Dnes se to bude využívat ještě více vzhledem k finančním limitům pro volební kampaně.

Přece jenom provozovat sociální sítě není až tak nákladné, samozřejmě nějaké prostředky tam jsou, zejména platíte-li si třeba nějaké image-makery nebo pracovníky PR, kteří vám tam přispívají a editují. Ale ve srovnání s fyzickou kampaní, s pronájmem billboardů, pronájmem ploch, náměstí a podobně, je to relativně malá položka.

Nejde jen o to, že jde technologický pokrok dopředu a nutí to strany používat tyto platformy. Jde i o zájem dostat se do širokého povědomí. Ta míra elektronizace, využívání internetu, je u běžného obyvatelstva v Česku poměrně vysoká.

Mluvil jste o finančním limitu pro volební kampaně, který přišel se změnou volebního zákona. Má tento limit smysl?

Řekněme si to upřímně, asi zejména v tom prvním období, kdy se budou pravidla zažívat a kdy se budou pravidla interpretovat, bude i zároveň hodně pokusů ukázat, kam až se dá zajít. Je to první kampaň, která se podle tohoto zákona vede, tak bude a už je poznamenána tím, že politici zkouší, co všechno jim projde a co budou muset nahlašovat.

Teprve v dlouhodobějším horizontu se ukáže, nakolik je ten zákon bezzubý, nebo případně nakolik je efektivní, nakolik dokáže nebo nedokáže postihnout některé nekalé praktiky ve financování politických stran a kampaní.

Když pomineme obsah, kdo má podle vás nejvydařenější kampaň?

Tady je nutné připustit, že je to hnutí ANO. Vede kampaň profesionálně, má na to najaté agentury, a to nejen na období těsně před volbami. Andrej Babiš se obklopil odborníky na politický marketing od počátku svého působení v politice. To se ukazuje na tom, že je jeho kampaň intenzivní a permanentní. Je vidět, že ten tým dokáže vystihnout nálady ve společnosti, co zdůraznit, co zvýraznit, co potlačit.

Kdykoli se objeví kritika Andreje Babiše, tak hned přichází velmi masivní odpověď od PR týmu, respektive od Andreje Babiše. Hnutí ANO má permanentní kampaň, na což možná dojede vzhledem k různé interpretaci volebního zákona v souvislosti s financováním kampaní.

Z hlediska využívání sociálních sítí je využívají všechny strany. Ale je zde rozdíl mezi "mladšími" a "progresivnějšími" stranami, jako třeba TOP 09, Zelení nebo Piráti, a těmi tradičnějšími, jako jsou třeba komunisté, kteří na sociálních sítích zase tolik nevystupují. Je to dáno však i tím, že voliči komunistů rovněž sociální sítě ve velké míře nevyužívají.

Petr Just (39)
PhDr. Petr Just, Ph.D. je politologem a zároveň vysokoškolským pedagogem na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě v Praze. Věnuje se zejména politice a politickým systémům České republiky a zemí střední Evropy.